K úterním 22. narozeninám dostal Lukáš Rousek vysněný dárek. Podepsal svůj první NHL kontrakt! Na dvouleté smlouvě se dohodl s Buffalem, které ho v roce 2019 draftovalo. Ve Spartě talentovaný útočník končí, na podzim se bude rvát o místo u Sabres. Po odchodu Taylora Halla je místo na křídle prvního útoku volné. „Bylo by to super, vede k tomu ale pořád dlouhá cesta,“ usmívá se Rousek v rozhovoru pro iSport.cz.
Na stále bolavý konec v sedmém semifinále s Libercem si Lukáš Rousek vyřídil rychle účinkující lék. Doma podepsal kontrakt s Buffalem. V rozhovoru pro iSport.cz popisuje první dojmy i cestu, která ke smlouvě vedla. „Nabral jsem sebevědomí. Otrkal jsem se. Musím se ale dál posouvat, nebát se. Čeká mě zase skok o dva levely výš.“
Jaké jsou pocity po podpisu NHL smlouvy?
„Bomba! Podepsali jsme to o víkendu, pořád to ale rozdýchávám. Dělalo mi problém usnout, měl jsem to pořád v hlavě. Obrovská radost, užívám si to. Tohle byl můj sen, a pořád je. Dostat se do NHL, jdu si za tím. Takhle by to podle mě měl mít každý mladý hráč. Dostat se do Ameriky, snažit se prosadit. Pro mě to bylo vždycky číslo jedna.“
Buffalo mělo čas do konce května, aby vás podepsalo, pak byste byl volným hráčem. Řešili jste a agentem i jiné zámořské kluby?
„Nic jsme neřešili. Jak říkáte, Buffalo mělo posledních pár týdnů, aby mě podepsali. Do té doby jsme nic jiného řešit nemohli. Když přišla nabídka, vůbec jsme se nerozmýšleli, jestli ji vzít nebo ne. Bylo jasné, že se dohodneme.“
Sabres jsou v posledních letech jedním z nejhorších týmů NHL. Na druhou stranu o to větší šanci prosadit se budete mít. Jak to berete?
„Je to přesně tak. Letošní ročník neměli vůbec povedený, ten další to ale může být jiné. V NHL se to rychle mění. Cítím větší šanci, že bych se tam mohl dostat. Těžké je to ale všude. Musím dřít během letní přípravy, abych se o ten stupínek zase posunul.“
Hvězdný Taylor Hall odešel před dvěma týdny do Bostonu. Místo na křídle první lajny je tedy volné.
(smích) „To by bylo parádní! Vede k tomu ale strašně dlouhá cesta.“
Na letní kemp ale jistě pojedete s cílem urvat první tým.
„Přesně tak. Pokud by to nevyšlo, poperu se o to na farmě. Takové jsou moje vyhlídky a myslím, že Buffalo to vidí stejně. Zkusím to, když se to nepovede, začnu v AHL. Žádný plán B nemáme. Řekl bych ale, že Sabres budou určitě preferovat to, abych v zámoří zůstal.“
Ještě před dvěma týdny to spíše vypadalo, že se na příští sezonu přesunete do Finska. Až pak se začaly hýbat ledy s jednání s Buffalem. Nevyptával jste se denně agenta, jak to vypadá, jestli už neposlali smlouvu?
„Ale jo, byl jsem z toho trochu nervózní. Řešili jsme to, snažili jsme se na ně trochu tlačit. Ptát se, jestli mají zájem, nebo ne, abychom když tak mohli komunikovat jinde. Během play off mi pak můj agent Martin Podlešák sdělil, že zájem Buffala se výrazně zvětšuje. Když jsem se dozvěděl, že to klapne, byl jsem šťastný.“
Co na to táta Martin? Ten získal během kariéry dva tituly se Spartou, do Ameriky se ale nikdy nedostal.
„Od toho jsem to hned schytal, že on semifinále v dresu Sparty nikdy neprohrál. (úsměv) Že on má dvě zlaté medaile a já zatím jenom bronz. Podpisem v NHL jsem mu to ale rychle hezky vrátil. Měl samozřejmě velkou radost.“
Buffalo si vás vzalo v šestém kole v roce 2019. Vybraný už jste však mohl být ve dvou předchozích draftech. Věřil jste, že po vás ve 20 letech ještě někdo sáhne?
„Nijak jsem se k tomu neupínal, z těch předchozích draftů jsem ale byl trochu zklamaný. První rok až tolik ne, hrál jsem v dorostu za Letňany, zatímco Martin Nečas už válel za Kometu extraligu, totéž Filip Chytil. Na ty kluky se dívalo jinak než na mě. Další léto už jsem doufal, že by to mohlo klapnout. Dostal jsem se do áčka Sparty, ale stejně to nedopadlo.“
Měl jste i potom pořád v hlavě cíl NHL?
„V tu chvíli na to takhle nemyslíte, že bych se každé ráno probouzel a myslel na to. To vůbec. Strašně moc mi ale pomohly čtyři roky ve Spartě, kde jsem postupně rostl a ty sny o NHL dostávaly reálnější obrysy.“
Nakonec je možná dobře, že jste si to uhrál jinak než vaši vrstevníci. Teď půjdete do Ameriky připravenější. Herně, fyzicky i psychicky.
