Alscher o síle Floridy: Být soupeř, asi si dám marodku. Jak vidí šance na NHL?
Ve dvaadvaceti letech prožil v mnohém průlomový ročník. Obránce Marek Alscher posbíral první starty v NHL za Floridu, ve čtyřech zápasech zaujal třemi body a dostal se i na mistrovství světa. „Vážím si, jaké hráče a trenéry jsem tam potkal. Nechci ale říkat, že mezi ně patřím, protože jsem furt fanoušek,“ rozpovídal se v podcastu Zimák. Během rozhovoru mluvil i o síle Panthers, jejich našlapané obraně nebo návratu českého veterána Radka Gudase. Roční iSport Premium nyní za výhodnou cenu. Ušetříte 445 korun >>>
Do NHL se dostal během druhé sezony v profesionálním hokeji prakticky náhodou. Florida řešila kalamitu zranění, při povolávání z farmy došlo i na Marka Alschera. „Předtím, než mě zavolali nahoru, jsem měl menší zranění, takže jsem dva zápasy nehrál. Ten den, co mi zavolali, jsem ráno řekl doktorovi, že už se cítím dobře a jdu do tréninku. Potom jsem se snažil zanechat co nejlepší dojem,“ vzpomínal talentovaný český obránce. V další sezoně bude bojovat se silnou konkurencí v kádru Panthers.
Dokázal jste si, že NHL můžete hrát. Co s vámi dělal pohled na nákupy a soupisku Floridy?
„Něco se ke mně dostalo. (směje se) Lhal bych, kdybych říkal, že vůbec nekoukám na to, kolik je tam beků, nebo koho přivedli. Vidím to, vnímám to. Ale už jsem asi upustil od toho počítat, kde je místo. Vždycky všude budou hráči, všude bude konkurence. Jestli to je ten, ten nebo tenhle, je úplně jedno. Musíš být mezi sedmi, možná osmi nejlepšími na kempu. Pokud jsi, hraješ, pokud ne, tak ne.“
Florida má možná deset beků, kteří si můžou dělat zálusk na základní sestavu.
„Ještě je to takové, že deset beků a pět z nich to má skoro jasné díky kvalitě. I smlouvy budou hrát roli. To ale koreluje s tím, jakou kvalitu hráči mají. Pozice se jim bude brát hodně těžko. Potom vidíš, že jsou tam možná dvě místa a šest obránců. Nepočítám, že mi to někdo dá na zlatém podnose, že by tam na mě čekali. ‚Prosím, pojď hrát.‘ Budu si to muset vybojovat. I kdybych byl v jiném týmu, všude bych si to musel vybojovat.“
Má člověk trochu v hlavě, že jinde by možná bylo jednodušší získat místo?
„Jo, má to člověk v hlavě. To bych lhal, kdybych řekl, že ne. Když už jsem tam viděl asi pátého beka, kterého podepsali během tří dnů, říkal jsem si, že úplně nevím, jestli počítají, že bych měl šanci a mohl se tam kouknout třeba při zraněních. Ale člověk s tím nic neudělá.“
V týmu byste se mohl potkat s Radkem Gudasem. Potěšilo vás, že se vrátil do klubu?
„Těším se na něj. Známe se přes společného trenéra, na ledech jsme se potkávali už od mých čtrnácti patnácti let. Teď se potkáváme ještě častěji, protože moje přítelkyně je sestřenice Gudyho manželky. Jsem rád, že tam je. Slyšel jsem, že podepsali dalšího beka, tak říkám, že je mi to fakt úplně jedno. Radši tam budu mít Gudyho, kterého znám. Když se mi třeba povede jít nahoru, nebo se mi tam podaří udržet, je příjemné tam mít Čecha. Už teď, když jsem tam šel, bylo super, že tam byl Tomáš Nosek. Byl první člověk, se kterým jsem si šel popovídat. Je hezké mít tam Čecha.“
Radko Gudas si taky musel vyšlapat cestu do NHL na farmě. Je v tom inspirativní? Bavili jste se o tom?
„Vždycky, když se v létě potkáme, bavíme se a snažím se co nejvíc ptát. Ať už na maličkosti na ledě, v soubojích. Hodně věcí bych si od něj mohl vzít. Ale řešíme i věci mimo led. Bavili jsme se minulý rok o tom, jak těžké je přežít na farmě. Každý jeden den doufat, že si vás pozvou do kabinetu a řeknou, že jdete nahoru. Každý jeden odehraný zápas je vybojovaný. Podporoval mě, ať makám, vydržím a šance se ukáže. Ať jí jdu naproti. I když tohle povolání na konci sezony mohlo být nějakým způsobem náhoda, věřím, že jsem tomu šel naproti co nejvíc.“
