Zajíček o boji na farmě Bostonu i životě v USA: Auto nemám. Velký nákup? Jezdím s Blümelem

Záloha Bruins šlape, s velkým předstihem si zajistila vyřazovací část AHL a momentálně Providence farmářské lize dokonce vévodí. Toho všeho je součástí Šimon Zajíček. I když pořád ne tak velkou, jak by si přál. Do aktuálního ročníku naskočil výtečně, jenže dvojité zranění jeho vytížení osekalo na 19 startů. I o tom vypráví. „Hned po návratu z marodky jsem se zasekl bruslí pod tyčkou. A když jsem se chtěl zvednout, prasklo mi v kotníku,“ lituje.

Pokud vynecháme zdravotní trable, nakolik se povedl váš přesun do zámoří?
„Myslím, že dobrý. Tým, který máme, je fajn, takže kluci to brankářům často dost usnadňují. Ale jinak jsem přechod docela zvládl. Začátek byl trošku těžší kvůli tomu, že je tady větší provoz před brankou, všechno se děje tak nějak rychleji. Ale dalo se zvyknout.“

Kvůli užšímu ledu lítá také více střel?
„To záleží zápas od zápasu, ale je pravda, že jak je hřiště menší, kluci se snaží střílet odevšad. Prakticky odkudkoliv mohou dát gól. Nicméně už v Litvínově jsme měli menší kluziště. Pro mě dobrý, že jsem si nemusel zvykat vyloženě na něco jiného.“

Občas zaslechnu názor, že se v AHL hraje bezhlavě, hodně nahoru – dolů. Shoduje se tento náhled s vašimi poznatky?
„Některé týmy tak asi hrají, ale my v Providence zrovna máme systém dobrý, dáváme důraz na defenzivu. Máme dost kvalitní útočníky, kteří vždycky nějakého góla dají, takže se snažíme hrát co nejlépe dozadu.“

Najdete odlišný aspekt, na který se oproti extralize tlačí u gólmanů?
„Ani bych neřekl. Furt jde o to chytit puk, v tom máme úkol stejný.“

Takže jste se jako brankář nezměnil?
„Snažím se držet toho, co jsem měl v Česku, ale něco jsem přece jen změnit musel. Hlavně rychlost, čtení hry. Jak už jsem říkal, tady je hokej o něco svižnější.“

Škoda, že jsem toho neodchytal víc

Jak s vámi v Providence pracují na individuální rovině?
„Máme trenéra gólmanů, je ovšem zároveň skaut pro Providence i Boston.