ANKETA: hlas fotbalového lidu. Co vadí klubům napříč republikou?

„Před pohárovým utkáním v Plzni (0:7) jsme čtyři měsíce nebyli na přírodní trávě. Podstoupili jsme testy na covid a přes týden jsme trénovali aspoň v omezeném režimu, tedy bez šaten a s minimálním kontaktem. Fotbal nám strašně chybí, chtěli bychom trénovat, chtěli bychom hrát, posilovat imunitu sportem. Rozhodnutí vlády nechápeme, ale musíme ho respektovat. Takže nehrajeme, přitom nevím, jaký je rozdíl mezi druhou a třetí ligou, když i v ní jsou rozpočty klubů poměrně dost velké. V ČFL je osm béček profesionálních klubů, takže je to minimálně poloprofesionální soutěž.“

Jean-David Beauguel (vpravo) vstřelil třetí gól Plzně v pohárovém utkání s Přepeřemi • Foto Michal Beránek/Sport

„Vedení Fotbalové asociace České republiky jako takové ztratilo, nejen kvůli kauze Romana Berbra, důvěru široké veřejnosti. Nadcházející volební období je tak nejvhodnějším časem pro změnu a pro vstup nových lidí a nových nápadů do fotbalových struktur. Jako členská základna klubu FK Hvězda Cheb, z.s. vítáme iniciativu Fotbalová evoluce. Jsme připraveni pomoci okresnímu a krajskému fotbalu svými nápady, napravit pošramocené renomé českého fotbalu a podílet se na rozvoji našeho fotbalového regionu. Nebráníme se však žádné komunikaci a jsme si vědomi, že ve snaze pomoci českému fotbalu a fotbalu v našem regionu musíme táhnout za jeden provaz.“

„Nejvíc nám vadí stav rozhodčích. Kolikrát se nedaří obsazovat ani krajské soutěže, což není úplně nízká soutěž. Nemělo by to už přece fungovat tak, že dám praporek Frantovi, aby vůbec někdo mával. S tímto se hodně potýkáme. Nestačí nafotit dva plakáty. Sudí musí být nějak motivováni. A čím jiným než penězi? Aby nemuseli chodit někam na brigády. To je jako v práci. Když vidím, kam všude mizely peníze z FAČR, bylo by lepší dát je na vzdělávání a odměňování rozhodčích. Mělo by se s tím něco dělat. Teď je celkově divná doba, nevíme, co bude. Ty aféry, co se objevují jedna za druhou, nedělají fotbalu dobrou vizitku. Vždyť vychováváme děti! I když se nás to v Holešově bezprostředně netýká, je to nepříjemné. Na vedení FAČR pořád někdo bojuje, my na této úrovni pracujeme. Nic jiného nám nezbývá.“

„Do přímého kontaktu s lidmi z FAČR přijdeme jako klub jen v ojedinělých případech, jako jsou registrace a přestupy zahraničních hráčů či přerušení registrací hráčů. Vše funguje, jak má. V mnohem větší míře komunikujeme s krajským a okresním fotbalovým svazem. Tady si hlavně díky sekretářům, panu Peřinovi a panu Bartoňovi, spolupráci a komunikaci nemůžeme vynachválit. Dostáváme včas informace o organizaci soutěží, upozornění na možnosti využití dotací či na potřebné náležitosti, které je třeba provést. Řeší s námi problémy, dostáváme pozvánky na zajímavé akce v okolí, v případě prohřešku z naší strany není jejich zájmem nás ihned sankcionovat, ale především zajistit, aby se tak nestalo znova. Zároveň odvádí dobrou práci v ohledu dostatku rozhodčích, kdy i na utkání nejnižších soutěží není výjimkou účast tří rozhodčích. Jedinou malou kaňkou by tak mohl být způsob rozhodování některých rozhodčích v několika málo utkáních v sezoně, kdy se dá pochybovat o jejich nezaujatosti. Jedná se však o malé procento zápasů a většinou o stejné soupeře… Co se týče podpory klubu přímo od FAČR, určitě oceňuji hrazení nákladů za rozhodčí výměnou za uhrazení členství hráčů, protože nám tím odpadá dřívější starost o měsíční vysoké faktury. Aktivní jsou v tomto směru i krajský a okresní svaz, které se také různými způsoby snaží klubům pomoci – příspěvek na branky, velmi výhodné pořízení tréninkových pomůcek, hnojivo v hodnotě deset tisíc zdarma a podobně.“

