Berbr u soudu: Vždyť to věděli všichni. O bizarní obžalobě, Werichovi, Borhyové a roli Rittiga
Roman Berbr předstoupil před soudce a mluvil skoro dvě hodiny. „Myslím, že pečlivě shrnu pravdivou realitu. Obvinění považuju za bizarní,“ pověděl při řešení kauzy Dezinfekce, kde je obviněn ze zločinu podvodu. Pečlivý byl. Zda pravdivý, o tom rozhodne soud. V případě viny pro něj žaloba požaduje podmíněný trest, který se však v součtu s kauzou Šváb může přeměnit na nepodmíněný.
Než začal hlavní obviněný obsáhle vypovídat, proběhlo před soudcem Kryštofem Novým obvyklé kolečko. První slovo dostal státní zástupce Jan Scholle. Týž žalobce, jenž proti Berbrovi vede stíhání v kauze Šváb. Odtud si bývalý vlivný místopředseda fotbalu odnesl nejvyšší možnou podmínku – tři roky s odkladem na pět let.
Scholle směrem k Berbrovi pronesl:
„Roman Berbr jako druhý místopředseda asociace od března do srpna 2020 na různých místech v úmyslu obohatit se zorganizoval v rámci projetu Dezinfekce výběr konkrétního zhotovitele.“
„Jednal, ačkoli věděl, že rozsah práce neodpovídá odměně.“
„Nechal faktury zařadit do systému FAČR, přičemž zatajil finančnímu oddělení, že plnění neproběhlo.“
„Jiné v rámci asociace uvedl v omyl a tím způsobil škodu.“
O kauze jsme podrobně psali zde>>>
Pak si ještě přisadil zástupce asociace Jiří Hendrich. Berbr podle něj poškodil reputaci FAČR a hrubě ji poškodil. „Zásah do pověsti byl enormní. Škoda se těžko vyčísluje. Největší zadostiučinění je v tom, že tito lidé už nepracují na FAČR,“ řekl. „Asociace je odkázána na státní prostředky a sponzory. Kauza se projevila na přístupu NSA k dotacím, a to výhradně směrem k FAČR.“
Pak přišel na řadu jako první z obviněných Berbr, který se jen krátce vyjádřil k vině a zareagoval na předřečníky. „Cítím se být nevinen. Obžalobu považuju za bizarní a vyjádření FAČR za naprosto skandální.“
Podobně, jen ne tak ostře, mluvili i další obvinění. Po obědě nastal čas na jejich výpovědi. Začínal opět Berbr. Avizoval, že bude mluvit asi hodinu a půl, a svůj odhad dokonce ještě protáhl. Mluvil velmi strukturovaně, věty, které považoval za důležité, opakoval, často si vypomáhal obratem „Převedu do češtiny“, a poté předchozí výrok zjednodušil.
Citoval Jana Wericha, v nadsázce – aby vykreslil absurditu situace – mluvil o zhuleném předsedovi asociace a finančním řediteli, o Borhyové a Korantengovi… „Udělám vyjádření a myslím, že v něm pečlivě shrnu pravdivou realitu. Obvinění považuju za bizarní,“ začal.
Hlavní body jeho obhajoby lze shrnout takto:
- 1. O dezinfekci rozhodlo užší vedení FAČR. Schválil ji výkonný výbor. Smlouvu posvětilo právní oddělení. Všichni to věděli, nikoho jsem nemohl uvést v omyl.
- 2. V omyl jsem nemohl uvést ani finančního ředitele Libora Kabelku, protože také on byl coby člen nejužšího vedení asociace detailně informován o celé věci. Neseděl jsem u právníka a neříkal mu, jak má smlouvu napsat.
- 3. O ceně jsem nerozhodoval. Ani jsem ji nedokázal posoudit. Žádné peníze jsem nesebral, nedostal, neposílal, po nikom jsem je nechtěl.
- 4. Neměl jsem žádné kontrolní povinnosti, nemohl jsem vědět, zda dezinfekce už proběhla, nebo ne. Navíc kontrola byla plánována až na konec roku. Věc kromě toho probíhala v době covidu, kdy se nesměly překračovat okresy.
- 5. Na akci jsme měli deset milionů korun od UEFA, které vyjednal předseda Martin Malík. Proto byla taková cena. Neměli jsme přehled, kolik takový projekt stojí.
- 6. V Česku po 35 letech kapitalismu neexistuje firma, která by udělala podobnou akci tak, že ze svého za miliony nakoupí prostředky a teprve poté dostane za práci peníze.
