Osmnáct sekund na hřišti, a hned gól. K bleskové trefě Švédů na MS pomohl čip v balonu
Seběhlo se to takhle rychle: V čase 83:12 zápasu Švédsko – Tunisko (5:1) na mistrovství světa šel Mattias Svanberg na hřiště, jeho tým rozehrával standardní situaci. To se stalo po dalších dvanácti sekundách. A když svítilo 83:30, žolík se radoval z gólu na 4:1. Program MS ve fotbale 2026 ZDE >>>
Osmnáct sekund od vstupu na hřiště už balon překročil brankovou čáru. Jen o dvě vteřiny později, než činí rekordní trefa náhradníka v historii mistrovství světa. Nejrychlejším žolíkem dějin šampionátu tak zůstává uruguayský útočník Richard Morales, který v roce 2002 trestal Senegal už po šestnácti sekundách.
Svanbergova branka by ovšem neplatila, kdyby nezasáhla technologie. Střelec totiž stál při rozehrání standardní situace ve zjevném ofsajdovém postavení. Asistent rozhodčího proto odmával ofsajd. Jenže VAR si vzal na pomoc zvukovou stopu – tahle novinka se stala hitem minulé EURO 2024, pamatujete? – a díku čipu umístěnému v balonu Trionda zjistil, že se ho před Svanbergem nepatrně dotkl spoluhráč Alexander Isak.
Jde o technologii Connected Ball. Do oficiálních míčů turnaje je umístěn čip, který je schopen detekovat i ten nejmenší kontakt, který ho prozradí sudím u videa. Na monitoru se objeví skákající křivka jako u pana doktora na EKG. Ve chvíli, kdy dojde k doteku, poklidná čára vyskočí k maximu – prozrazeno! Podobná technologie se už delší dobu používá například v kriketu pro odhalení kontaktu pálky s míčkem.
Někdy to může vést ke zklamání, jako když Adam Hložek vstřelil na posledním EURO gól Gruzii na 1:0, ovšem technologie odhalila nepostřehnutelný dotek ruky. Svanbergovi se však hodila.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 3 | 10:4 | 7 |
| 2 |  | 3 | 7:3 | 5 |
| 3 |  | 3 | 7:7 | 4 |
| 4 |  | 3 | 2:12 | 0 |