„Fotbalové soutěže hrajeme na úrovni Prahy a s fungováním Pražského fotbalového svazu jako takového jsme spokojeni. Ačkoliv je v dnešní době větší konkurence sportů a fotbal musí o své místo bojovat, cítíme, že v PFS jako zastřešující organizaci máme oporu. Kdybych měl něco kritizovat, nelíbí se mi, že profesionální trenéři PFS jsou zainteresováni i u mládeží v klubech, a i díky tomu několik klubů kumuluje v rámci mládežnického fotbalu moc, která nevzniká pouze přirozeným vývojem, a to neprospívá zdravé konkurenci. Pokud jde o rozhodčí, vnímáme značný problém v jejich malém počtu, což se logicky odráží i na kvalitě výkonů. Na druhou stranu to často odpovídá i úrovni hry na trávníku. Obecně jsem přesvědčen, že rozhodně je co v našem fotbale zlepšovat, a to na všech úrovních.“

„Máme dvě mužstva mužů a ve spolupráci se sousedy z Bělohradu i čtyři mládežnická. Působí v soutěžích jak pod hlavičkou OFS, tak pod KFS. Nicméně trápí nás, že rok bez fotbalu, bohužel, téměř jistě sníží počet aktivních hráčů napříč kategoriemi. Úbytek hráčů v mládežnických mužstvech pociťujeme od kategorie starších žáků a vyšších, zaplaťpánbůh se nám díky pravidelným náborům v rámci souklubí daří bez větších problémů plnit aspoň přípravky. Ale uvidíme, jak to bude dál. Co se týče rozhodčích a vedení svazu dnes již bývalým nejmocnějším mužem, musím naštěstí konstatovat, že jsme se s jeho praktikami vůbec nesetkali. Zřejmě náš oddíl hraje soutěže, které pro podobné záležitosti nejsou zajímavé. Pokud nám některý z rozhodčích ovlivnil zápas, tak spíše kvůli své nezkušenosti či neumění, než že bych měl pocit, že je utkání vedeno tendenčně. Finance? Nechci se rouhat, ale úplně nestrádáme. Financování chodu oddílu probíhá ze tří zdrojů: vlastní zdroje (příspěvky, výdělečná činnost jako např. plesy), sponzoring a smlouvy o reklamě a dotace (MŠMT, město Miletín, FAČR). Těžíme i z úzké spolupráce s představiteli města, neboť město je vlastníkem areálu sportovního klubu. Fungování OFS a KFS hodnotíme pozitivně, především jejich komunikaci směrem k oddílům. Oba svazy mají své funkční webové stránky, Královéhradecký fotbalový svaz provozuje v rámci svého webu i odkazy na soutěže hrané v jeho gesci, kde oddíly mohou ke každému zápasu psát hodnocení. Kvituji i servisní činnost obou svazů pro oddíly, např. v rámci OFS Jičín se každoročně hledá systém soutěží mládeže, mužstva přípravek je možné přihlásit mnohem později než v klasickém červnovém termínu. Soutěže se inovují, aby co nejvíce vyhovovaly potřebám oddílů a podobně.“

„Můj pohled bude obecnější. Důležité teď podle mého je, aby se vedení obecně zamyslelo nad tím, jak koronavirová situace ovlivnila sport. Zaznamenáváme, nejen my ve fotbale, ale průřezově v celém sportu, odliv či ztrátu nadšení dětí pro sport. Je potřeba začít přemýšlet, jak se po tomto šíleném stavu zaměřit na investování do podpory a především popularizace sportu v obecné rovině, možná s tím začít už nyní. Nemusíme se bavit jen o fotbale, dopady to bude mít s největší pravděpodobností na sport a především ten amatérský obecně. Zřejmě to totiž budou odnášet právě provinční kluby našeho typu, dále pak ty menší regionální, které mohou opravdu strádat. Asi úplně neskončí, protože kdo má fotbal a sport rád, bude za něho jako lev bojovat pořád. Nicméně právě tady bych viděl klíčovou úlohu svazů všeobecně. Toto by měla být jejich podstatná činnost v tuto chvíli. Následně se pojďme bavit, jak to vyladit a rozpitvat na další mikročlánky. Jak jít ze základní koncepce dolů k jednotlivým menším oddílům.“