„Naprostý souhlas. Zrovna včera jsem to probíral s tátou… Když se na to koukám zpětně, je to pro mě teď mnohem lepší, než kdybych tam odešel před třemi lety do juniorky a byl nepřipravený.“
Vzpomínám si, jak jsme se před pár lety při vašich začátcích ve Spartě bavili o tom, jak vám chybí sebevědomí. Bylo na tom hodně práce?
„Ono to přijde tak nějak samo. Když hrajete, trenér vám věří, tak sebevědomí samo roste. I proto jsme se rozhodli, že zůstanu ve Spartě, otrkám se. To se povedlo asi až nad očekávání dobře. Musím se ale dál posouvat, nebát se. Čeká mě zase skok o dva levely výš.“
Rychle jste se z nováčka bez tlaku stal hráčem, od kterého se čekají body. Srovnal jste se s tím?
„Mně tlak nikdy nevadil, spíš jsem to měl rád. V Letňanech jsem hrál pod tátou, to byl tak tlak. Možná ještě větší. Nevadilo mi to, spíše si myslím, že mi to pomáhá. Když vím, že ze sebe musím dostat maximum, protože se to očekává.“
Od parťáků ze Sparty už jste dostal rady, co a jak dělat, jak se chovat v NHL?
„Klukům jsem to samozřejmě říkal. Nejvíc se bavím s Michalem Řepíkem, s tím jsem to celé prožíval. On dokonce hrál i v Rochestru, což je farma Buffala v AHL. Říkal mi věci kolem bydlení, co a jak tam chodí.“
Tomu jste počítám řekl něco ve stylu, proč byste jako jezdil do Rochestru. Maximálně na výlet.
(smích) „Bylo by krásné udělat hned NHL, ale jsem realista. Klapnout to prostě nemusí. Budě záležet na mně, jak tam přijedu připravený a co ukážu.“
Konec sezony s Libercem v sedmém semifinále už přebolel?
„Furt mě to trochu trápí, štve mě to. Třetí místo je hezké, ale mysleli jsme na víc. Zklamání tam je.“
Sledujete finále?
„Nekoukám na celé zápasy, ale když mám čas, tak se na nějakou třetinu podívám. Že bych měl ale radost z toho, že se na to dívám, to určitě ne.“
Z národního týmu jste se omluvil kvůli zdravotním problémům, dlouhodobě vás trápí kotníky. Co s nimi máte?
„Nároďák jsem odmítl už v únoru. Teď mě to během náročného play off chytlo zase. Potřebuju odpočinek, podstoupit další vyšetření a připravit se na další sezonu, která pro mě bude strašně důležitá. S kotníky mám chronické potíže asi čtyři roky. Vždycky když mám nohy v bruslích nebo třeba lyžařských přeskáčích, kotníky mi strašně otečou. Musíme řešit co dál s tím.“
V Ilvesu byli hodně kyselí
|
OČIMA AGENTA: Martin Podlešák (hráčský zástupce Lukáše Rouska) „Největší vliv na podpis Lukáše měla nová dohoda mezi evropskými hokejovými federacemi a NHL. Kdyby nebyla, Buffalo by nemělo takový nůž na krku. Takhle jsme se ale museli dohodnout do konce května, jinak by se Lukáš stal 1. června volným hráčem. Zájem měli, sledovali ho dlouhodobě. Jsme strašně rádi, že to klaplo. Jiné kluby vůbec ve hře nebyly, jednání bychom zahájili až v červnu. V Americe to nefunguje jako tady v Čechách, tam jsou mantinely ohledně vyjednávání dané a každý je respektuje. Pokud by NHL neklapla, byli jsme dohodnutí na další rok s Ilvesem. Včera jsem volal jejich manažerovi, že to nakonec musíme zrušit. Byl z toho hodně kyselý, musel s tím ale počítat. Měli jsme výstupní klauzuli. Jsme rádi, že jde Lukáš do zámoří až teď. Je vyzrálejší, silnější. Dostal dvouletou smlouvu, má čas se ukázat. Musí být v klidu, nepotlačit hru, kterou umí. Paradoxně mu hodně pomohlo, že se před dvěma lety nedostal na mistrovství světa dvacítek. Zůstal ve Spartě, kde se v té době zranilo asi osm útočníků, Uwe Krupp mu dal šanci. Podržel ho. Krupp má na jeho růstu velkou zásluhu. Lukáš dělal chyby, on mu dal ale pocit bezpečí. Neposadil ho, udělal mu komfort. Díky němu Lukášovi rostlo sebevědomí.“ |
Pět milionů pro Spartu
|
Za podpis Lukáše Rouska v NHL vyinkasuje Sparta 250 tisíc dolarů, v přepočtu 5,4 milionu korun. Uvidí z této částky něco mateřské Letňany? Podle smlouvy ne. „V té době nikdo ani nepomyslel, že by se mohl dostat do NHL. Byl sice nejproduktivnější hráč extraligy staršího dorostu, ale Letňany ten rok sestupovaly. Znal jsem Lukáše odmala, věděl jsem, co umí, ale taky jsem nečekal, že vyskočí až takhle. Vzpomínám si, že smlouvu jsem tehdy řešil hlavně s jeho maminkou. Šlo hlavně o to, aby měl dál kde hrát hokej a měl co nejlepší možnost dál smysluplně rozvíjet kariéru,“ vzpomíná tehdejší manažer Sparty Michal Broš, který s 18letým Rouskem kontrakt uzavíral. |
