Takže jaká byla narozeninová oslava?
„Jsme na šampionátu, není čas na nějaké velké oslavy, tohle všechno by mělo přijít, až bude po všem. Jenom jsme krátce s ostatními lidmi z realizačního týmu poseděli a popovídali si a šli jsme spát.“

Takže nejlepší dárek by byl, kdybyste dnes vyhráli?
„To by bylo úplně suprový!“ (usměje se)

Cítíte nažhavenou atmosféru?
„Samozřejmě je to mimořádné, zvlášť pro diváky. Hráči to berou spíš jako každé jiné utkání, které chtějí vyhrát. Atmosféra bude ohromná, kluci jsou si toho vědomi, připraví se na to. Body potřebujeme, takže chtějí vyhrát.“

Vnímáte i nějakou zvlášť vyhecovanou atmosféru i třeba mezi trenéry?
„To zase ne, takhle bych to neviděl. Včera jsme byli v sauně i s Františkem Hossou, slovenským trenérem. A proběhlo to úplně v pohodě, o hokeji jsme se ani nebavili. Spíš jsme probírali ostatní věci. O životě a tak.“

Je to tak, že i pro český tým je to významný duel?
„Určitě jo. Je to hrozně důležitý zápas pro obě strany – my když vyhrajeme, měli bychom mít čtvrtfinále jisté, Slovákům jde prakticky o hokejový život. Obě strany mají ohromně o co hrát. My chceme vyhrát i pro to, abychom dopadli ve skupině co nejlépe a abychom měli relativně přijatelného soupeře pro čtvrtfinále. Pokud se tedy v uvozovkách dá říct lehčího...“



Pro vaši hráčskou generaci byly mimořádně prestižní bitvy se Sověty. Myslíte si, že tentokrát to podobně mají i čeští hráči se zápasy se Slováky?
„Takhle bych to zase neviděl, spousta hráčů z obou týmů spolu někde působila, třeba i v české extralize. Nebo v KHL, v Americe. Takže ta rivalita tam není taková jako za našich časů, kdy jsme hráli proti Sovětům.“

Vy jste ještě v dřívější době tady v hale v Bratislavě hrával, že?
„Ano, ale ta aréna je k nepoznání, vše se změnilo od základu, není tady nic, co by mně připomínalo tu starou halu. Já na nim mám krásné vzpomínky, to bylo v době mé aktivní kariéry, kdy jsem ještě za Pardubice hrával československou ligu, takže tady jsme hráli pravidelně, spali jsme v hotelu Slovan, který ani nevím, jestli ještě stojí. Hrál jsem tady i s reprezentačním mužstvem, takže vzpomínky jsou hezké.“

Bývala tady vyhecovaná atmosféra, že?
„Ano, to jo. Byly strmé tribuny těsně nad střídačkami a pořádně to hučelo.“

Byly slyšet i nějaké nadávky?
„Horší to bylo v Košicích.“

Přistály i nějaké odpadky?
„Hlavně pivo.“ (usměje se)

Co zatím říkáte slovenským výkonům tady na turnaji?
„To mužstvo je dobré, má spoustu individuálních hráčů, mají nebezpečný protiútok. Dost branek ale dostali tím, že z toho protiútoku nedokážou přejít tak rychle do obrany.“

A jak se vám zatím zdají Rusové?
„Jejich výsledky jsou takové, jaké jsou... Zdálo se nám, že tu hru mají méně organizovanou, že střední pásmo nebrání tak důsledně, jak jsme byli zvyklí. Ale to se může samozřejmě ještě změnit.“

V sobotu proti Čechům nastoupí i hvězdný Alexander Ovečkin. Co na to říkáte?
„Je to osobnost, individualita. Ruskému mužstvu to určitě pomůže, ale na druhou stranu přijede do rozjetého vlaku, navíc za sebou bude mít cestování. Tak uvidíme.“