Velký český talent (16). Liberec má nového Galvase, odolal i zámoří: Výšku řeším chytrostí
Na loňském Hlinka Gretzky Cupu se blýskl čtyřmi body a v jinak nepříliš výrazném českém týmu zaujal. Obránce Lukáš Kachlíř je v šestnácti letech velkým talentem nejen libereckého hokeje. Se 173 centimetry se do výšky příliš nevytáhl, nicméně herním pojetím by mohl časem napodobit úspěšnou cestu o čtyři roky staršího Tomáše Galvase. „Vidím ho v Liberci skoro každý den. Vím, jak pracuje. A snažím se přihlížet, co dělá,“ potvrzuje talent, jehož napřesrok může potkat draft do NHL.
Jen Pavel Zacha podepsal s Bílými Tygry profesionální smlouvu v dřívějším věku. I to svědčí o skutečnosti, že Lukáš Kachlíř má mimořádný potenciál. V předchozí extraligové sezoně si zkusil třináct zápasů, Liberec ho pochopitelně rozvíjel také v juniorské kategorii. A když vedení vidělo, jaký poklad se v organizaci zlepšuje, neváhalo s nabídkou kontraktu.
Zatímco až půlka hráčů ze současné reprezentace do osmnácti let zvažuje odchod do severoamerických juniorek, Kachlíř zůstává věrný domovu. „Zámoří byla jedna z variant, ale věříme, že v Liberci jsou podmínky hodně dobré. Proto volíme českou cestu. Zázemí je jedno z nejlepších v republice, prostoru mám hodně, využívám ho, co můžu. V sezoně jsem tak hodinu a půl na ledě, plus nějaká suchá příprava, věci navíc,“ říká.
Mimo hřiště musí hodně pracovat. Neustále potřebuje dohánět fyzické parametry. Se vzrůstem toho příliš nenadělá, nicméně kilogramy nabrat musí. Už proto, aby v pozici bránícího hráče obstál ve fyzicky náročných soubojích proti mužům.
„Myslím, že moji výšku řeší dost lidí, ale snažím se to nevnímat. Na věci, které nemůžu urvat silou, musím přijít chytrostí. Takhle se snažím přemýšlet. Vzorem je třeba Quinn Hughes, který je menší. Směřuji spíš k těmto hráčům,“ bere si Kachlíř za vzor 178 centimetrů vysokého šikulu ve službách Minnesoty a olympijského vítěze z letošního roku.
Mladý Tygr zabral i z hlediska stravy. „V poslední době ji řeším o dost víc. Mám výživáře, připravuje mi jídla, dost to spolu řešíme. Našli jsme ho přes rodiče. S váhou na tom nejsem nejlíp, musíme ji dát nahoru,“ uvědomuje si odchovanec Havlíčkova Brodu aktuální limit.
V srpnu by ho měla potkat druhá účast na Hlinka Gretzky Cupu, tentokrát v Kanadě. Mistrovství světa osmnáctiletých na přelomu dubna a května vynechal kvůli zranění, přišel tak zároveň o bronzovou medaili. Kdyby mělo jít o jeho poslední start na velké akci, zřejmě zariskuje a s problémem nastoupí. Jenže napřesrok by měl dostat opakovanou příležitost.
„Mrzí mě, že jsem nemohl být u medaile, bronz je úspěch. Na kluky jsem pyšnej. Byl jsem s nimi i při čtyřech zápasech na Slovensku. Prožíval jsem to víc než na ledě,“ líčí Kachlíř.
