Býval startovací, rychle se dokázal vytočit. „Trenéři mi dávali bídu, že prý nesmím raplit a radši ať střílím góly,“ říká útočník Martin Ryšavý (17), který byl v minulé sezoně nejlepším střelcem reprezentační sedmnáctky. V patnácti zápasech se trefil jedenáctkrát, vítězným gólem zajistil i senzační bronz na neoficiálním mistrovství světa World Hockey Challenge v Kanadě. „Neříkám, že mi to pořád občas neujede, ale snažím se energii nasměrovat správným směrem.“
Jít všechno podle plánu, bojoval by teď Martin Ryšavý o místo v Moose Jaw Warriors v zámořské WHL. V draftu juniorských talentů CHL si ho klub v létě vybral z šestého místa, jenže zámořské soutěže stojí. Stejně tak Chance liga, kde Ryšavý naskakoval za rodný Přerov na hostování z Vítkovic. I proto ho těší, že tréninkové dávky mohl premiérově polykat alespoň na kempu reprezentační dvacítky v Litoměřicích.
„To bylo moc příjemné překvapení,“ pochvaloval si pozvánku. „Neříkám, že to pro mě byl cíl sezony, to asi ne, ale chtěl jsem se pokusit do dvacítky dostat a poznat kluky i realizační tým. A ukázat, co umím.“
Cíl pro nadcházející ročník měl jasný. „Chytit se v zámoří a zahrát si na mistrovství světa do osmnácti let,“ říká Ryšavý. „V Kanadě jsem chtěl ukázat, že tam můžu hrát. Odlétat jsem měl na konci srpna, s Vítkovicemi jsem měl dohodnuto, že během koronapauzy budu kondici trénovat doma v Přerově. Postupně jsem si tam dohodl i zápasy (4/0+2), ale zámoří se pořád posunuje.“
Rasistická premiéra
Ryšavý patří k silnému přerovskému ročníku 2003. S obráncem Stanislavem Svozilem, který už válí v Kometě Brno, a s brankářem Tomášem Suchánkem (Třinec/Frýdek-Místek) vyrůstal odmalička. Po sezoně 2018/19 zamířil do Vítkovic. „Byl čas na změnu, chtělo to větší impulz,“ vysvětluje Ryšavý. „Líbilo se mi, jak se Standa (Svozil) chytil v Kometě. Vítkovice měly velký zájem, přišly mi jako férový klub. Přiznám se, trošku jsem se přestupu chvilkami bál, ale byl to dobrý krok. V juniorce jsem tam měl hodně prostoru, hrál přesilovky, oslabení, důležité situace, měl jsem velkou roli. Na áčko jsem extrémně nemyslel.“
Za muže si ve Vítkovicích zahrál jen jeden zápas. Ovšem zapamatovatelný. Nejen díky své přihrávce. „Poprvé jsem hrál za áčko a hned jsme předčasně odešli do šatny,“ usmívá se při vzpomínce na přípravný duel v Prostějově. Fanoušci rasisticky nadávali na Dominika Lakatoše, Ostravané tehdy na protest odešli do kabin. „Dvě velké věci v jednom, na tohle opravdu nezapomenu. S áčkem jsem několikrát trénoval, možná by šance i přišla, ale v půlce minulé sezony jsem měl mononukleózu. Vánoce jsem proležel doma.“
Paradoxní je, že infekci si mohl přivézt společně s bronzovou medailí z World Hockey Challenge. „Inkubační doba by odpovídala, ale vůbec nevím, kde jsem mohl mononukleózu chytit,“ krčí rameny. Na neoficiální mistrovství světa do 17 let radši vzpomíná jako na zatím nejvydařenější akci kariéry. V šesti zápasech nasbíral 5 bodů (3+2), blýsknul se forsbergovkou v nájezdech proti Kanadě a bitvu o bronz rozhodl gólem v prodloužení.
„WHC byl zážitek,“ vzpomíná na prestižní akci Ryšavý. „Po první třetině zahajovacího zápasu s Američany si o přestávce říkáme: Borci, oni nejsou lepší jak my! A po druhé jsme prohrávali 1:7. Tak tohle je opravdu něco jiného! Ale pak jsme se týmově semkli, bojovali jsme, vyšlo nám to. Měl jsem z toho dobrý pocit, herní projev byl slušný, nabral jsem víc sebevědomí. Kanadský styl i hřiště mi hodně sedlo. Tohle je hokej, kde bych mohl být platný.“
Evropa, nebo Kanada?
Právě tohle hrálo roli při letním rozhodování, kudy kariéru směrovat dál. Zůstat doma, bojovat o šanci ve Vítkovicích a hrát na střídavé starty mezi chlapy v Přerově? Nebo se vydat do zámoří a sbírat plusové body před draftem do NHL?