„S fungováním FAČR vlastně spokojen jsem, i když si umím představit v některých případech daleko progresivnější řešení daných situací. Znám mladší a zapálenější lidi, co by mohli na některých pozicích pomoci, ale žádný učený z nebe nespadl, třeba by jim to nešlo tak, jak si myslím. Jako vynikající bych hodnotil spolupráci zejména se sekretářem našeho OFS, který nám (a všem klubům, které znám) vždy velice ochotně vychází vstříc. Obecně si myslím, že celé představenstvo OFS v Hradci Králové funguje jako jeden celek, který hájí zejména zájmy fotbalu jako celku. U jednotlivých komisí si již tak jistý nejsem, ale to nebudu rozvádět. Rozhodčí? To by bylo na dlouho. Kdo hrál, trénoval nebo jen viděl nějaké zápasy v rámci okresu, musí si myslet, že Alenka utekla z říše divů a vzala s sebou všechny, co potkala. Někdy vám přijede rozhodčí, který s naprostou bravurou zvládne i vypjaté derby, a někdy přijede rozhodčí, nad jehož výroky kroutí očima nejen hráči a diváci, ale i delegát a to už v 10. minutě utkání. Ale je to jen o lidech. Rozhodně nesouhlasím předat odznak komukoli, kdo splní testy a udělá fyzičku. Vím, že jich je zoufale málo a nikdo to nechce dělat, ale radši uvidím v okrese jen jednoho, ale pořádného rozhodčího, než si pomáhat lidmi, kteří nejsou schopni zvládnout ani sami sebe, natož 22 raplů na trávníku a další desítky bláznů v hledišti. K fotbalu prostě emoce patří, ale měly by patřit jen mezi hráče a diváky, ne mezi rozhodčí. Dovolím si tvrdit, že poznám kde a na jaké úrovni rozhodčí v minulosti hráli. Jinak píská bývalý obránce z okresu a jinak bývalý útočník z divize. A na každého takového rozhodčího se lze připravit a připravit na ně tým, což je běžná práce trenéra a realizačního týmu. Ale ten zbytek… Ten kazí jméno všem ostatním a právě podle těch jsou pak všichni posuzováni.“

„V souvislosti s amatérským fotbalem se často mluví o rozhodčích a zářezech, ale já mám po bezmála třech sezonách pocit, že se na naší úrovni nic extra neděje. Jasně, hlavní sudí nebo laický pomezní na lajně občas udělají chybu, ale nikdy do zápasu nejdu s tím, že je všechno jasné už dopředu. A ani si nemyslím, že jsou všichni bezchybní, to je nesmysl. Nějaké zákulisní hry jsem jako hráč neřešil a nic mě za ty tři roky neznechutilo natolik, abych si řekl, že skončím. Mám zkušenosti jen z Prahy a Středočeského kraje a nevím, jak amatérský fotbal funguje jinde: uznávám, že se to může okres od okresu nebo kraj od kraje lišit a že si každý musí svoje zájmy nahoře hlídat. Pokud se bavíme o očistě fotbalu od praktik Romana Berbra a spol. plus výměně vedení FAČR, bude to složitá a hodně dlouhá cesta. Předně: ve spolupráci s LFA se musí zvednout důvěryhodnost první a druhé ligy, aby byly atraktivnější pro fanoušky i pro sponzory. Potom by se snáz měnila atmosféra ve spodních patrech fotbalu. Fandím mému exspoluhráči z reprezentace Vláďovi Šmicrovi a lidem kolem něj, ale tuším, že pokud zvládnou volby, nebudou to mít lehké. Potřebovali by rychle nabrat zkušenosti a obětovat tomu spoustu času.“

Martin Jiránek v dresu Červených Janovic při zápase s Tupadly • Foto Adam Procházka