Od Panenky po baráž: Česko drží 100% bilanci v penaltách. Slavilo se i na Old Trafford

Pavel Nedvěd a Ladislav Krejčí se radují z postupu na MS
Pavel Nedvěd a Ladislav Krejčí se radují z postupu na MS
Pavel Nedvěd a Ladislav Krejčí se radují z postupu na MS
Česká radost z postupu na MS
Spokojený trenér Miroslav Koubek po postupu na MS
Česká radost z postupu na MS
Česká radost z postupu na MS
63
Fotogalerie
Reprezentace
Vstoupit do diskuse (2)

Nerozhodný výsledek v zápase o všechno, penaltová loterie, pět střelců na každé straně a extrémní napětí v obou táborech. Někoho to možná překvapí, ale právě v těchto chvílích je národní tým extrémně silný. V historii české a československé reprezentace se rozhodovalo v rozstřelu celkem pětkrát, pokaždé bylo v sázce opravdu hodně a národní tým vždy slavil. Před padesáti lety sérii začal Antonín Panenka, nyní v baráži navázal Matěj Kovář.

Československo–Z. Něměcko 2:2, 5:3 po penaltách

  • 1976
  • Bělehrad, Stadion Crvena Zvezda
  • ME
  • finále

Dlouhé roky se fotbal penaltám chtěl za každou cenu vyhnout. Hrály se opakované zápasy, někdy dokonce po remíze určoval vítěze los. Během finálového turnaje v Bělehradu tak padlo rozhodnutí, že se bude vůbec poprvé v historii velký turnaj rozhodovat v rozstřelu a přišel asi nejikoničtější moment české a československé fotbalové historie. Reprezentace ve finálovém utkání ztratila dvoubrankové vedení, ale po remíze 2:2 si v úplně neznámé disciplíně počínala perfektně. První čtyři rány proměnili Masný, Nehoda, Ondruš a Jurkemik, za Západní Německo ve čtvrté sérii přestřelil Hoeness. Antonín Panenka rozhodl legendárním dloubákem doprostřed a stal se nesmrtelným.

Československo–Itálie 1:1, 9:8 po penaltách

  • 1980
  • Neapol, Stadio San Paolo
  • ME
  • o 3. místo

O čtyři roky později přivezl národní tým z evropského šampionátu další medaili, tentokrát bronzovou a poslední zápas se vyvíjel velmi podobně. Československo přišlo o náskok a za stavu 1:1 se šlo do penalt. Na hřišti bylo všech pět střelců z finálového klání o čtyři roky dřív a ve stejném pořadí – Masný, Nehoda, Ondruš, Jurkemik a Panenka znovu všichni neomylně proměnili. Tentokrát to ovšem nestačilo, protože ani Italové nezaváhali a národní tým pokračoval v nejdelším rozstřelu v dosavadní historii. Prvních osm exekutorů na obou stranách mířilo přesně. Až v deváté sérii brankář Jaroslav Netolička zbrzdil střelu Collovatiho, míč se dál kutálel do branky ale gólman se rychle zorientoval a na brankové čáře ho stihl zastavit. Jozef Barmoš pak s přehledem zavěsil a utnul nekonečný rozstřel.

Česko–Francie 0:0, 6:5 po penaltách

  • 1996
  • Manchester, Old Trafford
  • ME
  • semifinále

Znovu EURO a extrémně důležité utkání. Na prvním velkém turnaji po rozdělení Československa mladý výběr Dušana Uhrina nechal ve skupině za sebou Itálii a Rusko, ve čtvrtfinále přešel přes Portugalce a v semifinále si vyšlápl i na Francii. Po remíze 0:0 se šlo v Manchesteru do penalt a psychologická výhoda měla být na straně soupeře. Francouzi totiž o čtyři dřív v rozstřelu přešli ve čtvrtfinále přes Holanďany. Prvních pět střelců týmu okolo Zinédina Zidana proměnilo, jenže Češi se také nemýlili a v šesté sérii Reynald Pedros ztroskotal na Petru Koubovi. Za pár sekund potvrdil tvrdou střelou český postup Miroslav Kadlec a Česko slavilo postup do finále.

Česko–Irsko 2:2, 4:3 po penaltách

  • 2026
  • Praha, Eden
  • Baráž o MS
  • semifinále

Dlouhých třicet let trvalo, než se český výběr znovu musel postavit před penaltový rozstřel, ale jakoby se na něj zkušenosti (a podstatná dávka štěstí) z minulosti přenesly. V prvním zápase Miroslava Koubka na lavičce reprezentace se měly věci trochu jinak než při historických loteriích. Vůbec poprvé šel český tým do penalt v zápase, kdy musel dotahovat, poprvé nešlo o velký turnaj, ale „pouze“ o kvalifikaci a premiérově si vyzkoušel tuto disciplínu na domácí půdě. Pak přišlo ještě jedno a jednoznačně nejméně příjemné poprvé: prvních 22 střelců v české a československé historii proměnilo, jenže Mojmír Chytil selhal. V tu chvíli si vzal věci do ruky gólman Matěj Kovář a pro změnu on jako první vychytal dvě penalty v jednom rozstřelu. Jan Kliment proměnil a Eden vybuchl nadšením.

Česko–Dánsko 2:2, 3:1 po penaltách

  • 2026
  • Praha, Letná
  • Baráž o MS
  • finále

O pět dní později se scéna opakovala. Národní tým se přesunul necelých sedm kilometrů na severozápad a tentokrát na Letné se po remíze 2:2 znovu chystal na rozstřel. Češi možná i vzhledem k čerstvé zkušenosti působili mnohem jistěji než Dánové, kterým se nervozita propsala do nohou výrazně víc. Höjlund hned jako první napálil břevno, Dreyera vychytal Kovář a Jensen vysoko přestřelil. Ze čtyř exekutorů uspěl pouze Eriksen. Český tým si počínal přesně opačně. Ve třetí sérii neproměnil Krejčí, ale Chorý, Souček a Sadílek nelehkou úlohu vyřešili s přehledem a posunuli národní tým na mundial do Severní Ameriky.

Světoví králové rozstřelů

Pět rozstřelů a pět triumfů je výjimečný počin. Ale leckoho možná překvapí, jak moc výjimečný. Ze všech 80 zemí, které se někdy dostaly do penaltové loterie na velkém turnaji (světový nebo kontinentální šampionát), si drží stoprocentní bilanci ze všech rozstřelů jen šťastná devítka. Ale pozor, šest států (Belgie, Bulharsko, Tádžikistán, Turecko, Ukrajina, Vietnam) šlo na pokutové kopy jen jednou. Další dvojka (Katar a Madagaskar) uspěla ve dvou rozstřelech a nepoznala porážku. A pak je tu Česko, které i s přičtením dvou vítězství ještě v éře Československa vyhrálo pětkrát z pěti případů. V této disciplíně tak mají Lvi naprosto bezkonkurenční nadvládu.

Země se stoprocentní bilancí v penaltových rozstřelech

  • Česko a Československo 5/5
  • Katar 2/2
  • Madagaskar 2/2
  • Belgie 1/1
  • Bulharsko 1/1
  • Tádžikistán 1/1
  • Turecko 1/1
  • Ukrajina 1/1
  • Vietnam 1/1
Vstoupit do diskuze (2)

Doporučujeme

Články z jiných titulů