Držely se, aby neomdlely. Ženská osmnáctka se potřetí za sebou vrátila s medailí
Stříbro, bronz a letos další. Osmnáctka žen protáhla na mistrovství světa v kanadském Sydney medailovou sérii. Pod vedením Dušana Andrašovského porazila po roce v duelu o třetí místo Švédky 4:3 a po 30 hodin dlouhé cestě po trase Halifax-Montreal-Curych-Praha se nevracela s prázdnou. „Byl to nás cíl, takže velká spokojenost. Vždycky máme vyšší cíle, ale musíme být realisté. Odskok mezi severoamerickými týmy a celou Evropou je pořád ještě obrovský,“ konstatoval kouč českého výběru.
Do Prahy dorazil bronzový tým s asi hodinovým zpožděním, hráčky se trousily do příletové haly na letišti v Ruzyni s náloží zavazadel, v dresech a s medailemi na krku. Čekali tam na ně rodiče a příbuzní. Mladé hokejistky na ostrově Cape Breton v Novém Skotsku porazily ve skupině Finsko 9:1 a Slovensko 7:2, mezitím padly 1:9 s Američankami, které nakonec získaly titul mistryň světa.
„Medaile si vážíme tím víc, že holky pro ni udělaly víc než v minulých letech, kdy stačilo mít dobrou gólmanku a pár hvězd, k nimž se ostatní přidaly. Tentokrát tým pracoval jako celek, ta energie byla obrovská. Holky měly lepší kondici, pracovaly na ní celou sezonu. Ale můžeme se pořád zlepšovat,“ pokračoval Dušan Andrašovský.
Ve play off prošly Češky přes Švýcarsko a semifinále prohrály s Kanadou 1:8. „Oba zámořské celky jsou odskočené úplně ve všem,“ poznamenal trenér o soupeřkách, které si to rozdaly ve finále. Všechny evropské týmy však ženská osmnáctka porazila. Ve čtvrtfinále ovšem měla nervy. „Vytvořily jsme si hodně šancí, ale zachytala jim brankářka, která je podržela,“ řekla útočnice Kateřina Pěnčíková o Norině Schrupkowské, nakonec vyhlášené nejlepší gólmankou turnaje.
„Celý zápas byly holky lepší, ale jakmile nepadly góly, naskočil tam strach. Jsou mladé, pořád děti. Bylo těžké nepřestat věřit a udržovat je v našem stylu hry. Nicméně z toho, co jsme jim řekli, rozhodující gól nakonec padl,“ popisoval trenér. Přesně 69 sekund před koncem třetí části rozhodla o vítězství 2:1 Tereza Gildainová.
Dramaticky vrcholilo i utkání o bronz. Český celek vedl o tři branky, Švédky se dostaly ve druhé třetině na dostřel. Pšeničková pak poslala tým do vedení 4:2, což byla nakonec vítězná trefa. Nicméně Seveřanky po druhé přestávce z přesilovky snížily a pak dostaly ještě dvakrát početní výhodu. Minutu a půl do konce odvolaly brankářku a hrály v šesti proti pěti. Česká gólmanka Veronika Ortová čelila 38 střelám, z nich třinácti v poslední části. Česky během ní nepálily na švédskou bránu ani jednou.
„Těsně před koncem jsme dali na buly hráčku, jíž jsme věřili, že ho vyhraje. Tam jsme byli ve velkém stresu. Nebývám nervózní, ale poslední minutu jsem byl. Ještě když nám neuznali gól, který měl být, posouvali čas dozadu, což nechápu. Čekali jsme, že oslava proběhne dřív. Už bylo vidět, že holky přestávají věřit. Kdyby Švédky vyrovnaly, bylo by ještě hodně těžké utkání zvládnout. Turnaj byl náročný, ještě když děvčata nejsou zvyklá hrát back-to-back zápasy. Ale jsem strašně rád, že byla mentálně i fyzicky připravená tak, že se to povedlo,“ usmíval se Andrašovský.
Nejmladší členkou týmu byla teprve 14letá Adéla Křenková z Příbrami. Za nejtěžší chvilky považovala právě závěr zápasu o bronz. „Na střídačce jsme se držely, aby některá z nás neomdlela, jaký to byl nápor. Taky na nás dolehlo, že se hraje o medaili.
Švédky si dvě třetiny vedly výborně. Radost po vyhraném zápase považuju za nejlepší moment. Všechny jsme se semkly jako tým, to byla krystalická radost, jak jsme tam vletěly. Všechny jsme byly neuvěřitelně šťastné. Oslavy proběhly, ale nic velkého. Na hotelu jsme si zazpívaly pár písniček,“ popsala talentovaná útočnice z Příbrami.
