Dvoucestnou smlouvu už nechtěl. Ani omylem! Jenže Nashville se zbavil Cartera Huttona, dosavadní dvojky a cesta do NHL se otevřela. „Tenhle krok všechno změnil,“ vysvětluje Marek Mazanec proč znovu kývl na podobnou nabídku Predators, jakou měl dřív. Teď ho čeká boj s mladým Finem Sarosem. Jeden z nich bude krýt hvězdného Pekku Rinneho.
V týdnu se Marek Mazanec účastnil jako host brankářského kempu v Písku, který vede Roman Višňák, někdejší kouč gólmanů u mládežnické reprezentace. „Udělalo mi hroznou radost, že jsem se tam potkal s panem Holečkem,“ vážil si brankář seznámení s legendou. Děti se pak snažil něco naučit v akci a účastnil se i debaty, kde byl pod palbou hodně zvědavých dotazů.
Copak vlastně chtěly děti vědět?
„Pomalu všechno, třeba jaká byla moje první výstroj a kolikrát jsem vyhrál Stanley Cup. (směje se) Líbí se mi, jak se nebojí zeptat úplně na cokoliv, co je napadne, to musí ven. Třeba, kdo byl můj nejlepší kamarád v extralize. Pro mě to byl skvělý relax.“
Dostal jste prostor mladým brankářům ukázat i něco na ledě?
„Jasně, šel jsem na trénink se třemi věkovými kategoriemi a snažil se jim s něčím pomoci, samozřejmě úměrně věku. Nemůžete je učit to, co děláme my. Spíš šlo o základy, bruslení, když jsem viděl nějaký nedostatek, zkoušel jsem jim vysvětlit, co mají dělat, aby je to pak dál nebrzdilo.“
Měli špunti z brankáře, co si už zachytal v NHL, oči navrch hlavy?
(usměje se) „Poslouchali, byli vzorní, natěšení na trénink, bylo to s nimi úplně skvělé. A já tam ještě potkal pana Holečka, nikdy jsem se s ním neviděl a rád jsem ho poznal. “
Patří mezi velké kritiky českých brankářům. Vám nenaložil?
„Ke mně byl mírný. (usměje se) Jen před dětmi tak krásně zkritizoval českou ligu, říkal, jak je špatná, nebral si vůbec servítky. Podle mě to tedy tak zlé není... Ale je to jeho názor a on je člověk s velkou kariérou, že má právo i na ostřejší soudy.“
Jedu podle plánu, co jsem dostal v klubu, přiznal
Gólmanská dvojka vašeho Nashvillu Hutton je pryč. Už jste začal s přípravou na extrémně důležitý kemp, kde se rozhodne, kdo zaujme jeho místo?
„Nějaká šance tam je a jedu normálně podle plánu, co jsem dostal v klubu. Skoro každý den jsem v posilovně, pořád něco dělám.“
Bude to s rivalem Juuse Sarosem velký boj o místo pro NHL?
„Hodně velký, on je mladý a nesmírně šikovný brankář s obrovským potenciálem. Když přijedu do kempu nepřipravený a nepovede se mi, tak je jasné, že sáhnou po něm a dvojkou v NHL se stane on.“
Čím je drobounký Fin ve světě urostlých gólmanů tak výjimečný, rychlostí?
„Přesně, je malinkej, ale šíleně rychlej. Nikdy se nestane, že by byl někde pozdě. Má i výborné čtení hry. Jestli v něčem strádá, tak ve hře hokejkou a nějaké činnosti při zakrytém výhledu. Na druhou stranu dovede předvídat, co se bude na ledě dít. I když nevidí, moc dobře ví, kde má volné místo a dovede se tam přesunout. Je to výborný gólman.“
Jak vás tak poslouchám, tak mi vůbec nepřijde, že byste mluvil o konkurentovi, se kterým se rvete o místo v bráně...
„Chytat chceme oba, ale mezi námi žádný problém být nemůže, to by bylo zlý. Kdybychom se spolu nebavili, nepomohlo by to nám a už vůbec ne týmu. Taková okatá rivalita se nenosí.“
Určitě v kempu zazní, že vy a Saros máte před kempem stejnou výchozí pozici. Jak to vnímáte vy sám?
