Mnoho nechybělo a zapadl do třetí české ligy. Místo toho 25letý brankář Jiří Pavlenka píše jiný příběh. Zatím se zastavil v bundeslize, ale strop by to ještě být nemusel. Český pracant totiž v Brémách okouzlil náročné Německo úžasnými zákroky. Loni v létě ho znal na západ od českých hranic málokdo, přicházel z pražské Slavie jako pan Nikdo. V rozhovoru pro Sport Magazín se dozvíte, jak vypadá jeho běžný život v současném působišti, na co se klade důraz při přípravě i samotné hře narozdíl od Česka a vysvětlí, proč podle něj není nejlepší atmosféra na stadionu Bayernu Mnichov.
Jaké slovo používáte v zápase nejčastěji?
„Nejde to omezit jen na jedno slovo. Nejvíc používám základní pokyny - doleva, doprava, záda, zpátky.“
Spíš mi jde o to, jestli tyhle pokyny chrlíte na spoluhráče v němčině?
„Ano, v němčině.“
Už je sypete automaticky?
„Vzhledem k tomu, že jsem tady půlrok, už je to takový automatismus.“
Tak na mě houkněte ve fotbalovém slangu – záda!
„Hinter Mann!“
Nechal jste se slyšet, že od ledna máte absolvovat brankářské tréninky výhradně v němčině. Platí to?
„Jo, trenér nám všechno vysvětluje v němčině. Nemám s tím problém. Cvičení děláme delší dobu, takže slovíčka se pořád opakují a člověk už ví, čeho se týkají. Ale když se spolu bavíme více osobně, je to pořád napůl němčina a angličtina. Celkově rozumím víc a víc věcí z překladu si dokážu srovnat v hlavě.“
Před přestupem jste neuměl německy vůbec?
„Ne. Uměl jsem anglicky, protože jsem měl angličtinu na škole. Ale němčina byla pro mě úplně nový jazyk.“
Je těžší než angličtina?
„Protože jsem se německy musel učit sám od základu, nebylo to tak jednoduché. Ale když jste v každodenním kontaktu s tímhle jazykem, slyšíte ho všude kolem a máte k tomu soukromé lekce, rychle pochytíte základy. Postupně k nim přidáváte gramatiku a všechno si dáváte do souvislostí. Navíc anglicky mluvím také každý den, takže se i v angličtině zdokonalím.“
Jak se vůbec mluví v mnohonárodnostní kabině Brém?
„Hlavně německy a anglicky. Ale je tam slyšet i čeština a hodně tam lítá také francouzština.“
Není tedy striktně dané, že byste se museli v šatně bavit pouze německy?
„V kabině není dáno, že cizinci nesmí používat svůj mateřský jazyk. Na druhou stranu určitá pravidla jsou. Ale jsou omezená jen na některé příležitosti.“
A sice?
„Němčinu musíme používat v situacích, kdy jsme celý tým pohromadě. Třeba při obědech, večeřích anebo při snídaních.“
Vy máte společné i snídaně?
„Pokud jsme na hotelu, tak ano. Ale nejsou povinné. Záleží na každém hráči, jestli téhle možnosti využije, nebo ne.“
Chodíte se nasnídat do tréninkového areálu?
„Popravdě spíše snídám doma.“
V kolik hodin býváte v šatně?
„Většinou vyjíždím z domova ve čtvrt na devět a na stadionu jsem za necelých deset minut. Oficiální sraz před tréninkem, který je od deseti, máme v devět. Chodíme o něco dříve.“
Co děláte?
„Mám individuální program, který si musím udělat.“
Už jste to měl takhle nastavené ve Slavii?
„Ne. Někdy jsme měli i na Slavii program s kondičním trenérem, ale bylo to jen jednou za týden. Člověk si před tréninkem většinou udělal to, co uznal za vhodné. Tady mám svůj individuální program, který před tréninkem dělám pravidelně. Kondiční trenér mi ukázal co a jak, a pak už je to na mně. Mám ho naučený, je to fajn.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
