Návrat dvacítky z MS po dlouhé cestě. Ze smutného stříbra udělali veselou medaili
V úterý smutnili z porážky ve finále mistrovství světa proti Švédsku, v pátek odpoledne konečně přivezli stříbrné medaile i trofej za druhé místo do Prahy. Evropská část reprezentační dvacítky zažila trable s cestou kvůli špatnému počasí, v Americe nakonec musela strávit dva dny nad plán. „Dva dny, co jsme měli extra, pomohly, že z prvního momentu a ze smutné stříbrné jsme udělali veselou stříbrnou,“ prohlašoval po příletu končící hlavní trenér Patrik Augusta.
Se stříbrnými medailemi a v dobré náladě dorazil realizační tým dvacítky se sedmičkou hráčů na tiskovou konferenci na pražském letišti. Úsměvy z tváří nesmazaly ani dopravní komplikace, kvůli nimž druhý tým na světě nabral dvoudenní zpoždění. „Bylo to hodně dobrodružné,“ započal vyprávění manažer mužstva Otakar Černý. „Podle mě nám to bookovala Air Canada,“ dodal ve vtipu trenér Patrik Augusta a připomněl, že český výběr už potřetí v řadě porazil jednoho z hlavních favoritů ve vyřazovací části.
„Především hlavní trenér byl hodně pesimistický už na letišti v Minneapolis a vůbec nevěřil, že doletíme. Museli jsme ho utěšovat. Nevěděli jsme vůbec, jestli doletíme do Londýna. Když jsme byli v Londýně, pořád to bylo napínavé, jestli poletíme do Prahy. Naštěstí všechno klaplo,“ dokončil Černý popis cesty.
Zatímco hráči působící v zámořských juniorkách se rozprchli do svých klubů a už stihli odehrát první zápasy, zbytek stříbrného výběru si další dny zpestřil. „Hodně jsme si to užili. Pan manažer nás bral na výborné akce. Měli jsme i výborný oběd, večeři. Jsme za to vděční, že jsme měli nějaký zážitek,“ přikyvoval obránce Tomáš Galvas. Podle něj si ale zatím popularitu příliš neužili. „Cestující nás moc nepoznávali, návštěvnost na tom turnaji nebyla moc dobrá,“ připomněl, že řada zápasů se hrála před prázdnými tribunami.
Češi na turnaji vyhráli tři ze čtyř zápasů ve skupině, ve čtvrtfinále vyřadili Švýcarsko a v semifinále postoupili do boje o zlato přes Kanadu. Ve finále nestačil Augustův výběr na suverénní Švédy. „Byl to skvělý turnaj. Kemp před turnajem nebyl ideální, ale našli jsme společnou cestu a složili perfektní tým. Měli jsme perfektní trenéry, perfektní realizák. Krásně se to sešlo a jsem rád, že jsem mohl být kapitánem tohohle týmu,“ říkal třinecký útočník Petr Sikora.
Augusta: Není napsané, že to je poslední kapitola
Cesta za stříbrem nebyla bez mráčků. Například před čtvrtfinále nebyl hlavní kouč spokojený s nastavením hráčů. „Cesta nebyla jednoduchá, ale to není nikdy. Když jsem se díval na sestřih, zpětně jsem si uvědomil moment, kdy jsme vyhráli čtvrtfinále a poprvé jsme viděli hráče chytnout se kolem ramen. Zápasy předtím to nedělali. My jako trenéři jsme si toho hned všimli a říkali jsme si, vypadá to, že vytvořili tým,“ ohlížel se Augusta za významným detailem.
„Pro mě to je první stříbrná medaile, takže to je super. Říkal jsem to i klukům a byli z toho nadšení,“ dodával k jeho slovům se smíchem asistent Robert Reichel. „Poprvé prohrál finále,“ rýpl si Augusta do majitele tří titulů mistra světa a jednoho olympijského zlata.
Po třetím šampionátu má s realizačním týmem úctyhodnou bilanci. Dvě bronzové medaile, navrch letošní stříbro. V příští sezoně už ale Augusta dvacítku nepovede, znovu se vrátí na klubovou scénu. „Nemyslím, že jsem medaile získal já. Byli to hráči. Největší zásluha jde za nimi, za týmovou prací realizačního týmu,“ odmítal svoje zásluhy.
„Jsem ještě mladý na bilancování. Nikde není napsané, že to je poslední kapitola. Byl jsem hrozně rád, že jsem byl součástí, byla to neskutečná jízda. Před třemi roky, když jsme začínali a prohráli první zápas se Slováky, se všude říkalo, že to nemůžeme zvládnout, že to bude spatné,“ ohlížel se.
Na svazu teď budou muset najít jeho nástupce. „Prezident svazu má naplánované rozhovory se současným realizačním týmem během příštího týdne. Podle toho se zaujme postoj, předloží se výkonnému výboru a ten prodiskutuje další možné nástupce,“ nastínil generální sekretář Jan Černý.