„Myslím, že mám malinko výhodu já. Nashville si zakládá na tom, že by chtěl prohnat každého gólmana farmou. Je to jenom na mně, jak přijedu nachystaný a potřebuji, aby se mi v přípravě povedl nějaký zápas. Pak bych to místo minimálně na začátku sezony měl mít. A navíc si myslím, že nás se Sarosem budou chtít stejně aspoň občas točit.“
Protože když je Pekka Rinne, jednička Predators, fit do branky se člověk moc nedostane?
„Právě, být dvojkou za ním, moc těch zápasů nedostanete. Kdybych to byl já, kdo zůstane v Nashvillu, určitě bych se pak časem ptal po šanci jít aspoň na chvíli do Milwaukee.“
Když jsem do Nashvillu přišel, čuměl jsem jako sůva z nudlí
Vnímáte, že po třech letech v organizaci máte už trochu jinou pozici než na začátku?
„Spíš je změna v tom, že už se můžu se všemi bavit a zlepšil jsem angličtinu. Je ale pravda, že kluci, co v týmu jsou delší dobu, už mě znají a i já vím, co mohu čekat. Když jsem sem přišel první rok, čuměl jsem jak sůva z nudlí a pořádně nevěděl, kam si stoupnout.“
Zase ten první rok byla ale pohodička, kvůli velké marodce místo v NHL, odchytal jste 25 zápasů, o místo jste se nemusel tolik rvát...
„Když to vezmete takhle, tak pohodička byla. Ale jinak to byl stres pořádnej, kolikrát jsem nevěděl, co se děje, neuměl jsem jazyk. Byla hlavně klika, že jsem byl tolikrát v brance.“
Uvědomil jste si, když se všichni marodi dali dohromady, jak je těžké za Rinnem čekat na šanci? V NHL platí za největší žrouty minut...
„Je to tak. Musíte být nachystaný. Když šance přijde, není jich víc, ale jedna. A pak zase dlouho nic.“ (usměje se)
Bylo těžké kousat, že jste se v minulé sezoně ani jednou do branky v NHL nedostal?
„Prostě se tak stalo. Jednou jsem měl být povolaný nahoru, jenže z Nashvillu přišel rozkaz, že má přijet čerstvý gólman. A já zrovna na farmě den předtím chytal, takže nahoru šel Saros a dostal zápas. Ale abych se přiznal, pro tu minulou sezonu nebyl můj cíl, abych chytal v NHL. Chtěl jsem hlavně, aby se mi dařilo v Milwaukee, měl solidní čísla a byl hodně v brance. A tohle se víceméně povedlo.“
A není trochu mínus, že jste si se Sarosem zápasy rozdělili rovným dílem?
„On byl ale dobrej, zasloužil si je, nevyhořel snad v jediném zápase.“
Čtyři roky na farmě by už bylo moc, říká
Chápu. Ale na farmě jste už třetí rok, něco si v AHL prožil. Nepřemýšlel jste, že třeba teď v létě už za sebou prásknete dveřmi a je čas jít taky dál, být jedničkou?
„Ale přemýšlel, říkal jsem si, že jak nedostanu jednocestnou smlouvu, zpátky do organizace nepůjdu. Místa ale po NHL ubývala a zároveň probíhalo jednání s Nashvillem. Najednou řekl, že nepodepíše Huttona a to všechno změnilo. Znovu jsem podepsal dvoucestnou smlouvu, protože se objevila šance bojovat o místo v prvním týmu.“
Dá se brát odchod Huttona tak, že vedení věří ve váš progres?
„Už do mě za ty tři roky investovali poměrně dost peněz a nechtějí, abych odešel jen tak zadarmo. Pro ně bylo výhodnější mě podepsat s tím, že i kdyby se mi nedařilo nahoře, budou mě mít aspoň v Milwaukee.“
Cítíte vy sám, že nadešla chvíle se posunout na nový level?
„Už je nutný, abych nějaký krok nahoru udělal. Být čtyři roky na farmě, to by bylo moc. Může se stát cokoliv, klidně, že půjdu do AHL a v půlce sezony si řeknu dost a budu hledat něco jinýho. Ale tohle je budoucnost, nikdo neví, co přijde. Uvidíme, jak všechno bude vypadat.“
Návrat do Evropy je ve hře ještě taky?
„Teď už ne. Když jsem nevěděl, kam půjdu, řešil jsem i Rusko a nabídky tam byly hodně solidní. Ale nakonec rozhodlo, že tohle je NHL a mám šanci v ní chytat. Moc bych to chtěl dokázat.“
