Co musí Češi spravit: zvýšení efektivity útoků, skolit Slováky či věřit Kořenářovi

Česko vstoupilo do turnaje s jasným ofenzivním mustrem, změnilo ho jen pro neslavné utkání se Slovinci. Jenže dvě bezgólové třetiny proti Italům donutily kouče Radima Rulíka k reakci, útočné šiky přeházel. „Asi bylo potřeba dát impuls, trochu nás to nakoplo,“ přemítal útočník Jakub Flek. Ve druhé lajně dostal k ruce Dominika Kubalíka, do první brázdy šel Martin Kaut a roztrženou třetí formaci doplnili Daniel Voženílek s Matějem Blümelem. „Změnili jsme řady, což si myslím, že bylo důležité,“ přikývl Rulík po vydřené výhře 3:1. Vstoupí expresní výměna v dlouhodobější platnost? Češi už nemohou proti Slovensku, Norsku ani Kanadě předvádět takové trápení v koncovce. Výnosnost střel musí stoupat.

Jeden gól z deseti možností v přesilovce, pět inkasovaných branek z jedenácti oslabení. Tak zněly oficiální údaje IIHF po čtvrtém vystoupení národního týmu. V obou ohledech patřil k samému dnu statistik, přitom z nejvěhlasnějších soupeřů potkal jen Švédsko. Frázi, že speciální týmy zápasy vyhrávají, už jste beztak slyšeli. A pro Rulíkův štáb náročná písemka nebere konce. Přitom „bitva“ s Itálií měla být přesně tím typem utkání, kdy si české mužstvo početní převahou pomůže a uklidní se. Namísto toho přicházely nepřesné rány, brankářského hrdinu Damiana Claru se nepovedlo výrazněji rozhýbat. Bomba Kubalíka se Švédy zůstává jediným úspěchem. Čas zabrat!

Jejich kariéry jsou úspěšné proto, že se vždy dokázali nachystat na klíčové duely. Hráči jako Filip Hronek, Roman Červenka i Lukáš Sedlák přesně vědí, že teď přichází jejich čas. Přituhuje, teď už jde o hodně. Čeští lídři už toho mají za sebou tolik, že jim tohle nikdo nemusí připomínat. Jejich čas přijde, mladšímu týmu samozřejmě pomáhají už jen svou přítomností. „Po druhé třetině si vzal v kabině slovo Roman Červenka i my další zkušení hráči. Hlavně Červus nabádal, ať jsme trpěliví, že je nesmíme pustit z pásma,“ prozradil po Itálii Flek. Teď ještě, aby od lídrů v důležitých chvílích dopluly body.

Jestli chcete najít nejméně vděčnou českou pozici, zamiřte do brankoviště, konkrétně za Dominikem Pavlátem. Ve dvou utkáních proti outsiderům na něj letělo pramálo střel, navíc musel několikrát zachránit mužstvo od pohromy. Proti Italům se to podařilo víc. „Možná jsme to měli náročností vyrovnané. Pro něj mentálně těžší zápas,“ přiznával italský gólman a majitel 55 zásahů Damian Clara. Ve zbytku turnaje by se přesto mělo mužstvo spolehnout na Josefa Kořenáře. Sparťan dvakrát prokázal, že je na roli startovacího brankáře připravený. Otázkou je, jak rozdělit dvojitý valčík v pořadí Norsko – Kanada v závěru skupiny. Jinak by o gólmanovi nemělo být pochyb.

Nejlepší výkon předvedli Češi proti Švédům. Vyhecovali se, na soka vlétli, bojovali o každý puk a brzy vedli 3:0. Než přišel faul Jana Ščotky, vše bylo zalité sluncem, těžko cokoliv vyčítat. A pak boje s outsidery... Vážně jiný příběh. Dominance střelecká i v rámci držení puku, jenže stejně něco scházelo. „Připravujeme se jako na kohokoliv jiného. Ne že bychom něco podcenili, to vůbec,“ obhajoval mužstvo Ščotka. Přesto je mentalita odlišná. „Možná máme trošku v hlavě, že je to slabší soupeř, sám nevím, čím to je, že jsme nemohli dát gól,“ přemýšlel bek Tomáš Galvas. Přepnout není snadné, ale na MS rozhoduje každý bod. Češi už vědí, že zahrávat si s osudem se nevyplácí. Teď jim hraje do karet, že žádný papírový outsider už je nečeká.

Tři roky trvalo, než se Češi a Slováci znovu potkali ve skupinové fázi mistrovství světa. V Rize slavil tým okolo Červenky i dvougólového Sedláka vítězství 3:2. Třiatřicet let od rozdělení federace síla historické rivality stále žije. V sobotu se znovu poměří země, které kdysi vystupovaly pod jednou vlajkou. Motivaci není třeba hledat dlouho, měla by být samozřejmá. Pokud Češi uspějí po povedeném vystoupení, nejenže si spraví zlehka nahlodanou náladu, ale také se přinejmenším výrazně přiblíží postupu do čtvrtfinále. Pojítek najdete hodně, třeba Slovák Adam Sýkora se těší na parťáka z NY Rangers Jaroslava Chmelaře. „Určitě to speciální je,“ potvrdil útočník zpod Tater.

Reprezentace ve čtvrtek dostala volný den. Omluvila se z mediálních záležitostí, odpočívala a regenerovala. Partu hráči tužili při společné večeři, každý si jinak zařídil svůj vlastní program. Chvilkové vystoupení z plavící se ponorky by měli reprezentanti ocenit, pauza jim může prospět i po fyzické stránce. První tři duely hráli od 20.20, pozdě usínali. Někteří po emočním vypjetí ze zápasu klidně zamhouřili oči až ve tři ráno. „Myslím, že to bylo pro hráče hodně náročné. Nezdá se to, ale jsou v každém střídání ve sprintu, což není jednoduché,“ líčil trenér Rulík po úspěchu se Švédskem. Tým čeká ještě jeden večerní čas na konci skupiny proti Kanadě.