Poslouchat cizí hovory je prý neslušné. Budiž mi tedy omluvou, že jsem se do toho dostal nevinně. Seděl jsem v hotelu Pullman, nedaleko kouzelného kolínského dómu, s trenérem Vladimírem Růžičkou u online rozhovoru. Najednou se proti nám vynořila silueta vysokého muže. „Hey Rosie! Jak se vede?“ ptal se kanadský trenér Craig MacTavish. Plácli si spolu rukou jak staří přátelé. A na mě to udělalo dojem.
Kdybych byl pověrčivý, musel bych rychle uhánět zpátky na hotelový pokoj. Sedli jsme u svého hotelu Leonardo do taxíku a najednou bum! Jen co jsem se stačil zeptat, jak daleko je to k hotelu Pullman, kde přebývají čeští hokejisté, už to německý taxikář při couvání napral svým vozem do semaforu.
„Scheisse“! ulevil si, když kontroloval odřené auto. A já si pomyslel: „Tohle bude zase den…“ Jenže nakonec mi právě pátek připravil docela milý zážitek. Jeden z okamžiků, které mi z hlediska letošního českého týmu přijdou důležité, i když sami o sobě nevyhrají jediné utkání.
Do toho hotelu Pullman jsme se s kolegy totiž nakonec dostali. K online rozhovoru pro deniksport.cz jsem celkem lehce přemluvil trenéra Růžičku, který si pak při něm hověl v sedačce kousek u recepce. Kolem něj se balila neúspěšná kanadská výprava.
MacTavish si k Růžičkovi přidřepl a hned začal: „Proti Finům jste hráli skvěle! Všechna čest. A jak teď chytá Vokoun, to je teda parádní!“ Český kouč si posteskl na smůlu, kvůli které reprezentace doháněla už od 55. vteřiny gólové manko. „Co bychom pak měli říkat my?“ usmál se hořce vyřazený MacTavish a po chvilce se zase s dávným kumpánem rozloučil.
Růžička se tak vrátil k odpovědím čtenářů. Řekl třeba, že v NHL by nejradši trénoval New York Rangers. „Tak si řekněte kamarádovi Messierovi, v Rangers přece teď dělá nějakého manažera,“ navrhnul jsem v žertu. „No jó, Mark by mi to určitě zařídil,“ smál se Růžička.
Kolem mezitím korzoval zbytek kanadské výpravy. Přiblížila se žena v bundě s vyšitým javorovým listem, doprovázel jí mírně unuděný osmiletý špunt. Jen co si všimla, kdo u stolu spolu s nimi sedí, synovi řekla: „Podívej, tenhle pán hrával se strejdou Markem v Edmontonu.“
Růžička s Jandačem měli během zápasu těžkou hlavu. Zejména když Lotyši snížili na 1:2 • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Růžička se jen tak usmál, na roky strávené s Messierem v dresu Oilers dodnes vzpomíná rád. Capart tuhle chvíli trochu shodil. „Edmonton je teď úplně k smíchu. Jsou to žebráci,“ usoudil a zívnul si.
Žena se na Růžičku jen tak omluvně podívala, trenér se ale rozhodně nezlobil. Proč taky. Spíš to bylo celé roztomilé. Online rozhovor za nějakou hodinku skončil, Růžička se ještě stačil pozdravit se Švédy, kteří právě dorazili z Mannheimu. Pak odešel.
A mně kmitlo hlavou, jak je dobře, že trenérem je tady Růžička. Chlapík, kterého si váží i hrdá Kanada. Celá. Snad kromě toho znuděného písklete.
