Vrátí se jako vítězové. Augusta s juniory skolil Kanadu jejími zbraněmi: Vytvořili tým
PŘÍMO ZE ST. PAUL | Kanada v semifinále třikrát dotáhla vedení českého týmu. Juniorští hokejisté však pokaždé uštědřili javorovým listům další ránu. Způsobem, jaký u nich svět ještě neviděl. V nejlepší moment povstali hráči, kteří čekali na první gól. Max Curran, Adam Benák a Adam Titlbach. Dva klíčoví útočníci, třetí se do sestavy vrátil. „To je tým. Každý přispěje někdy jindy, ale hrajeme jeden za druhého. Vyhráváme a prohráváme jako tým,“ řekl trenér Patrik Augusta po vítězství 6:4 a postupu do bitvy o zlato.
O týmu mluvil celou dobu. O jednotlivcích skoro vůbec. Ať se mu jejich projev zamlouval, nebo ne. „Hráči hráli od první do poslední minuty fantasticky. Šli si za tím. Mužstvo bylo nachystané už před zápasem, cítil jsem z něj obrovskou energii. Hrozně mi to připomnělo loňské čtvrtfinále s Kanadou. Akorát byli kluci ještě hlasitější a ještě víc nachystaní,“ liboval si Patrik Augusta po strhujícím semifinále.
Jeho svěřenci právě skolili zámořské obry. Cesta do finále se dvacítce otevřela na šampionátu po třech letech. Vůbec poprvé se do něj probila přes Kanadu. „Hráči od gólmana, přes třináctého útočníka až po kluky na tribuně vytvořili tým. To je strašně vzácné. Vím, že to na mistrovství světa možná říkám pokaždé, ale není to každodenní věc. Tahle parta ušla obrovsky dlouhou cestu k tomu, aby se týmem stala. Věřím, že to znovu ukáže,“ řekl kouč před finále se Švédy.
Po přísném vyloučení Tomáše Poletína vstřelila Kanada úvodní gól. Bylo to poprvé a naposledy, co v zápase vedla. Od Titbachova zásahu na 2:1 už jen dotahovala. Napřed jí to vyšlo v převaze pět na tři, kdy byl vyloučen Petr Sikora a Poletín pak v tísni vyhodil kotouč do hlediště. Javorovým listům se povedlo vyrovnat třikrát. Rozdílový gól byl přiznán právě Poletínovi, od jehož brusle se 74 sekund před koncem nastřelený kotouč odrazil do brány.
„Přesilovky jsme jim dali trošičku hloupě,“ vracel se Augusta, ačkoli si párkrát měl s hlavním rozhodčím co vysvětlovat. „Měl jsem tam jeden takový polokonflikt. Říkal mi, že jsem na něj křičel. S tím souhlasím, neměl bych. Ale potřeboval jsem se trošku postavit za naše mužstvo. Samozřejmě jsme upozorňovali hráče, aby nedali rozhodčím šanci to písknout. Ale takový je juniorský hokej. Udělali jsme pár netaktických chyb, špatně vystřídali, oni pak zase špatně zahráli buly. Nahlásíte hráčům, kdo koho má, ale nechají se malinko unést. Jsem rád, že to dobře dopadlo a že to nebyl moment, který nás poslal dolů, i když se to někdy může stát,“ pokračoval kouč.
Pod Augustou junioři porazili Kanadu v play off potřetí za sebou. V semifinále ji porazili na čtvrtý pokus a vůbec poprvé. Divoký úvodní zápas šampionátu byl plný emocí a jiskřivých momentů. Zámořští chasníci si po utkání s českými hráči nepodali ruce, jejich kapitána Portera Martoneho za gesto české střídačky řešila disciplinárka turnaje.
„Já věřím tomu nahoře, že nějakým způsobem dostanete, co si zasloužíte. Po prvním utkání byla spousta kontroverzí, velká rivalita i po dvou předchozích čtvrtfinále. My jsme zachovali chladné hlavy, neudělali jsme nic špatně. Respektujeme soupeře, jak se má, a když pracujete tvrdě, někdy se vám to vrátí a nám se to tentokrát vrátilo,“ zmínil se Augusta.
U dvacítky navázal na to, co započal Radim Rulík: Na nejlepší soupeře se nejde s tím, jak dostat co nejmíň gólů, ale jak je porazit. Tak kvalitní a šikovný tým jako letos se navíc dlouho nesešel. Kanadě k prvním dvěma gólům dopomohla přesilovka. Za rovnovážného stavu byli Češi lepší. Aktivním hokejem javorovým listům nedovolili rozjet jejich hru, vytlačovali je z nebezpečných pozic, takže nenašli odpověď a sami se dopouštěli chyb.
„S nimi nemůžete bránit, s nimi musíte hrát jejich hokej. Vůbec to nebylo o tom, že bychom se zatáhli, zalezli a mysleli si, že to ukopeme. To neukopeme, což se ukázalo na přesilovce – útok Kanady je prostě neskutečný. Museli jsme je porazit jejich vlastními zbraněmi,“ vypálil Augusta.
Dvacítku vedl na juniorském mistrovství světa potřetí a potřetí se vrátí domů s medailí. Ať bude ta medaile jakákoli, přiletí opět jako vítěz. A celý český tým.
O české dvacítce se říkalo, že má letos velkou sílu. Šlo o to jí z hráčů dostat, využít a kočírovat správným směrem. V průběhu turnaje vystřídal Augusta spoustu nálad. Někdy dal najevo spokojenost, jindy byl kritický. Po novoročním tréninku před čtvrtfinále se Švýcarskem k hráčům promluvil. Napřed nic ventilovat nechtěl. Posléze připustil, že hráče sepsul, poněvadž se mu nelíbilo jejich nastavení. Aby si uvědomili, že mají šanci, jaká už nemusí přijít, nepoddali se pocitu, že všechno už půjde jaksi samo. Zasáhl rázně a hned. Jindy mohlo být pozdě. Naděje mohly jít taky do kopru. Místo toho si vydláždili cestu do finále.
