Už tři měsíce je bez angažmá. Fotbalový kouč Ján Kozák, který naposledy působil na lavičce slovenské reprezentace, si po letech užívá volna. Jak nyní přiznal, trénování a působení ve vrcholovém fotbalu mu velmi chybí. "Typický život důchodce pro mě ještě není," prohlásil.
Kozák u slovenského národního týmu skončil 14. října, den po domácí porážce v Lize národů s českým výběrem (1:2). Důvodem jeho rezignace, která zaskočila celý fotbalový svět, však nebyl samotný zápas, nýbrž následné chování sedmičlenné partičky jeho svěřenců. Ti se pár hodin po nevydařeném federálním derby sbalili a zamířili do nočního klubu. Kouč je nachytal při jejich návratu na hotel.
„Strašně mě to bolelo. Beru to, jako by mi plivli do obličeje. Kazí je miliony a lidé, kteří se kolem nich pohybují,“ řekl na tiskové konferenci, během níž veřejnosti oznámil svoji rezignaci. Ačkoli záhy přiznal, že mohl sedm hříšníků, mezi nimiž byl třeba exsparťanský brankář Martin Dúbravka či mladé hvězdy Stanislav Lobotka s Milanem Škriniarem, vyhodit, v zájmu celého slovenského fotbalu raději odešel sám.
Poté, co položil funkci, jíž zastával pět let, se rozhodl dát si pauzu. Zklamání, které mu reprezentanti přivodili, potřeboval vstřebat. Stáhl se tak do ústraní a zmizel ze sportovního dění. Nyní, čtvrt roku po nepříjemném incidentu, přiznal, že pro něj život bez vrcholového fotbalu není vůbec jednoduchý.
„Fotbal mi chybí, a to velmi. Myslel jsem si, že si nastavím hlavu jiným směrem, ale fotbalový život mi chybí. Chybí mi hráči i funkcionáři. Momentálně s tím však nemůžu nic dělat a musím se nastavit jinak. Starám se o sebe, sportuji, věnuji se manželce a vnoučatům,“ citoval Kozáka web kosiceonline.sk.
Seniorský život zkrátka není tím, co by jej dělalo šťastným. „Typický život důchodce ještě není pro mě,“ řekl. I proto se začal angažovat v rozvoji klubu FC Košice, jehož majitelé mají velké ambice. 64letý taktik přijal v třetiligovém týmu roli jakéhosi rádce a začal předávat cenné zkušenosti mladým hráčům.
„Znám lidi, kteří v tomto klubu pracují a investují do něj své peníze. S některými z nich jsem dlouholetý a velmi dobrý kamarád. Když mají zájem o moje myšlenky a názory, rád jim pomůžu,“ pokračoval s tím, že si dosud neřekl o žádnou finanční odměnu. „Uvidíme, do jaké míry se tomu budu věnovat. V klubu nemám žádnou oficiální roli a všechno je pouze na úrovni kamarádské výpomoci.“
Kozák zároveň věří, že právě jeho angažovanost může být tím, co novému týmu pomůže dostat se mezi slovenskou elitu. „Košice si zaslouží nejvyšší soutěž. Potřebujeme, aby tady mladí hráči vyrůstali s motivací zahrát si jednou za svůj klub a své město na nejvyšší úrovni. Máme tu spoustu talentů, vychovat hráče pro první ligu však není jednoduché,“ uzavřel.
V metropoli východoslovenského regionu momentálně bojuje ještě jeden celek, a to Lokomotiva, která Kozáka kdysi vychovala pro profesionální fotbal. Momentálně hraje o záchranu druholigové příslušnosti. Větší šanci dosáhnout v budoucnu výrazného úspěchu má podle odborníků spíše košický FC.
