Šulc o životě v Lyonu: Rozdílné tréninky, zákaz jedné barvy a jak funguje kabina
Desítka na dresu, symbol nejlepších plejerů. Úsměv na rtech se zabijáckým instinktem, který sepne, když se přiblíží k soupeřově bráně. Pavel Šulc (25) prožil hektický, ale extrémně úspěšný rok. Po letním přestupu z Plzně si rychle vybojoval silnou pozici v Lyonu. Průběžných dvanáct gólů a pět asistencí znamená první místo v týmové produktivitě. „Ani to pořádně nedokážu popsat slovy,“ ohlíží se za snovým obdobím v exkluzivním rozhovoru pro Sport Magazín. Roční iSport Premium za zvýhodněnou cenu >>>
V létě poslouchal řeči o zájmu Slavie. „Tam by to opravdu nešlo,“ usmíval se sympaťák, když si na začátku ledna zhruba hodinu telefonoval z Lyonu s redaktorem Sportu. V prvním zahraničním angažmá prožívá mimořádné období. Společně s Adamem Karabcem úspěšně oprašují českou fotbalovou značku v tradičním klubu, jímž v minulosti prošla esa jako Karim Benzema, Juninho, Hugo Lloris, Éric Abidal, ale i Milan Baroš.
Ze Šulce se vyklubala výrazná osobnost, aktuální tuzemská jednička. Zároveň hráč, který zvládá enormní tlak a ukazuje, že ani jeden z největších klubů ve Francii nemusí být definitivní stopkou. „Premier League, proč ne,“ věří si. Zároveň připomíná, že musí dál milovat hru jako takovou.
V závěru minulého roku jste vyhrál podzimní část ankety Zlatý míč pro nejlepšího českého fotbalistu, kde obhajujete prvenství. Co pro vás znamená tohle ocenění?
„Určitě je to hezký pocit. Každé individuální ocenění, i když to úplně neprožívám, je pro mě příjemné. Vidím, že nějaká má práce se vyplácí. Za hlasy určitě děkuji, vážím si toho. Snad v dalším půlroce první místo udržím. Určitě bych chtěl druhý Zlatý míč, proč ne.“
Máte za sebou hektický půlrok plný velkých změn – přestup do Lyonu, první zahraniční angažmá, život v nové zemi. Na co jste nejvíc pyšný?
„Stalo se hodně věcí dohromady. Přestup, pak jsem chvíli v Lyonu nenastupoval. Jsem rád, že jsem si postupně vybudoval místo v základu, to je pro mě asi nejdůležitější. Začal jsem hrát, trenérovi jsem dal důvod v tom, že střílím góly, sbírám asistence a jsem produktivní. Vždycky říkám, že tohle není o mně, je důležité, aby byl úspěšný tým. Když k tomu přidávám góly, je to krásné, jde o takovou třešničku na tom všem.“
Když jste loni v létě slyšel poprvé o zájmu z Francie, věděl jste, že to je ono?
„Hodně jsme se o tom bavili s Lukášem Červem. Ten mi říkal, ty vole, nemůžeš říct, že ne. Nahrála mi i situace, která nastala v klubu v létě (Lyon bojoval s finančními problémy, hrozilo přeřazení do druhé ligy). Kdyby k tomu nedošlo, asi tady nejsem. Vždycky tady hrály obrovské hvězdy. Červus mi říkal, že nemůžu říct ne, protože jde o Lyon. Řešil jsem to samozřejmě hodně i se svými manažery. Když přišel Lyon, říkali mi, že se tady hraje trošku jiný fotbal než obecně ve Francii. Hodně držíme balon, jde o fotbal portugalského trenéra, což mi vyhovuje.“
Bylo těžké se v té době soustředit na fotbal a neřešit možný přestup? Třeba Slavia dávala dlouho veřejně najevo, že by vás chtěla.
„Za mě mluví to, jak jsem odehrál zápasy v Plzni. Pomohl jsem k postupu přes Servette (2. předkolo Ligy mistrů), ve Švýcarsku jsem nastoupil nemocný a v horečkách. Řekl jsem, že to dám, naštěstí jsme to zvládli. Fakt jsem nad tím nepřemýšlel. Věřil jsem, že přestup přijde ve správný moment. Teď je to fajn.“
Platí, že do Slavie byste fakt nešel?
