Pět let už působí brankář Tomáš Vomáčka (21) v Americe. Prošel draftem, vychytal si stipendium na univerzitě a teď podepsal dvouletý kontrakt s Nashvillem. „Počítám s tím, že si toho budu muset hodně odpracovat, asi nikdo nečeká, že budu hned první rok pod smlouvou chytat NHL,“ říká. Když se rozpovídá o hokeji v univerzitní lize NCAA, poznáte, jak moc ho postrčil dopředu. Málo zápasů a problém? Ale vůbec. Na vysoké míří k diplomu, v hokeji se blíží k NHL.
Minulý týden vystavil na Instagram fotku s rodinou, jak podepisuje papír. Ten dokument má pro každého mladého hráče hodnotu zlata. Stálo tam, že Nashville uzavírá s Tomášem Vomáčkou dvouletý nováčkovský kontrakt. Takže pak velká párty? „V téhle době nic velkého. Spíš jsme si napsali s kamarády, počkáme, až se to u nás trochu rozvolní. Pak bude prostor to lehce oslavit,“ usměje se 191 cm vysoký gólman. V kariéře se postupně sune nahoru. Každý rok je výš, umí se zlepšovat. Teď se blíží šance, kvůli které odešel v roce 2016 za moře.
| TOMÁŠ VOMÁČKA |
| Narozen: 2. května 1999 (21 let) v Trutnově |
| Výška/váha: 191 cm/84 kg |
| Pozice: brankář |
| Klub: Univerzita Connecticut/ NCAA |
| Draft NHL: 5. kolo, celkově 154. v pořadí v roce 2017 (Nashville Predators) |
| Kariéra: HC Krkonoše (do roku 2013), Hradec Králové (2013-16), Corpus Cristi/NAHL (2016/17), Sioux City/USHL (2017/18), Unverzita Connecticut/NCAA (2018-21) |
| Největší úspěchy: nováčkovský all-star team NAHL (2017), nováčkovský all-star team NCAA (2019), nominace na cenu Mikea Richtera pro nejlepšího brankáře NCAA (2021) |
Je smlouva s Nashvillem velká meta, nebo jen další patro na cestě ještě dál?
„Spíš další krůček. Sám jsem zvědavý, kam až tahle cesta povede, kde bude mít cíl.“
Taky jste i kvůli němu za mořem už pět let. Docela doba...
„Ale utekla. (usměje se) Zvykl jsem si, nemám s tím problém, že jsem většinu roku v Americe. Rodina a kamarádi mi samozřejmě chybí, ale jsem tam, abych hrál hokej a dělal školu. Takhle jsem si to nastavil, a když máte co dělat, čas docela uteče.“
Poprvé jsme se spolu bavili po draftu v roce 2017. Tehdy jste překvapil, jak jste mluvil, že prioritou je získat stipendium na univerzitě, žádné velké oči směrem k NHL. Teď je v tomhle směru odškrtnuto?
„Jo, je. Mám to dobře rozjeté, abych v prosinci dodělal dálkově bakaláře, a škola bude pryč. Mám hroznou radost, že to vyšlo, stipendium jsem dostal, měl možnost studovat vysokou školu a u toho hrát NCAA.“
Jaké zaměření jste si vlastně zvolil?
„Studuju komunikaci. I když je to pořád hrozně daleko, jsem na začátku kariéry, ale když přemýšlím, co bych chtěl pak jednou dělat, bavilo by mě dělat něco na způsob agenta. Diplom se s tím úplně tedy nespojuje, není to podmínka. Teď bych chtěl hlavně hrát hokej a pak se uvidí. Ale když mám smlouvu v NHL, v NCAA končím. S trenérem máme jen dohodu, že když jsem byl na škole a v týmu tři roky, proplatí mi i poslední rok.“
Univerzitní způsob života známe tady většinou z filmů pro teenagery, ze seriálů. Jaká byla realita?
„Naprosto se mi splnila všechna očekávání, a teď mluvím jak o hokeji, škole, tak životě mimo led. Je parádní, když jste v komunitě lidí, kteří jsou ve stejném věku, užíváte si prakticky neměnný tým. Jste pak i skvělá parta, kromě tvrdé práce si užijete s lidmi kolem i dost srandy. V tomhle je univerzita specifická, najdete si hodně přátel, kteří vám vydrží na celý život. Nikdy nebudu litovat, že jsem šel touhle cestou.“
Jen si pak říkám, jak se vlastně posouváte hokejově, když neodehrajete 60 zápasů za rok? Maximálně je to kolem 40, když se postupuje. Vy jste jich odchytal za tři roky 71...
„Tady je právě univerzita o něco lepší, máte hodně času na trénink. Hrajete jenom dva zápasy za týden, takže čas na trénování a pilování dovedností je obrovský.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
