Krejčího deníčkové poselství: Trunda o něm věděl. Nedvědova rétorika jako rozbuška
Naštvaná veřejnost by Miroslava Koubka okamžitě odvolala z funkce, svaz se k tomu ale nechystá. „Nic se nemění ani nebude,“ vyjádřil se Pavel Nedvěd po mistrovství světa. Razantní rétorika v citlivé záležitosti byla další rozbuškou pro publikum žijící ve vzácné názorové shodě. A do toho vystoupil z letadla Ladislav Krejčí a z malého notesu přečetl tužkou napsaný projev. „Chce to přivést nové lidi, finance, energii, aby se začala budovat nová generace trenérů,“ pravil kapitán. Vymezil se proti Koubkovi? Nedvědovi s Trundou? Nebo jde „jen“ o poselství? V Americe totiž nebylo všechno v pořádku – na hřišti ani uvnitř týmu… Program MS ve fotbale ZDE>>>
Na turnaji se Ladislav Krejčí účastnil všech tiskových konferencí před zápasy, stejně tak byl vždy v mixzóně po utkání. Pokaždé bylo znát, jak mu záleží na projevu týmu, na úspěchu a na vítězství. Pečlivě skládal slova, aby dávala smysl a měla širší rozměr. Když stál před novináři po posledním zápase s Mexikem, v ruce mačkal prázdnou lahev s vodou a po jedné z otázek celých deset sekund nemohl mluvit. Hrdlo měl sevřené, v očích bolest, slzy… „Chtěl bych víc času a větší rozhled, abych celý můj myšlenkový pochod popsal,“ oznámil tehdy.
Proto nepřekvapilo, že se před novináře postavil i po příletu ze Států. V letadle měl spoustu času a své myšlenky si zapsal do deníčku, ze kterého je pak přečetl:
„Nikdy není pozdě, proto věřím, že úspěch v podobě dostání se na mistrovství světa může být tím zlomovým bodem. Přivést nové lidi, finance a energii na to, aby se začala budovat nová generace trenérů, která se bude moct vzdělávat od zahraničních lidí, kteří žijí a fungují v aktuálních trendech. A budou moci sdílet své myšlení, přenášet ho mezi sebou a učit a vychovávat hráče, kteří vytvoří naši identitu,“ pravil emotivně Krejčí.
Řada fanoušků si to vyložila jako zřejmou nespokojenost s Miroslavem Koubkem, možná i jako otevřený útok. Může být, ale také nemusí. Kapitán mužstva totiž v občasných rozhovorech s médii rád otevírá hlubší témata. Proto může jít o obecnější poselství a jakousi pobídku ke zlepšení celého českého fotbalu.
„Kritika je zasloužená, ale nemyslím si, že by někdo z nás nedělal na maximum. To vůbec ne. Jen je otázka, jestli naše maximum je správná cesta. Nechci se vymlouvat nebo kritizovat. Je to proto, že mi na tom záleží a chci něco změnit. Je jen na nás, jak k tomu přistoupíme, stejně jako v životě. Jestli jako v roli oběti, že budeme kopat kolem sebe. Nebo v roli tvůrce, že si každý v sobě uvědomíme, co můžeme změnit.“
To byla poslední Krejčího věta, pak se rozloučil a odešel. Během jeho dvouminutové řeči prošli okolo Tomáš Souček, Vladimír Coufal i další členové výpravy. Nikdo neřekl ani slovo, všichni opouštěli letiště se sklopenou hlavou.
Redakční zdroje hovoří o tom, že
