Měl být českým hrdinou na dvacítkách, ale... Byl to šok, říká Milota o ztrátě snu
V alternativní realitě by dnes Česko Jakuba Milotu (19) třeba znalo jako brankářského hrdinu medailové jízdy juniorů na mistrovství světa. Jenže jak tvrdí známé klišé, na kdyby se nehraje. Do startu sledovaného šampionátu se zraněný gólman nevykurýroval, stříbrné sny tak v kleci jistil jeho reprezentační kolega Michal Oršulák. „Na mistrovství jsem dřel poslední dva roky. Samozřejmě se mi to těžko kousalo. Za kluky jsem měl ale obrovskou radost,“ líčí Milota v rozhovoru pro deník Sport a iSport. Roční iSport Premium za zvýhodněnou cenu >>>
Až vás překvapí, jak si v 19 letech při první zdravotní zkoušce v kariéře nastavil hlavu. „Zranění vás připraví do budoucna, i když samozřejmě není příjemné. A nikdy nebude,“ uvědomuje si ostravský rodák Jakub Milota. Na uplynulém MS U20, které Češi zakončili ziskem stříbra, měl být reprezentační jedničkou. Osud mu ovšem vystavěl nepřekonatelnou překážku. I když pro brzký návrat dělal první poslední, nemohl hazardovat.
Byla pro vás původní diagnóza hodně zdrcující?
„Asi ano, byl to pro mě šok. Samozřejmě zdravotní problémy ke sportu patří, velká většina hokejistů si jimi někdy v kariéře musí projít. Mně se zranění stalo teď. Bylo těžké ho přijmout, ale nedá se nic dělat, není to konec světa. Člověk z toho musí vytěžit maximum, o což jsem se snažil. Myslím, že se to dalo zvládnout. Určitě si v této sezoně zachytám, ale chci držet v soukromí, kdy přesně. S tím, co mám, termín ani nejde tak dobře předurčit.“
Můžete být konkrétnější, aspoň co se povahy problému týče? Prosakují informace o poranění třísel.
„Nemůžu to blíže specifikovat. Jsem na dobré cestě. Samozřejmě jde o proces, který trvá. Zranění se táhlo nějakou chvíli. V jednom zápase, ze kterého jsem musel předčasně odejít, se problém ovšem rapidně zhoršil.“
Shodneme se, že nejhorší na vaší zdravotní indispozici byla neúčast na posledním šampionátu juniorů?
„Určitě. Když se mi zranění přihodilo, padla první predikce, jak dlouho by rekonvalescence mohla trvat. Přijímali jsme to tak, že by se návrat do mistrovství dal stihnout. Pak přišly další výsledky, nějak to nedopadlo.“
Proč přesně?
„Ještě
