PŘÍMO Z MINSKU | Okamžiků, jako byl tenhle, český tým včera mnoho nepředvedl. Chvil, kdy někdo vletěl do brankoviště, aby dostal puk do Rinneho klece. Jiří Novotný měl ve druhé třetině obří možnost, ale cestu ke srovnání mu zatarasila finská těla. „To ukázalo, jak hráli obětavě,“ musel reprezentační mazák smeknout před soupeřem po prohře 0:3. V téhle vlastnosti on a spoluhráči zaostali. Až na jednoho…
Góly
Domácí:
Hosté: 08:57. Lehterä, 31:02. Immonen, 59:48. Lehterä
Sestavy
Domácí: Salák (Jakub Kovář) – Němec, Vitásek, Kindl, Jordán, Zámorský, Kolář, Ševc – Červenka, Novotný, Jágr – Sobotka, Klepiš, Hertl – Hudler, Zaťovič, Sekáč – Vondrka, Jan Kovář, Rolinek (C) – Růžička. Trenér: Vladimír Růžička.
Hosté: Rinne (Koskinen) – Mäntylä, Hietanen, Ohtamaa, Karalahti, Kivistö, Lajunen, Marttinen – Lehterä, Kontiola, Pakarinen – Jokinen (C), Haula, Komarov – Jormakka, Immonen, Palola – Solomaki, T. Sallinen, J. Sallinen – Huhtala. Trenér: Erkka Westerlund.
Rozhodčí
Brueggemann (GER), Bulanov (RUS) – Dahmen (SWE), Semjonov (EST)
Stadion
Minsk Arena, Bělorusko
Návštěva
14 378 diváků
Tušili, že je tohle čeká. Že precizní finský beton otupí každou slabší snahu o útočné rejdění. „Škoda. Za stavu 0:1 jsme měli pár šancí v přesilovce. Hlavně já. Ale to jsou kdyby…“ přemítal Jiří Novotný o tom, co poslalo mužstvo do boje o třetí místo.
Potřetí za poslední čtyři turnaje budete hrát o třetí místo, zatím pokaždé jste tenhle zápas vyhráli. Dá se říct, že znáte recept, jak zahodit sobotní trpkost a zase se do toho opřít?
„Samozřejmě, že tohle je pro nás obří zklamání, šance tady byla obrovská. V neděli už to bude jen o hlavě. Končili jsme večer, hrajeme zase brzy, takže záleží jen na tom, jak k tomu přistoupíme. Budeme se snažit, protože třetí místo je taky nádherné, i když každý chce samozřejmě vyhrát. Jenže to může jen jeden… Každá medaile by byla perfektní a my se budeme snažit, abychom ji získali. Půjdeme do toho, co to dá.“
Jak rychle vytěsnit z hlavy rozčarování?
„Uvědomit si, že i zisk bronzu je taky nádherný pocit. Je to přece jen pořád medaile. Musíme se do toho opřít naplno, máme proti sobě Švédy, kteří jsou určitě taky zklamaní, akorát my na odpočinek máme trochu míň času. Ale vím, že se na to připravíme dobře.“
Z tribuny se zdálo, že přes finskou obranu jednoduše nemůžete přejít. Jak jste to viděli vy?
„Jo, bylo to s nimi těžké. Stáli, moc po nás nechodili. Zezačátku tam samozřejmě nějaký forčeking byl, ale pak se stáhli a my jsme hráli do plných, nahazovali jsme si puky a jen jsme je sbírali, což je fyzicky hodně náročné. Ale jinak to nešlo, přes val pěti hráčů se to jinak nedalo.“
Nezabralo ani to, že kouč Růžička začal míchat sestavou?
„Růža tohle dělá, aby dal hráčům nějaký impulz, logicky to přichází, když se prohrává. Škoda… Nějaké šance tam ještě byly, ke konci to tam lítalo okolo brankové čáry, ale nedá se nic dělat, život jde dál. Samozřejmě nás strašně moc mrzí, že nejsme ve finále, protože jsme došli už tak daleko, ale holt v neděli hrajeme o třetí místo.“
Vypadlo to, že tím, kdo opravdu uspět chce, je Jaromír Jágr. Souhlasíte?
„Jistě. Od začátku šlo poznat, že do toho jde na plné koule, dohrává souboje, dokonce z toho byl i trochu frustrovaný, z čehož vyplynuly i fauly. Ale klobouk dolů před ním. Ve čtyřiceti letech, že se tam takhle dere, že se rve celých šedesát minut. To je obdivuhodné.“
Jágr sice taky fauloval, ale přestupků bylo mnohem víc, zase i v útočném pásmu…
„A to je špatně. Když prohráváte 0:2, potřebujete tlačit, jenže jste do toho třikrát, čtyřikrát vyloučení, a nejde to. Tohle by se stávat nemělo. Faulujeme tady hodně celý turnaj, před každým zápasem si to říkáme, ale neplníme to. My ovšem taky měli přesilovky, které jsme nevyužili, a oni proměnili svoji jednu z několika… Oslabení nám každopádně bere strašně moc sil a místo, abychom gól vstřelili, se strachujeme, abychom další nedostali.“
