Koubek: Rezignace? Nikdy nic nevzdám, mám platnou smlouvu. Sochůrek by byl gesto
PŘÍMO Z MEXIKA | Působil smířeně. Jako by reprezentačního trenéra Miroslava Koubka průběh utkání s Mexikem (0:3) ani nepřekvapil. Češi na mundialu končí s jediným bodem už v základní skupině a letí domů. Pavouk play off MS 2026 ZDE >>>
Až si turnaj zanalyzujete s chladnou hlavou, je možné, že dojdete k rozhodnutí sám od sebe u reprezentace skončit?
„Mám smlouvu. Nikdy nic nevzdám, neutíkám ze žádného boje. Vůbec takhle neuvažuji. Budu plnit svoji smlouvu.“
Končíte s jedním bodem, najdete hlavní příčiny neúspěchu?
„Výkony v prvních dvou zápasech sice nebyly dobré, ale měli jsme vytěžit více bodů. Neměli jsme k nim daleko. Rozhodující byla remíza s JAR, kdy jsme si vítězství nechali vyrazit z ruky nešťastnou penaltou. To bylo klíčové. Výkony určitě nebyly dobré, ale šance pořád existovala.“
Mexiko si však duel zkušeně pohlídalo.
„Bylo lepší o tři branky. Chci poblahopřát Mexiku k vítězství a dobré výkonnosti. Souhlasím, že hrálo velmi dobře. Nicméně myslím, že jsme jim to ulehčili více, než bylo zdrávo. V prvním poločase jsme měli stěžejní situace, kdy jsme mohli jít do vedení. Pak nastaly hloupé chyby, takže to nemůžu hodnotit pozitivně. Soupeř nás potrestal z brejků. Před první brankou byla hodně velká chyba, útočník přetlačil tři naše hráče v osobním souboji a byl z toho rozhodující gól.“
Zatímco tento přístup v baráži se štěstím ještě stačil, v Americe už vůbec...
„Baráž s Irskem a Dánskem jsme zvládli obrovskou bojovností, nasazením, týmovostí. Ale já jsem věděl, že herně zaostáváme, hlavně v ofenzivní složce poměrně dost. Ve fotbale je to tak, že ne vždy lepší vyhrává. My jsme to urvali, utrhli, podařilo se nám udělat obrovský úspěch. Postoupilo se na mistrovství světa po dvaceti letech. Ve skupině tady bylo velkým favoritem Mexiko, ale měli jsme sehrát lepší roli. Všechno je vývoj, proces, důležitá je cesta. Věřím tomu, že jsme schopni při inovaci personálního obsazení našeho mužstva po té cestě jít a zlepšovat se.“
Nicméně jestliže je důležitá cesta a inovace kádru, proč od vás ani pár minut v závěru nedostal Hugo Sochůrek?
„Uvažovali jsme o Hugovi, ale my jsme se snažili postově trejdovat tak, aby byla pokud možno naděje s tím něco udělat. Kdyby se Tomáš Souček nezranil... Tím jsme si vybouchli jedno střídání, ovlivnilo nás to. Tam se to pro Huga zavíralo. Dali jsme přednost už zkušenému Sašovi Sojkovi. Chtěl jsem to udělat, měl jsem to v hlavě. Dát mu tři minuty by bylo jen gesto. Hugo si počká. Nasbíral zkušenosti, navnímal prostředí. Počká si, určitě dostane šanci v Lize národů.“
Dolehla na vás ve druhé půli tolik omílaná nadmořská výška?
„Už bylo těžké to tady honit. Věděli jsme, že to bude složité, nicméně hráči splnili, co jsme si řekli, a dali do toho všechno. Dokázali se vyrovnat s nadmořskou výškou. Došly síly jen jednomu hráči. Proč ho nejmenovat, byl to Denis Višinský. Ale jinak to zvládli hráči velice dobře, jeli na maximum.“
Počkejte, sám Denis Višinský řekl, že se cítil dobře a chtěl ještě hrát...
„To je pro mě nová informace. Já dostal informaci, že Denis toho má lapidárně řečeno dost.“
Proč jste ho postavil do základu? Útok byl zase úplně nový.
„Rozhodli jsme se pro nějakou strategii. Přivezli jsme třiadvacet hráčů a teď jsme potřebovali jinou typologii do ofenzivních pozic. Upřednostnili jsme brejkové kluky, tak jsme chtěli hrát. Hložek vykazoval nejlepší formu z útočníků a rozhodnutí bylo v pořádku.“
Souhlasíte, že jste se tedy potýkali se špatnou sportovní formou některých opor?
„Ano, ano, ano. Nás tady doběhl náročný program, vy novináři jste u toho z pohledu klimatu, přeletů atd. byli. Ale na to se nechci vymlouvat. Taky si můžeme položit otázku, proč Mexiko nepřijelo hrát fotbal k nám do Dallasu. Ale to jen tak na okraj... (úsměv) Někteří hráči nechytili formu, nenavázali na své výkony z ligových soutěží, to nás zaskočilo a dobíhalo. Možná byli vyčerpaní ze sezony, možná na ně dolehla zranění, možná krátký přípravný blok... Každopádně u klíčových hráčů to bohužel znamenalo pokles formy. Když se to objevilo vícekrát, museli jsme sáhnout k rotaci, po níž jsme netoužili.“
A bylo to jen o formě, nebo někteří ukázali, že se s nimi zkrátka počítat nedá?
„Určitě ne. Takhle bych to neviděl, pořád je to sport. Někdy se daří víc a někdy méně.“
Takže co ukázal šampionát českému fotbalu?
„Ukázal to, co všichni dobře víme. Musíme zlepšit technickou stránku, vybrat hráče, kteří jsou konkurenceschopní v těchto atributech. Opakuje se mnoho let, že český fotbal v tomhle zaostává. Je třeba zvýšit hernost našeho projevu. Proti Mexiku tam nebyly špatné věci, ale pořád to nestačí. Musíme se zaměřit na personální téma a zabudovat hráče z našeho fotbalového podhoubí.“
Aby byli příště čeští fanoušci spokojenější...
„Rozhodně jim chci velice poděkovat za podporu. Za to, že se jim sem podařilo dostat a udělat krásnou zážitkovou dovolenou, byť velice drahou. Ze srdce jim chci poděkovat a vyslovit obdiv. Vážíme si jich.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 3 | 6:0 | 9 |
| 2 |  | 3 | 2:3 | 4 |
| 3 |  | 3 | 2:3 | 3 |
| 4 |  | 3 | 2:6 | 1 |
