Neúprosné cestování Čechů: Obletí půl zeměkoule. Obrovský rozdíl ve skupině, trpí i JAR

Jet lag, vysoké teploty, změny nadmořských výšek, dlouhá cesta. Když Češi vystoupili z letadla v New Yorku, nemohli být v nejlepší formě. „Ale překvapilo mě, jak byli kluci živí,“ podotkl kouč Miroslav Koubek, byť sám ví, že na regeneraci po zápase není moc horších věcí než sedět hodiny v dopravním prostředku, v tomto případě v letadle. Bohužel, národní tým to čeká možná v nejvyšší možné míře.

Malé srovnání s EURO hraném v roce 2021, kde Češi kvůli covidu museli z Prahy přelétávat do Glasgow a Londýna, aby následně pokračovali do Budapešti a pak do dalekého Baku, kde vypadli ve čtvrtfinále s Dánskem. V základní skupině nalétali zhruba 7700 kilometrů a strávili v letadle kolem 11 hodin. EURO 2024 v Německu? Pohoda, 1600 kilometrů.

Nic reprezentanty nepřipravilo na porci přeletů, která začala minulý týden. Pojďme si to shrnout. Nedělní přílet do New Yorku – 6500 kilometrů. Přesun do kempu v Dallasu – 2200 kilometrů. Cesta tam a zpět na úvodní zápas s Koreou v Guadalajaře – 3000 kilometrů. Cesta do a z Atlanty na druhý zápas – 2400 kilometrů. A nakonec návštěva Mexico City, která přidá výpravě dalších 3 tisíce kilometrů.

Češi nalétají téměř nejvíc

Suma sumárum, Koubkova parta bude po základní skupině téměř na 17 200 kilometrech. I když nepočítáme cestu zpátky, nalétají víc než za pět zápasů EURO 2020, kde téměř polovinu vytvořila šílená cesta do Ázerbájdžánu. Jde o více než 24 čistých hodin v letadle, vzdálenostně téměř půlka zeměkoule, nebo celoroční průměr českého automobilového řidiče.

S tím, že existuje nezanedbatelná pravděpodobnost postupu ze skupiny, můžeme navíc předpokládat, že další tisícovky budou přibývat. Kdyby Česko šlo dál ze třetího místa, ve hře jsou i cesty do Bostonu či Seattlu, v obou případech 5 tisíc kilometrů tam a zpátky.

„Cesta utekla, přesuny k tak velkému turnaji prostě patří a my si jich už ve skupině užijeme dost,“ bral náročný turnaj po přesunu z New Jersey do Dallasu sportovně Michal Sadílek v zápiscích zveřejněných na sociálních sítích reprezentace. „Někdo sleduje filmy, někdo čte. Každý podle chuti. Měli jsme pro sebe tři sedačky, což je fajn. Natáhl jsem se a trošku se dospal,“ popsal, jak to vypadá v letadle.

Češi si samozřejmě nemohou stěžovat, nejsou jediní, kdo ve vzduchu stráví tolik času. Ale kombinací vzdálenosti z Evropy a ne úplně ideální logistikou (nehrají ani jeden zápas v blízkosti svého kempu) jsou v nalétaných vzdálenostech celkově čtvrtí, vysoko nad průměrem turnaje. Ten totiž činí 12 200 kilometrů a Češi ho překonávají o 41 procent.

Některé rozdíly napříč šampionátem jsou až brutální, a to platí především pro „naši“ skupinu A. Najdeme v ní totiž dvě země, které jsou mezi top 5 nejvíce létajících týmů (Česko a JAR) a zároveň tým z top 5 nejméně létajících týmů – Mexiko.

Výhoda pro pořadatele

Není divu, že jsou svěřenci trenéra Javiera Aguirreho favority na postup z prvního místa. Kromě podpory domácího publika a absence nutnosti aklimatizace na nadmořskou výšku prakticky nikam necestují. Generálku si odbyli v Los Angeles, kemp mají vedle Mexico City, kde hrají dva zápasy, jednou se přesunou do necelé 2 hodiny vzdálené Guadalajary. To dá celkem dohromady 5910 kilometrů a zhruba 9 hodin ve vzduchu, 2,5x méně než Česko.

Ještě lépe jsou na tom další pořadatelé USA, kteří sídlí v srdci země v Kansasu a mají na programu jen dvě krátké otočky do Houstonu a Dallasu. Největšími vítězi jsou díky geografické blízkosti a dobré vzdálenosti od kempu Kolumbijci, minimum oproti zbytku turnaje toho ale nalétají i Portugalci, kteří mají všechny zápasy na východním pobřeží – New York, Boston, Philadelphia.

Článek pokračuje pod infografikou.

Trpí naopak Katařané (skoro 25 tisíc kilometrů, 31 hodin v letadle). Po složité cestě z Perského zálivu musejí dvakrát cestovat prakticky přes celou šíři kontinentu z Toronta do Vancouveru.

Celkově týmy nalétají během základních skupin 586 tisíc kilometrů, což je ekvivalent cesty ze Země na Měsíc a jeho trojnásobného obkroužení. Kromě logistiky pro týmy a především fanoušky je FIFA kritizovaná i za uhlíkovou stopu, kterou megalomanským formátem turnaje způsobuje. Ta by měla činit za měsíc kolem 21 tisíc tun CO₂, což odpovídá roční uhlíkové stopě zhruba 2100 Čechů. A pozor, mluvíme stále jen o základních skupinách bez započítané cesty domů.

Bude tedy rozhodně zajímavé sledovat, kde se konečné číslo kilometrů zastaví. A jestli při ohlédnutí za šampionátem najdeme korelaci mezi výsledky a časem, které týmy musí strávit v letadle.

Kdo na MS 2026 nalétá nejvíc?

Kdo na MS 2026 nalétá nejméně

Jak létá Česko a jeho soupeři?

Mexiko (kemp Mexico City)

Jižní Korea (kemp Guadalajara)

JAR (kemp Pachuca, u Mexico City)

Česko (kemp Dallas)

Hrál za Baník, teď trénuje děti v Dallasu. Život je tady hodně rychlý, říká Jakubov

MS fotbal 2026Michal Kvasnica7. června 202613:51

Reprezentanti očima maséra Poustky: Chodící skála, nové Štístko či divočák s tryskomyší

MS fotbal 2026iSport.cz7. června 202605:00