Uzdravil se až zázračně rychle. Kvůli úrazu páteře přišel Andrej Nestrašil (25) o nominaci na World Cup, po pěti měsících je zase v pořádku. Na superturnaj v Torontu se však nepodívá, ani kdyby ho chtěli povolat dodatečně. Jak už včera informoval Sport, lékaři týmu Carolina Hurricanes ho nepustí. „Cítím se fakt skvěle. Ale těžko jít proti klubu, to se nedělá a ani to nejde,“ přiznává.
Když si koncem února při ostrém střetu zlomil dva obratle, nikdo nedokázal odhadnout, jestli se vůbec vrátí na led. Teď je „Andy“ Nestrašil zpátky a může se připravovat na novou sezonu. „Pro mě bude výhra už jen to, že nastoupím do dalšího zápasu NHL,“ tvrdí útočník Caroliny. Vidina startu na Světovém poháru ho hnala celé léto. Teď už se na ni snaží zapomenout.
Ještě nedávno jste hlásil, že jste zase ready v případě potřeby na Světový pohár jet. Je pak hodně nepříjemné, když vám sdělí, abyste na tuhle příležitost rovnou zapomněl?
„Šance byla, připravoval jsem se s myšlenkou, že bych tam mohl jet. Celé léto mě to hnalo, hned, jak jsem přiletěl domů, tak jsem začal, abych svěťák stihnul. Cítil jsem se už super a komunikoval s Carolinou. Domluvili jsme se, že když mi doktor dá povolení, můžu jet. Jeden doktor mi řekl, že to vypadá skvěle, bral jsem to za hotovou věc. Pak si na to sedli ještě s terapeuty, v trošku větším týmu lidí. Nakonec zavolali, že by to asi nebylo úplně ideální a byli by raději, kdybych počkal. Takže já vlastně ze zdravotního hlediska nemám povoleno hrát. To mi umožní asi až na kempu.“
Mrzí vás to?
„Samozřejmě! World Cup je velká akce, bude to určitě krásný, na druhou stranu bych zase nikomu nepřál, aby o to přišel kvůli zranění. I protože já sám o to kvůli zranění přišel. Ale byla to pro mě velká motivace a já jsem rád z toho pohledu, že ten časový limit 4. září (sraz reprezentace) mě hnal v letní přípravě."
Takže jste se díky tomu dřív a možná i líp připravil?
„Nebyl jsem až tak opatrný, což je dobře. Dneska se už fakt cítím skvěle, úplně bez problémů. Ale těžko jít proti klubu, to se nedělá, ani to nejde, ještě po takovém zranění. To není jako natažené tříslo, kdy člověk vypadne na dva tři týdny a nic se neděje. Jenže naskočit po tomhle zranění do takové konkurence, rychlosti, do takového hokeje... Byli opatrnější, chtěli mi dopřát víc času, abych se v kempu mohl připravit, dal si pár zápasů, než začne ostrá sezona. A to bude až 12. října.“
Kdy se vlastně rozseklo, že na Světový pohár nesmíte?
„To bude už něco přes týden. Tím to pro mě haslo, nijak extra jsem nad tím nespekuloval, nechtěl se s nikým hádat. Jen jsem informoval trenéra Jandače o situaci a tím to pro mě bylo uzavřené.“
Reprezentační kouč Jandač připustil, že jste patřil do širšího okruhu hráčů. Komunikovali jste do té doby hodně, jak na tom jste?
„Vlastně už Jirka Kalous v Torontu viděl ten zápas, kdy se mi to stalo... Tehdy už jsem mohl být v nominaci. Ve spojení jsme pak byli tři měsíce po jejím uzavření. Jenže to jsem zrovna vylezl z ortézy a nemohl se hýbat. Nemohl jsem jim to slíbit, poslední tři týdny jsme byli v kontaktu. Už to bylo optimističtější, ale bohužel to nedopadlo.“
V Carolině vám start na World Cupu nedoporučili, nebo vyloženě zakázali?
„Úplně kategoricky to neřekli. Zkrátka jsem nedostal povolení od týmu lékařů. To je jako když se hráč zraní a zapíšou ho na IR (listina zraněných hráčů). Pak ho doktor musí zase z toho IR uvolnit. Takže já z něj nebyl vlastně propuštěný. Nebo aspoň jsem to tak pochopil.“
Jít proti rozhodnutí týmu je špatně
Hvězdy jako Duncan Keith a Jamie Benn si vydělají mnohem víc než vy, mají v klubech jiné postavení, přesto se snaží být do začátku sezony NHL v pořádku a World Cup odpískali...
„Ono je to těžký. Třeba Jamie Benn bere peníze, které má. Nevím, co má za zranění, ale kdyby to měl posvěcené od svého týmu, tak by určitě jel. Pro ně je to ohromná investice a nechtějí si ji nechat zmařit. Rozumím, je to byznys.“
Vy jste si místo v NHL dost vydřel, vyčekal, máte před sebou poslední rok smlouvy. Příští sezona o mnohém rozhodne. Cítíte, že může být zlomová?
