Chtěl zlato, ale je smířený... Kovář o MS i nechuti Švýcarů přeplácet Čechy. Proč šel dohola?
PŘÍMO ZE ŠVÝCARSKA | Odehrál sedm světových šampionátů, ale osud mu nedopřál žádnou medaili. Útočník Jan Kovář, jinak mašina na klubové tituly, už je s tím smířený. Ani probíhající mistrovství světa v něm nevyvolalo hořkost. „Takový je někdy život,“ hlásí 36letý centr, jenž už sedm let působí v Zugu, pět sezon je kapitánem. V rozhovoru pro deník Sport mluví o své pozici i o tom, že švýcarské kluby nemají potřebu se s českou ligou přetahovat o hráče a přeplácet je. A proč se nechal ostříhat dohola? Aktuálně reaguje i na české vyřazení. Pavouk play off MS v hokeji 2026 >>>
Dvakrát vyhrál švýcarskou ligu, dvakrát KHL, ovládl i extraligu s Plzní. Ale reprezentace Janu Kovářovi euforii nedopřála. Ani jedno ze sedmi MS neskončilo medailí. „Je to škoda, udělal jsem pro to maximum. Ale už nemá cenu se tím trápit,“ říká šikovný útočník, který v Zugu rozjede už sedmou sezonu. Což vypovídá o jeho kvalitách.
Hraje se mistrovství světa, které vás v posledních letech míjí. Naposledy jste si na něm zahrál v roce 2021. Nepřepadla vás lítost?
„Ne, ne. Šampionát si užívám, je vlastně první, na který jsem se přišel podívat jako fanoušek. Jediné, co mě mrzí, jsou večerní zápasy. Ty jsou fakt pozdě, přiznávám, že už u toho usínám.“
Jak hodnotíte české vystoupení? Národní tým skončil ve čtvrtfinále s Finy.
„Nechci být moc kritický, ale je pravda, že zápas s Finy nám nevyšel. První polovina patřila jasně jim. Škoda, že se to pak nepodařilo víc zdramatizovat. Z mého pohledu si postup zasloužili víc oni."
Měl tým na víc? Nebo se ukázalo, že bez většího zapojení hráčů z NHL to není možné?
„Když nepřijedou, je to těžký. Už nemáme v zámoří tolik hráčů jako dřív, to je třeba si říct. Navíc i ten pohled zvenčí, myslím veřejnosti, má dvě strany. Nejdřív žádá omlazení, aby jeli mladší kluci a obouchali se. Což se stalo, za mě odehráli dobrý turnaj. Třeba Chmelař, Melovský, Alscher. Dopředu lidi říkají, že jich má jet víc a výsledek není až tak důležitý. Má se myslet na budoucnost."
Jenže mužstvo není tak silné, vypadne a přijde kritika...
„No právě. Lidi kritizují, že nepřišel výsledek. Takže každá mince má dvě strany. Bylo to těžký i pro samotný trenéry. Věděli, že končí, o to víc chtěli udělat výsledek, ale zároveň byli pod tlakem, aby tým omladili. Je jasný, že po každém šampionátu je spousta názorů."
Když se vrátíme k vám - reprezentaci jste dal všechno, ale medailí jste odměněný nebyl. Pořád je to ve vás?
„Už jsem se s tím vyrovnal, prostě někdy je takový hokej i život. Pochopitelně jsem chtěl medaili. Hrozně jsem toužil po zlatu, ale jsem smířený. Kdybych měl doma ve sbírce někde bronz, asi by mě to úplně neuspokojilo. Chtěl jsem titul. Bohužel mi nebylo přáno, ale tak to prostě je. Nejsem jediný hráč.“
Čeká vás už sedmá sezona v místní lize, necítíte se trošku už jako Švýcar?
„To určitě ne. I když je pravda, že jsem tady dlouho. Hrozně rychle to utíká.“
Co pro vás znamená, že jste už pět let kapitánem Zugu?
„Je to velká čest. Není to tak, že se tady ta funkce střídá po půl roce. Klub si dává záležet, aby volba byla správná. Vážím si toho hodně. Jsem rád, že mám takovou pozici, přeci jenom je to hodně kvalitní a prestižní liga.“