- 7. Firma Tymich – a pana Tymicha vidím dnes u soudu poprvé – jako jediná dokázala pokrýt zeměpisnou mapu od Karlových Varů po Třinec, tedy udělat dezinfekci stadionů po celé republice.
- 8. Nepodvedl jsem ani 340 000 členů fotbalové asociace, ani 13 členů výkonného výboru, ani 6 členů nejužšího vedení, ani předsedu Malíka, ani finančního Kabelku, ani sebe.
- 9. Objem dezinfikovaných prostor v hodnotě 2,7 milionů kubíků byl vypočítaný pro 400 stadionů, což byl první výběr z celkových 3500 areálů v Česku. Spočítat kubíky na stadionech je věc nemožná, já bych to nedokázal ani dnes. Kdyby tam bylo 27 milionů kubíků, nepřekvapilo by mě to. O to číslo vůbec přece nešlo.
- 10. Já jsem udělal pouze to, že jsem nakonec ze 400 stadionů vybral 90, které měly jít v první vlně.
Berbr také vysvětloval, že kauza má dva příběhy, které se propojují. Kromě dezinfekce jako takové ještě linku Unipetrol. Vypověděl, že na rozhraní února a března 2020 za ním přišel příbramský Jan Starka, rovněž obžalovaný syn Jaroslava Starky, s dotazem, zda má asociace zájem o Unipetrol jakožto sponzora reprezentace. „Nevěděl jsem, jak stojí smlouva s T-Mobilem, a tak jsem vše hned od začátku konzultoval s Martinem Malíkem. Zjistil jsem, že zájem je. Starka přivedl na jednání Ivo Rittiga, kterého jsem do té doby v životě neviděl. On měl kontakt na Unipetrol. Informace jsem získával i od tenisty Radka Štěpánka, který se s šéfem Unipetrolu osobně znal. Jednáním byl pověřen ředitel STESu Václav Kudrna, já jsem se jednání nikdy nezúčastnil.“
Na vysvětlení, Unipetrol má v příběhu tu – nejspíš vedlejší – roli, že součástí jednání s dezinfekční firmou Tymich mělo být, že napříště bude nakupovat prostředky pouze od Unipetrolu.
Roman Berbr svou řeč uzavřel takto. „Rezolutně odmítám obžalobu. Obžaloba stojí na domněnkách, ne na faktech. Z realizace dezinfekce jsem neměl osobní prospěch.“
Ještě se obrátil na zástupce asociace Jiřího Hendricha. „Čas ukáže, že to není vyjádření FAČR. Je to vyjádření jenom tohoto kudrnatého člověka.“
Poté oznámil, že nebude odpovídat na žádné otázky. Když se soudce Nový podivil, nastala krátká právní výměna názorů mezi soudcem a advokátem Michalem Sýkorou. Nakonec Berbr prohlásil, že nyní skutečně odpovídat nebude, ovšem zúčastní se každého příštího jednání a na otázky případně odpoví.
Příště soud zasedá 6. května.
O co jde v kauze
Obžaloba tvrdí, že obžalovaní se od března do srpna 2020 v rámci akce Dezinfekce dopustili zločinu podvodu tím, že fotbalová asociace na základě rozhodnutí Romana Berbra vyplatila 9,89 milionů korun firmě Tymich s. r. o. bývalého fotbalisty Jiří Tymicha za dezinfekci stadionů. Cena však byla vypočítána původně pro všechny stadiony v Česku, ovšem nezměnila se poté, co se z původního počtu 3500 areálů snížil jejich počet na 90. Navíc firma nakonec dezinfikovala pouze 41 stadionů, vyplacena jí však byla celá částka.
Na nedostatky upozornila – už po Berbrově zatčení v kauze Šváb – revizní komise FAČR. Firma Tymich vrátila asociaci peníze za nedodanou práci a navíc jí zaplatila pokutu. Majetková škoda tedy Strahovu nevznikla.
Obžalovaní
Podezření: Zločin podvodu a zločin legalizace výnosů z trestné činnosti
- Roman Berbr
- David Huf
- Pavel Simandl starší
- Pavel Simandl mladší
- Jan Starka
- Jiří Tymich
- Product Bau
- FK Příbram
- Proparts Group s. r.o.
- Tymich s. r. o.




























