Kubík: V Mexico City se hraje extrémně blbě. Vadila mi česká nekvalita a chaos v obraně
PŘÍMO Z DALLASU | Před startem mistrovství světa Luboš Kubík předával české reprezentaci informace o klimatu na severoamerickém kontinentu. Dusné parno v Dallasu a vysoké nadmořské výšky v Mexiku si vyzkoušel na vlastní kůži během angažmá v Major League Soccer. „Někdo to pocítí dřív, někdo později, někdo vůbec, nedá se to předvídat,“ vypráví účastník mistrovství světa v Itálii v roce 1990 a finalista z EURO 1996. Po týdnu téma znovu ožívá. Česko se ve čtvrtek nad ránem střetne v Mexico City s domácí partou. Boj ve 2200 metrech vyvolává obavy… O to víc, když reprezentace musí vyhrát, aby se na turnaji udržela. Postupová MATEMATIKA na MS 2026>>>
Hrál jste v Americe, nyní i žijete. Proto vás oslovil svaz s prosbou o pomoc?
„Ano, zavolal mi Pavel Nedvěd. Představil jsem mu, co tady celou výpravu čeká. V Dallasu jsem hrál, stejně tak v Chicagu. Méďovi jsem popisoval úskalí zdejších letních veder, jak to na mě působilo, jak na ostatní. Pak jsem je připravoval na Guadalajaru, kde jsme měli soustředění. Sice v únoru, ale ono se to tolik neliší. Upozorňoval jsem je, že ve vyšší nadmořské výšce míče létají jinak. Je tam řídký vzduch, takže když chce někdo balón zatočit, míč se sice točí okolo své osy, ale vůbec nerotuje po očekávané trajektorii. Vyprávěl jsem jim, jak nás při zápase chytaly křeče. A to šlo jen o přípravné duely. I přes správnou přípravu, jídlo a pití to na každého působí jinak. Také jsme se bavili o dvou hráčích z Jižní Afriky, kteří hrají v MLS. Nakonec ve středu nastoupil jen Mbokazi z Chicaga, a hrál dobře.“
Česko čeká rozhodující zápas o postup ze skupiny v Mexico City, kde nadmořská výška přesahuje 2200 metrů nad mořem. Hrál jste i tam?
„Konkrétně v Mexico City ne, ale znám to z vyprávění. (směje se) Je to ještě horší než Guadalajara. Město leží ještě o 700 metrů výš, ale to je jen jeden z problémů. Někdy tam bývá nepředstavitelný smog, což ještě víc stěžuje sportovní výkon. V takové klimatické kombinaci se hraje extrémně blbě. Domácí tým to zná, má velikou výhodu. Naší jedinou šancí je, že Mexiko už postoupilo, mohlo by protočit sestavu, nemusejí být tolik sehraní.“
Šance na postup ze skupiny A
Šance dle pozice
Jak se extrémní nadmořská výška projevuje na těle, na svalech a na mozku během zápasu? Co hráče čeká?
„Únava nepřichází postupně, ale zčistajasna. I když se celý mančaft připravuje a používá ionťáky, které efektivně a rychle hydratují tělo, všelijaké gely a tyčinky, tak stejně každý jedinec reaguje jinak. Někdo to pocítí dřív, někdo později, někdo vůbec, nedá se to předvídat. Když jsem hrál ve výšce já, dával jsem si pozor, nebláznil jsem, hrál jsem si to své a šetřil síly. Byl jsem stoper, nějak to šlo. Ale kluci, co museli makat naplno nebo bojovali o místo, odpadávali na křeče už po hodině hry, někdo ještě dřív, a to šlo o přátelák. Některým se začala motat hlava, bylo jim blbě, okamžitě museli střídat. Kluci nastoupí ve složitých podmínkách, ale především v nepředvídatelných.“
To nezní příliš optimisticky…
„Šance pořád žije. Kluci za sebou mají Guadalajaru, nějakou zkušenost mají, teď to bude ještě o něco horší. Budou se muset připravit takticky. Tým pana Koubka má Mexiko jistě dobře zanalyzované. Musíme předvést skvělý taktický výkon podpořený kvalitou směrem dopředu, protože na 0:0 už hrát nemůžeme.“
Bojím se o naši kondici
S Pavlem Nedvědem jste po remíze s JAR hovořil?
„Ne, už ne. Myslím, že je to zbytečné, kluci toho mají v hlavách dost. Je tam Pavel Nedvěd, Zdeněk Grygera, Radek Černý – samí super fotbalisté. Vím,
