Pardon, na první přesilovku to nebude. Tady vládne Victor Hedman. Bývalý chomutovský obránce Jan Rutta vypráví v rozhovoru pro deník Sport, jak muselo couvnout ego a v čem ho změnila NHL: „Naučil jsem se ale víc používat svoje parametry. Jsem vysoký a dlouhý, začal jsem to využívat víc k tomu, abych lépe bránil.“ Sezonu dokončil v Tampě, kde podepsal i novou smlouvu. Cíl je jasný, zůstat nahoře, získat si v nadupané organizaci místo.
V extralize se stal nejproduktivnějším českým obráncem, pak si zahrál na MS v Paříži v roce 2017 a čekala ho NHL. Přechod do Chicaga zvládl parádně. Nemusel ani na jeden zápas na farmu, celou sezonu odehrál v prvním týmu. Klub nabídl Janu Ruttovi další kontrakt na 2,25 milionu dolarů. Jenže pak přišlo pár kotrmelců. Musel na farmu, byl zraněný, ale jeho práva získala Tampa, kde sezonu zase dohrával v prvním týmu. Teď ho v kádru jednoho z největších favoritů na Stanley Cup čeká velký boj o místo.
Poznal jste ve své druhé sezoně za mořem, jak ta nádherná NHL umí být i krutá?
„Krutá? Úplně nevím. V Americe je to hodně o dřině, ale taky bych řekl, že je to tam spravedlivý. Když jsem přišel do NHL, v první sezoně mi to šlo. Začal druhý ročník a tak dobré to nebylo.“
Překvapil jste mě. Čekal jsem spíš kyselejší vzpomínky na Chicago, ne, že řeknete, jak je za mořem hodně věcí spravedlivých...
„Jasně, že jsem na farmu jít nechtěl. Sezonu jsme odstartovali relativně slušně, ale pak přišla krize, prohráli jsme hodně zápasů. Tým nehrál dobře a já taky ne. Proč to neříct? Došlo k výměně trenéra a nebyla to poslední změna, kterou tam provedli, uskutečnilo se jich víc. Já měl smlouvu na jeden rok. Takže jsem si to zabalil a šel do AHL.“
Přitom poslední roky vaše kariéra stoupala jen nahoru. Klíčový bek v extralize, nejproduktivnější český obránce ligy, mistrovství světa, kontrakt v NHL, první sezona a hned místo v Chicagu. Bolí pak opačný směr víc?
„Když jdete do kanceláře generálního manažera nebo trenéra na pohovor, že se stěhujete, není to příjemný ani trochu. Nikdy.“
Tušíte, o co půjde, když berete za kliku?
„Myslím, že každý hráč vnímá, co se kolem něj děje. Vidí, jak hraje, jak je vytěžovaný, jaký mu trenér dává prostor. Takže když si vás pozvou do kanceláře, tušíte, o co asi půjde. Na druhou stranu, jakkoliv je pro vás taková situace hrozná, nic s tím v tu chvíli dělat nemůžete. Důležité je, abyste byli pozitivní, nepřestali pracovat.“
Jenže na farmě budou makat asi všichni, aby se co nejdřív podívali nahoru…
„Jedna věc je, že jakmile se změny v Chicagu staly, věděl jsem, že cesta nahoru tam asi úplně nepovede. Do NHL jsem se chtěl vrátit, ale bylo mi jasné, že s největší pravděpodobností přes jiný tým. Říkal jsem si, že potřebuju makat každý den, ukázat se. Nikdy nevíte, kdo se kouká.“
Baví mě váš pozitivní pohled. Vážně jste se ale ani na vteřinu necítil naštvaný, že klub odpálil zrovna vás? Žádná frustrace?
„Jak ten stav nejlíp popsat... Naštvaný jsem nebyl, to ne. Spíš zklamaný... Ne, nebo naštvaný ano, ale sám na sebe, protože vím, jaký jsem hráč, co dovedu. A nepředváděl jsem v Chicagu výkony, které bych sám od sebe chtěl. Ale abych se kvůli tomu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