„Určitě. Je to zase další důležitý rok, který potřebuju, aby se mi povedl. I z toho důvodu není rozumné jít proti rozhodnutí někoho z týmu, to prostě nedělá dobrotu. Světový pohár bude určitě krásná akce, každý se jí chce zúčastnit, ale zase si na rovinu řekněme, že nadcházející sezona v NHL je pro mě daleko důležitější. Zlomová zase určitě bude, těch už jsem prožil několik. (směje se) Tak je to vždycky, když vám končí kontrakt.“
Třeba vám pak nabídnou megasmlouvu...
„To bych zase nebláznil, tak to asi nebude. Uvidíme, jak se bude dařit. Myslím, že jsme s (Jordanem) Staalem a Nordströmem vytvořili dobrou lajnu a kdybychom hráli jako minulou sezonu, kdy se nám dařilo, tak by to určitě bylo fajn. Kdybychom se takhle chytli znovu, určitě bych neměl strach. Ale tohle člověk nemůže nikdy predikovat.
Protože se situace může měnit ze dne na den?
„Kdo se pohybuje v hokeji na této úrovni, ví, jak je to proměnlivé. Člověk si to spíš musí užívat a bůh ví, jestli si zahraje a kolik těch sezon bude. Já jsem rád, že jsem se stihnul připravit na další ročník, pro mě bude určitě výhra už jen to, že nastoupím do dalšího zápasu NHL. Kdybych k tomu ještě přidal nějaký gól, tak to bude svátek. S tímhle do toho letos jdu.“
Tím spíš, že po vašem zranění nedokázal nikdo odhadnout, jestli se vůbec vrátíte na led?
„Tak. Ty prvotní prognózy byly fakt mizerný. Ale dobře to dopadlo, musím zaklepat, všechno šlo líp než podle plánu. Jsem naštěstí zdravej jak rybička. Potkával jsem hodně lidí, kteří prodělali podobné zranění a trvalo jim to hrozně dlouho. A já jsem se naštěstí stihnul dát zase dohromady během pěti měsíců, což považuju za úspěch.“
Světový pohár sledovat nebudu
Co soudíte o tom, že s vámi Hurricanes předběžně počítají do prvních dvou útoků?
„Jo, ale na tohle člověk nemůže nikdy moc sázet. To já jsem si myslel i loni, když jsem tam jel, že začnu určitě v lepší lajně a že to bude dobrý. Začal jsem ve čtvrtém útoku, pak sedm zápasů seděl na tribuně a musel si to vyčekat. Samozřejmě že letos zase očekávám, že to začne líp. (usměje se) Doufám, že jo, ale člověk se k tomu nemůže příliš upínat, protože je tam spousta nových hráčů a nevím, jak to trenér hodlá poskládat. Ale co jsme se bavili, tak by ta naše lajna měla snad aspoň pro začátek sezony vydržet pohromadě, což by bylo určitě fajn.“
Budete Světový pohár sledovat?
„Ne, nebudu se zbytečně trápit. Pojedu na dovolenou, dám si volno. Nechci si dvě tři hodiny u televize říkat: ‚Člověče, tam jsi mohl být.‘ Už se chci soustředit na něco jiného, samozřejmě budu držet palce a sledovat výsledky. Doufám, že se klukům bude dařit a navzdory všem prognózám ze zámoří ukážou, že umíme být dobří. Ale fandit jim budu jen zpovzdálí, na televizi se asi koukat nechci. Soustředím se na to, co pro mě bude důležité, abych se zbytečně neubíjel, a koncentruju se na jiné cíle, na co se sám těším. To pro mě bude zase prioritou.“
Je asi rozdíl hrát s Kanadou jeden zápas než sérii na čtyři utkání. Věříte, že Češi můžou překvapit?
„Asi si nebudeme nic nalhávat, týmy jsou hodně našlapané, zvlášť v té naší skupině. Kanada, Amerika v podstatě na domácím hřišti a Evropa. Tři skvělé týmy. Ale jak říkáte, je to turnaj, a když mužstvo šlape... To máte jako v NHL. Tým je třicátý v lize, ale třeba ten Washington porazí. Hrají s nimi pětkrát za sezonu a dvakrát třikrát vyhrají. To se stává a jde to. Určitě to bude zajímavé a kluky bych nepodceňoval.“
Josef Jandač uvedl, že kdyby Carolina nepostoupila do play off , chce vás vidět na mistrovství světa, ať smlouvu budete mít, nebo ne. Jak se k tomu postavíte?
(směje se) „Jo, o tom jsme se bavili. Říkal: ‚Doufám, že se ti bude dařit a podepíšeš smlouvu už před koncem sezony, abys mohl přijet na mistrovství světa‘. Já doufám taky, protože už jsem na šampionát mohl jet letos a taky jsem o něj přišel. Takže já už přišel o dvě velké akce. Samozřejmě bych rád jel a poprvé si zahrál za nároďák. Ale to je teď ještě hodně daleko a uvidíme, co se během sezony stane, jak se všechno vyvine. Když mám mluvit za sebe, jel bych hodně rád. Ale zase se uvidí, jaké budou okolnosti. Protože ty nakonec občas přebijí i to, že někdo na tu akci chce jet.“
