Na dně to v sobě objevil. Rodiče hokejového klanu o cestě Václava Nestrašila k stříbru
PŘÍMO Z MINNEAPOLIS | Při podávání rukou po finálovém zápase mistrovství světa do 20 let v Minnesotě štěkl Václav Nestrašil něco směrem k Antonu Frondellovi. „Eff off,“ rozesmál český útočník reportéry, když se na to ptali. Aby si Švéd trhnul nohou. Ale kdepak. „Za dva roky mi to vrátíš, až budeme hrát spolu, v což doufám,“ upřesnil vzápětí 18letý útočník Univerzity Massachusetts. Oba hráče loni draftovalo Chicago v prvním kole. Jednou můžou po boku Connora Bedarda patřit k tahounům Blackhawks. Roční iSport Premium za zvýhodněnou cenu >>>
Rodiče přivezli na šampionát Václavu Nestrašilovi prsten šampiona Clark Cupu za vítězství v USHL. O 16 let starší bratr Andrej hrál NHL a má tři extraligové tituly. Na dvacítkách reprezentoval dvakrát. „Byl jsem nafoukaný táta, co se nevešel do dveří. U Váši jsme zažili úplně jiný příběh,“ líčil Václav Nestrašil starší v rozhovoru pro deník Sport. Po stadionech jezdí kvůli synům třicet let. Jeho paní Lucie Nestrašilová má podcast Hokejová máma. Nejmladší Václav jim dělá radost. Kvůli zdravotním potížím se dotkl dna, ale z celého klanu může být jednou nejlepší.
Nepřipadáte si jako Sutterovi, když máte tolik synů a ještě k tomu jsou hokejisti?
Václav Nestrašil: „Možná jako Hughesovi. (směje se) Vždycky mě nejvíc bavil sport, miloval jsem ho. U nás to byl životní styl, všechny nás naplňoval. Hokej byl devadesát procent, ale měli jsme nejen ten. Byl jsem na prášky, když kluci dvě hodiny nečinně seděli. Andy se někde zmiňoval, jak měli traumatické dětství. Báli se sedět víc než deset minut v klidu. Věděli, že je uvidím a zařvu: ‚Obléknout, jdeme ven!‘“
Lucie Nestrašilová: „Andy to teď převádí na své děti. Má tři a dělá, co měl doma. Se vším všudy.“
V. N.: „Protestovali proti mé výchově. A vlastně teď dělají to samé. Musí se s tím nějak vypořádat. Andy je hodný. Snaží se být přísný, ale moc mu to nejde.“
Pane Nestrašile, na dvacítkách jsme se potkali už v roce 2011 v Buffalu, když tam hrál Andrej. Jak jste se za tu dobu posunul coby hokejový táta?
V. N.: „Je to obrovská změna. U Andyho jsem viděl jenom NHL, klepali jsme se, aby se tam dostal.
L. N.: „Vlastně sis to neužil… On se furt se bál, což dneska vůbec nemá. Váša byl první kolo draftu. Má dobrou výchozí pozici, ale neupínáme se na to, jestli NHL bude hrát.“
V. N.: „Andy byl strašně odstřelený. A já byl nafoukaný táta, co chodil a nevešel se do dveří. U Váši šlo o úplně jiný příběh. Tam jsme byli na dně.“
