PŘÍMO Z MNICHOVA | V sobotu si s celou jedenáctkou Herty Berlín koupil lístek na kolotoč hvězd Bayernu. Očekávala se výhra domácích favoritů. Český záložník Vladimír Darida s berlínskou partou ale dokázal překvapit a v Mnichově urval bod za remízu 0:0. Středopolař národního týmu patřil v mrazivém sobotním odpoledni k nejlepším borcům v modrobílých barvách, dvakrát během první půle byl velmi blízko gólu. „Tohle byla smůla, ale jinak je to pro nás ohromně cenný bod,“ říká v rozhovoru pro iSport.cz 27letý záložník.
Celek z hlavního města Německa si může recept na Bayern patentovat. S bundesligovým suverénem uhrál třetí remízový výsledek po sobě, pokaždé s Vladimírem Daridou v základní sestavě. Hertha se navíc po třech letech stala prvním mužstvem, které udrželo v Mnichově čisté konto. Darida odehrál výbornou partii - tradičně byl neustále v pohybu, na hřišti naběhal 13,36 kilometru, nejvíc ze všech aktérů sobotního klání.
Úspěch v Mnichově musí být pro Hertu ohromné povzbuzení.
„Určitě je to pro nás cenný bod, uhrát takový výsledek s Bayernem se moc často nestává. Navíc u nich udržet čisté konto, bavili jsme se v šatně s klukama o tom, komu se to kdy naposledy povedlo (zvládl to 22. března 2015 Mönchengladbach, který tehdy v Mnichově vyhrál 2:0). Pro nás je to určitě bonusový bod navíc, se kterým málokdo počítal. Pro naše fanoušky je to také satisfakce za nepovedený domácí zápas s Mainzem.“ (v minulém kole Hertha doma prohrála 0:2)
Jak se kýžený bod rodil?
„Nám se povedl první poločas asi víc, než ten druhý. Bayern si sice vypracoval nějaké šance, ale s trochou štěstí gól nedal. Myslím si, že jsme je trošku překvapili. Byli jsme aktivní, rychle jsme se dostávali k hráči, co měl balon, a nedávali jim moc prostoru. Tohle bylo od nás hodně povedené. Druhý poločas byl klíčový. Oni na nás nastoupili, ale my v prvních patnácti minutách z toho tlaku nedostali gól. To rozhodlo.“
Bayernu se ve druhé půli zranil Kingsley Coman ve chvíli, kdy už domácí nemohli střídat a museli hrát velkou část druhé půle o deseti. Byl to také důležitý moment utkání?
„Bylo to znát. Nastoupil, je to strašně rychlý, nebezpečný hráč, to ukázal hned poté, co šel na hřiště. Brzy se ale zranil a naštěstí pro nás s ním nemohli moc počítat, nám se tím zbytek zápasu trošku usnadnil.“
Vy sám jste odehrál výborný zápas, v prvním poločase jste měl dvě slibné šance. Co chybělo k tomu, aby skončily v brance?
„Mně se hrálo docela dobře. Cítil jsem se tak celý týden na tréninku, fyzicky jsem byl v pořádku a na hřišti to bylo vidět. U mé první střely byla škoda, že ji gólman vytáhl na roh. Kdyby šla výš, asi to bylo nechytatelné.“
Ještě nadějněji vypadala vaše druhá možnost, kdy k vám do vápna šel krásný centr a vy jste ho jen těsně netrefil.
„To byla strašná škoda. Dostal jsem výborný balon za obránce, ale on mi tam na poslední chvíli strčil nohu a míč mě přeskočil. Ani nevím, jak ho Sule (stoper Bayernu) zasáhl, to snad ani není možné, aby mě balon, který šel po zemi, takhle krásně přeskočil. Říkal jsem si, škoda, že nemám dva metry, měl bych ho aspoň na hlavu (úsměv). S tím už bohužel nešlo nic dělat.“
Nevyčítáte si, že jste mohl zakončit lépe?
„Spíš jsem si říkal, že to byla smůla. Kdyby byl balon kousek níž, ještě se s ním dalo něco dělat, takhle to bylo nereálné.“
Jak těžké je na hřišti čelit síle Bayernu a jeho hvězdám, jako jsou Ribéry, Robben a další?