„Formoval jsem si to v hlavě, dával si k sobě plusy a minusy a nakonec mi z toho po debatě s agenty a s rodiči vyšla Kanada jako lepší volba,“ popisuje Ryšavý. „Šance by se nemusela opakovat, tak jsem si řekl, že když je možnost, půjdu po ní. Když to nevyjde, svět se nezboří, život jde dál. WHC mi v zámoří vyšlo, na menším hřišti jsem se cítil opravdu dobře. Proto jsem ani neřešil severské země a rozhodl jsem se pro zámoří.“
Z předběžného oťukávání a následných rozhovorů věděl před draftem CHL o zájmu tří klubů – dva z WHL, jeden z OHL. Výběr talentů sledoval na dálku během rodinné dovolené v Jeseníkách. Přesněji řečeno, chtěl sledovat. „Draft jsem nestihnul, rozkliknul jsem to asi o tři minuty později, protože mi v Jeseníkách nejel internet. Když to naskočilo, už jsem byl vybraný. Celá rodina byla u toho, prožívali to možná ještě víc než já, takže to pak hned i zapíjeli. Jo, byl to hezký den.“
Z šestého místa si Ryšavého vybrali Moose Jaw Warriors, kde už hraje Martin Lang (2001) a v minulosti tam zámořskou kariéru rozjížděli Pavel Kubina, Tomáš Fleischmann nebo Roman Vopat. Ryšavý klub dopředu neřešil. Jen ho potěšilo, že nemusí do OHL, kde uvažují o bezkontaktním hokeji. „Myslel jsem, že to je hoax nebo hodně velká sranda,“ nechápe Ryšavý. „Přijde mi to jako blbost. Chtějí z toho udělat inline? Takový hokej bych hrát nechtěl.“
I proto, že ostrý hokej má hodně rád. Důrazný, dynamický, dát při napadání soupeři tělo. A střílet góly. To má v popisu práce odmalička. „Dřív jsem býval hodně startovací, rychle jsem se naštval,“ neskrývá útočník. „Trenéři mi dávali bídu, že nesmím raplit. Říkali, že jsem od toho, abych dával gól, a ne vysedával na trestné nebo po vyloučení v kabině.“
Výbušnou povahu se snaží krotit. „Snad jsem z toho vyrostl, jsem klidnější. Pochopil jsem, že to se mnou trenéři myslí dobře. Neříkám, že mi to občas neujede, ale snažím se energii nasměrovat správným směrem. Povzbudit spoluhráče, být platný i dozadu nebo při oslabení. Góly se ode mě čekají pořád, ale dneska musí být hráč všestranný.“
Přerovský ročník 2003
|
Stanislav Svozil Z Přerova zamířil už v patnácti letech do Komety. Zájem mělo víc klubů, ale rodiče si přáli, aby zůstal na Moravě. V novém klubu se obdivovatel Erika Karlssona první sezonu (2018/19) rozkoukával v dorostu a juniorce, do extraligy naskočil v šestnácti letech. Odehrál v ní už 47 zápasů, připsal si 5 bodů (2+3). Bylo mu 16 let a 358 dní, když vstřelil první gól v Olomouci. Stal se nejmladším obráncem, který se gólově prosadil v samostatné české extralize. Na nedávném turnaji Karjala si poprvé zahrál i za seniorskou reprezentaci. |
|
Martin Ryšavý Střelec. Z Přerova odcházel v roce 2019 do Vítkovic, kde byl okamžitě oporou dorosteneckého i juniorského týmu. Za extraligové áčko naskočil pouze v přípravě proti Prostějovu. České reprezentaci do 17 let pomohl na World Hockey Challenge 2019 k senzačnímu bronzu 5 body (3+2) v šesti zápasech. V prodloužení duelu o bronz vstřelil vítězný gól Kanadě. Na seniorské úrovni pomáhá rodnému Přerovu v první lize (6 zápasů/1+2), má namířeno do kanadské juniorky. V létě si ho vybrali Moose Jaw Warriors v draftu talentů zámořské CHL z šestého místa. |
|
Tomáš Suchánek Ze silného přerovského ročníku 2003 odcházel do extraligy jako poslední. V průběhu sezony 2019/20 si ho vybrali třinečtí Oceláři s tím, že zkušenosti v seniorském hokeji bude Suchánek sbírat v partnerském Frýdku-Místku. V první lize zatím odchytal 19 zápasů, 11 jich bylo vítězných (průměr 2,93, úspěšnost zákroků 89,67 %). Za Oceláře si dvakrát zachytal v letním poháru, který Třinec vyhrál. Suchánek chytal proti rodnému Přerovu (7:2 a 2:3p), z 26 střel dostal 5 gólů. V draftu CHL 2020 si ho vybrali Tri-City Americans z 9. místa. |
