Český útok na Stanley Cup! Hertlovi fandí Havlát. Proč ale nejen kamarádi Vegas nesnáší?
Před deseti lety padl ve finále s Pittsburghem 2:4, to ještě oblékal dres San Jose. Letos má Tomáš Hertl ve Vegas další šanci. Jako poslední z Čechů. Jeho tým, napříč Severní Amerikou často dost odsuzovaný i nenáviděný, se střetne s Carolinou. Právě její triumf z roku 2006 s Josefem Vašíčkem v sestavě Hertla inspiroval, aby pomýšlel na svatý hokejový grál. „Českým hráčům vždy přejete. A teď je můj čas. Doufám, že Pohár dovezu domů,“ hlásí Hertl před úvodním střetem v noci na středu.
Bylo mu dvanáct let a netrpělivě stepoval u stadionu pražské Slavie, kde se chystala velká sláva pro Josefa Vašíčka. „Tehdy jsem Stanley Cup viděl poprvé. Čekal jsem ve frontě, on se podepisoval, fotil se s námi,“ vzpomíná hřmotný český centr na moment, který ho formoval.
Před dvaceti lety Hurricanes s tehdejším kapitánem a dnes trenérem Rodem Brind’Amourem senzačně uchmátli trofej ze všech nejcennější. Poprvé a zatím naposledy. Týkalo se to i obránce Františka Kaberleho a středního útočníka Josefa Vašíčka. Rodáka z Havlíčkova Brodu, ale také hráče mládežnických kategorií ve Slavii. Následovníkům v pražském klubu přijel stříbřitou odměnu ukázat. Děti žasly, nasávaly motivaci. Mezi nimi právě Hertl.
O dekádu později se s Pohárem setkal znovu, jenže jen v roli poraženého finalisty. Jeho San Jose nezvládlo dokončit velkou jízdu a podlehlo souboru kapitána Sidney Crosbyho. Slavili Penguins, přičemž Vegas ještě ani nestálo na hokejové mapě. Jenže jakoby desetiletka zakončená číslem šest byla pro Hertla osudnou. V roce 2026 je opět na dosah Stanley Cupu v roli hráče Golden Knights.
„Je to prostě skvělé. Trvalo mi to dlouhou dobu. Doufáte, že se ještě někdy dostanete zpátky, ale pak si uvědomíte, jak je to složité. Každý rok v lize je náročnější. Proto si účast ve finále tolik užívám. Nikdy nevíte, jestli dostanete další šanci, chcete ji využít,“ vykládal Hertl těsně před startem poslední série tohoto ročníku.
Článek pokračuje pod grafikou
Proti stojí nabitá Carolina, v play off prakticky nepolapitelná. První dvě kola odsprintovala poměrem 4:0 na zápasy proti Ottawě, respektive Philadelphii. Ani Montreal s Jakubem Dobešem v brance nevzdoroval dlouho, uhrál jen první duel. Vegas se staví do cesty jako mužstvo, které sice mimo svůj domovský stánek příliš příznivců nesbírá, ale vítězí. Během krátké, devítileté existence je ve finále potřetí, poprvé s Hertlem.
„Každý se ve výsledku zajímá o ten nejvíc nenáviděný tým,“ šklebí se dvaatřicetiletý Čech. „Jsme agresivní, jsme na vrcholu už dost dlouho. Pokud nevyhrajeme jeden rok, víme, že přijde další, kdy po Poháru zase půjdeme. Dostávám zprávy od kamarádů, že Vegas sice nenávidí, ale mně přejí,“ popsal paradox.
Jedním z těch, kdo stojí za účastníkem letošních olympijských her, je bývalý vynikající forvard a posléze také generální manažer české reprezentace Martin Havlát. V San Jose strávil tři roky a během poslední sezony v klubu byl nováčkovi Hertlovi k dispozici jako mentor i rádce. V kontaktu jsou proto dodnes. Mladší z dvojice bývalých spoluhráčů si uvědomuje, že česká stopa v nejlepší lize světa se ztenčuje, takže si váží pouta s každým krajanem.
„Vždycky přejete českým hráčům, třeba Martin Nečas je jedním z mých nejlepších kamarádů. Potkali jsme na cestě v play off také české brankáře Lukáše Dostála a Karla Vejmelku. Teď je ovšem můj čas. Hodně mi píše Martin Havlát, ale i další bývalí spoluhráči, čehož si moc vážím. Před spaním přemýšlíte, jaké by bylo přivést Pohár domů. Jsme hlavně nastavení tak, že jdeme vyhrát každý zápas. Uvidíme, co se stane pak,“ nechává Hertl otevřený konec příběhu.
Kromě deset let staré finálové účasti je jeho jediným týmovým úspěchem bronz z mistrovství světa 2022. Nyní může laťku posunout. A stejně jako Vašíček přiletět se Stanley Cupem do Prahy.
