Stále poráží věk, Ronaldo stojí před poslední zkouškou. Završí příběh na MS?
Proti věku, proti limitům, proti pochybám. Proti realitě, proti nevyhnutelnému. Proti konci. Účast Portugalska na letním šampionátu ve Spojených státech, Mexiku a Kanadě otevírá Cristianu Ronaldovi bránu do dějin. Pokud nastoupí, stane se prvním fotbalistou se šesti starty na mistrovství světa. Stejný milník má v dohledu i Lionel Messi, jenže kolem CR7 obíhá jiná galaxie. Je to značka tak oslnivá, že valící se vlna slávy připomíná příliv, který nelze zadržet ani s přibývajícími lety. Představa, že stiskne pomyslné tlačítko konec směny a zmizí v tunelu, působí nepatřičně, jako by realita neměla právo stáhnout oponu. Z hřiště jednou odejde, ale s předstihem si zajistil, aby potlesk nezeslábl. Diváci si najdou nový program, který nese jeho jméno a běží ve smyčce. Jak dobrý je půl roku před MS 2026, kam míří pro zlato? První pro Portugalsko, poslední pro sebe? Darujte roční iSport Premium za zvýhodněnou vánoční cenu>>>
Cristiano Ronaldo s věkem nezměkl. Čas neobrousil jeho ostří, neotupil soutěživost ani nepřibrzdil neústupnou touhu po vítězství. Starý oheň dál plane a jeho plameny svítí stejně prudce jako dřív, i když se kolem pozvolna šeří.
Typický příklad: koncem minulého měsíce Ronaldo a jeho spoluhráči z Al Nassru kráčeli k výhře nad Al Fateh v saúdské Pro League. Zápas se blížil k závěru, rozbíhala se poslední ze šesti minut nastavení, když se CR7 ocitl ve volném prostoru uvnitř pokutového území.
Krátce cukl, mrštně pootočil osu těla a přešlápl si do lepší pozice, aby si otevřel cestu. Naznačil, vyrazil kupředu a i po všech těch letech v tom šlo okamžitě rozeznat jeho rukopis.
Úhel byl úzký, zrádný a pro zakončení nepřívětivý, jenže to nic neznamenalo. Vypálil tak rychle a s brutální razancí, až se zdálo, že míč prostřelil brankáře, který po něm marně lapal.
Když se otočil k oslavě, zahlédl zvednutý praporek. Akce začala v ofsajdu. Na výsledku to nic neměnilo. Al Nassr prostě vyhrál 3:1, ne 4:1. Jeho reakce však byla ryzí, neředěná zuřivost.
Po závěrečném hvizdu došel k čtvrtému rozhodčímu a protestoval proti verdiktu. „Vždycky proti mně,“ křičel do televizní kamery. „Vždycky mi rušíte góly.“
Když mířil k tunelu, pořád rozhořčený tou nespravedlností, uviděl Pierse Morgana, známého anglického moderátora, který se považuje za jednoho z jeho blízkých přátel. „Okradli tě,“ uklidňoval ho Morgan poslušně. „Nelíbí se jim, když dávám góly,“ přitakal Ronaldo.
Je fér říct, že jde o jednu z méně pravděpodobných konspiračních teorií. Portugalec není jen hvězdou Al Nassru, je ústřední figurou celého saúdského fotbalového projektu, hráčem tak věhlasným a populárním, že vládnoucí elita země věří, že kolem něj lze vystavět celou sportovní kulturu. A celkově jim samozřejmě vyhovuje, když góly dává. Možná by se nezlobili, kdyby skóroval i při rozcvičce nebo při podávání rukou. Čím víc, tím líp.
To, že byl Ronaldo v tu chvíli tak rozlícený, do jisté míry vysvětluje jeho dlouhou kariéru. Je tak stálou a symbolickou postavou ve fotbalovém povědomí, že je snadné zapomenout, jak dlouho už hraje.