„Celý zápas jsme pracovali proti míči. To bylo vidět i na držení balonu, skoro žádná procenta jsme neměli (pro Bayern bylo držení míče 76:24). Je to náročné v tom, že hodně dlouho trvá míč vybojovat. Když už ho konečně máme na kopačkách, jsme všichni zatavení a je těžké potom něco vymyslet dopředu nebo udělat nějakou kloudnou kombinaci. Oni v uvozovkách šetří síly, když jsou na balonu, potom ještě můžou presovat na míč. Také proto jsme dopředu až na nějaké dvě tři střely nic pořádného nevymysleli.“
Byli domácí hráči na konci nervózní, když jste se jim dostali pod kůži?
„Jo jo. Nevyšla jim občas nějaká lehká nahrávka, to se normálně moc nestává. Našim aktivním bráněním jsme jim to hodně znepříjemnili, nám to v zápase zvedlo sebevědomí. Viděli jsme, že naše taktika má smysl a funguje.“
Na post středního záložníka máme sedm hráčů
Hertha s Bayernem remizovala ve třech zápasech po sobě. Čím to, že se vám na giganta tolik daří?
„Máme dobře vypilovanou obranu. Skoro vždycky hrajeme podobným systémem, to na ně platí. Snad to takhle bude pokračovat i v dalších letech a třeba to někdy i vyjde se třemi body.“
Patří remízový zápas z Bayernu k těm top ve vaší kariéře?
„To asi ne. Kdybychom tam vyhráli, zařadil bych ho někam výš. Je to jeden z lepších zápasů, ale třeba s Freiburgem se nám je podařilo doma porazit 2:1 (16. května 2015, Darida odehrál za Freiburg celý zápas). To je pak ještě příjemnější.“
Cítil jste v sobotu na hřišti, že na Bayernu můžete i vyhrát?
„V zápasech proti Bayernu je to i o štěstí. Nesmí se jim dařit ve vyložených šancích, oni si vždycky jednu nebo dvě za zápas vytvoří, ať hrají s kýmkoliv. Na druhou stranu musíme mít štěstí i my, aby nám tam naopak něco spadlo. Měli jsme dvě tři šance, kdyby se trochu zadařilo, dali jsme i gól a mohlo to být ještě lepší. Ale jak jsem říkal - i bod je super a určitě nás povzbudí do dalších zápasů.“
S Hertou jste na tom tak, že vás dělí stejný počet bodů od evropských pohárů i od sestupového pásma. Jaké jsou vaše cíle pro zbytek jara?
„Chceme se vrátit do top desítky (Hertha je po 24 kolech jedenáctá) a hrát tak, abychom se mohli koukat nahoru a nestrachovat se o to, co se děje za námi. Snad přijde nějaká série, kdy zvládneme víc zápasů za sebou a potvrdíme dobré výsledky. To se nám nepovedlo třeba po Leverkusenu (výhra 2:0, pak Hertha v minulém kole prohrála 0:2 s Mainzem), to je škoda. Doufám, že už příští sobotu na Schalke přijde dobrý výsledek, a pokud ho potvrdíme v dalších zápasech, bude to velké plus.“
Cítíte, že jste po podzimním zranění kolene definitivě zpátky ve formě a máte důvěru trenéra?
„Fyzicky jsem se cítil dobře už od začátku jara, dostával jsem šanci po pár minutách, pomalu jsem nabíral herní praxi i víru sám v sebe. Pak jsem se dostal zpátky do základní sestavy a myslím, že výkony jsou čím dál lepší. Snad to takhle bude pokračovat.“
Uvědomil jste si díky zranění, jak těžké je se v bundeslize jako hráč v základu udržet?
„Vracet se po zranění je vždycky složité, v každém týmu je obrovská konkurence. U nás je na post středního záložníka sedm hráčů, kteří tam můžou hrát. Když někdo vypadne a ten, kdo nastoupí místo něj, hraje dobře, trenér ho jen tak nevyndá. O to těžší je dostat se zpátky a já si víc vážím toho, že tam jsem.“
Trenér Pál Dárdai na konci ledna prohlásil, že jste nyní kvůli výkonům dalších hráčů pod tlakem, abyste zústal v základní jedenáctce. Vzal jste to jako hozenou rukavici?
„Přesně tak, byla to pro mě motivace, abych v tréninku co nejvíc zabral a trenéra přesvědčil, abych hrál. To se povedlo, teď to musím ukazovat v zápasech, abych v sestavě vydržel.“
