Agent Smejkal o Sojkovi: Saša píše nádherný příběh, podobnost s Jiráčkem. Zůstane v Plzni?

Byl jste u televize dojatý?
„Spíš nervózní! U všech kluků jsem v tomto stejný: hrozně jim to přeju, ale zároveň jsem nervózní jak pes. (úsměv) Přitom já na nich vidím, že oni nejsou nervózní vůbec. Kdo to hrál, ví, že jakmile vlezete na hřiště, všechno z vás spadne, ale u obrazovky nebo na stadionu si to za ně neuvědomujete. Prožíváte to. Sleduju každou přihrávku, každý dotyk s balonem. Moc si vždycky přeju, ať to zvládnou.“

Každopádně Saša nevypadal nervózně vůbec, překvapil úplně všechny.
„Souhlasím, nebylo na něm nic poznat. Nabízel se, odehrál pětaosmdesát minut. Od začátku do konce chtěl balon, i když měl za sebou hráče. Nebál se. Nebylo vidět, že je to pro něj první zápas v základu na nějakém velkém turnaji. Váží si každé minuty na hřišti, ať už v klubu nebo dneska i v repre. Je nádhera koukat se na takový příběh.“

Čekal jste, že nastoupí od začátku?
„Upřímně říkám, že jsem to nečekal. Když to vezmu trošku zpětně ještě... Odpracoval si to, že se dostal na plzeňskou soupisku pro Evropskou ligu. Odpracoval si to, že někdo vůbec začal uvažovat o tom, že by mohl být povolaný do repre. Odpracoval si to, aby odlétl do Ameriky. A teď si to tam odpracoval na hřišti. Mám jen superlativa, je to pracant.“

Tohle slovo ho asi vystihuje nejvíc, ne?
„A ještě charakter, ten má absolutně perfektní. Musím ho vyzdvihnout, protože on je to jinak kluk, který nijak nevyčuhuje z řady. Za normální situace si ho asi nevšimnete, když vystupuje z autobusu. Nemá barevné vlasy nebo cokoli jiného, čím by upozornil. Hrozně však na sebe potom upozorňuje na hřišti. V dnešní době datové analytiky vyskakuje lidem, kteří se tím zabývají.“

Přitom je třeba připomenout, že sezonu začal v Hradci Králové. Loni v létě tam přestoupil, v zimě se vracel do Plzně. Asi nic jednoduchého.
„Saša fotbal miluje, vždycky chtěl prostě hrát. Zároveň nikdy nemrmlal, že hraje vpravo, vlevo, vprostřed, vzadu, vpředu... Neřeší to, chce být na hřišti. Když byla možnost odejít do Hradce, i Plzeň v něm viděla budoucnost, proto si mohla stáhnout zpátky. Prosadil se tam, začal hrát pravidelněji. Neříkám, že každý zápas vyčníval, ale během půl roku udělal obrovský posun. Jakmile přišel trenér Hyský do Plzně, okamžitě zareagoval, že by ho chtěl mít v týmu.“

Vzhledem k herní inteligenci a univerzálnosti je to asi ideální typ pro Martina Hyského, že?
„Dokonce bych řekl prototyp. Běhavý kluk s velkým akčním rádiem, do toho levá noha, střela. Viděli jsme to na Spartě, na Slavii i v jiných zápasech. Umí se trefit z trestňáku, projevuje se u něj herní pohoda bez nervů. K tomu přidejte dobrý věk a právě tu univerzálnost. Dělali jsme si se Sašou srandu, že už mu chybí jen rukavice a pozice brankáře, jinak toho v sestavě už vyzkoušel dost. Nikdy ale neřešil, na jakém postu zrovna hraje.“

A podle vás je jeho ideální pozice kde?