K minulému ročníku zakončenému bez medaile a v slzách už se nechce vracet. Trenérovi národního týmu Miloši Říhovi začíná nová mise v jeho druhé sezoně na první reprezentační akci ve Finsku. Ze spousty věcí se s kolegy poučil. Už nehodlá jako posledně stavět pevné jádro mužstva, které se před mistrovstvím světa stejně rozpadlo. "Mužstvo budeme budovat postupně a s nejlepším svědomím," řekl zkušený kouč po nominaci kádru na Karjala Cup, který příští týden odstartuje přípravu na světový šampionát ve Švýcarsku.
Jste v podstatě opět v bodu nula, na začátku stavby týmu pro mistrovství světa. Jaké to pro vás je?
„Mně už to zase chybělo. Pro mě je to opět velký náboj. Je pravda, že jedeme zase od nuly, přišli noví hráči a máme nový systém. Víme také, co můžeme čekat. Máme v hlavě, že závěr přípravy může být podobný jako minulou sezonu. Budeme postupně budovat mužstvo, ale už teď se jistě najdou kritici, kteří nám budou vyčítat, proč jsme nezvali toho a tamtoho. Tentokrát jsme začali dřív, s hráči už jsme měli pohovory, na inspekci do Ruska jsem vyrazil dřív. Snažíme se s kluky komunikovat na každém zápase, který navštívíme. Myslím si, že v tom jsme o kousek dál. Mužstvo budeme stavět s nejlepším svědomím.“
Tentokrát tedy nestavíte pevné jádro týmu, ale máte rozdělené, kdo z hráčů pojede na konkrétní turnaj. Je to tak?
„Minulý rok jsme to trošku okleštili, protože jsme si mysleli, že jádro mužstva má být základem národního týmu, ale ukázalo nám to, že někteří kluci byli hodně psychicky opotřebovaní či zranění. Musím navázat na Pepu Jandače, který používal širší nominaci a dával šanci mladým. Tím bychom chtěli na jeho práci navázat a dál rozšiřovat národní tým i o kluky s extraligy, aby se seznámili s mezinárodním hokejem a pocítili, že není úplně jednoduchý. Je potřeba víc pracovat na sobě, abychom byli konkurenceschopní.“
Před rokem touto dobou při vaší první reprezentační nominaci jste nemluvil úplně pozitivně o mladých hráčích z extraligy. Změnil se nějak váš pohled v průběhu nynější sezony?
„Minulou sezonu jsem byl už na začátku hodně kritický. Extraliga se rozbíhala strašně pomalu. Nyní to musím říct opačně, rozběhla se rychle, doslova agresivně. Byly tam krásné výsledky, i když mi v nich připadala docela malá zodpovědnost. Když mužstvo vede 6:2 a prohraje 7:8, tak v tom vidím nezodpovědnost a volnost. Náboj ale liga měla od začátku. Nyní se to trošku ustálilo. V úterý jsem byl třeba na Spartě a zápas mě úplně nenadchl. Už se ale tabulka začíná nějakým způsobem rýsovat. Každé mužstvo si již prožilo svojí krizi a je vidět, jaký tlak je vyvíjen na týmy, aby hrály v horní půlce tabulky. Strach z pádu je zřejmý. Vzhledem k tomu se vyvíjí daleko větší tlak na hráče než před rokem.“
Z jakého pohledu berete novou sezonu, která má vlastně být vaše poslední v národním týmu?
„Rozhodně to neberu jako zklamání. Myslím si, že všichni to děláme pro hokej. Není to moje osobní záležitost, ale hokeje. K tomu se nechci vracet. Samozřejmě je to další náboj do toho, abychom zase něco dokázali a povýšili to o placku. Řekl bych, že se nám spousta věcí povedla. Spokojení být ale nemůžeme, protože zase tvoříme něco jiného. Jsem rád, že se všichni hráči v NHL stejně jako v KHL předvádějí. Chytil se vrátil do prvního týmu a hned se ukázal. Pastrňák je skvělý. Tihle kluci ukazují český hokej a za to jsem rád. Pokud se nám dostanou na mistrovství světa, tak se budeme opět snažit postavit to nejsilnější mužstvo.“
Po návratu z Bratislavy jsem nebrečel kvůli hokeji...
Co byste řekl, že se změnilo při tvorbě nominace na první reprezentační akci oproti minulé sezoně?
„Už to děláme druhý rok a po zkušenostech, které jsme měli, jsme utvořili jeden ne tak široký tým. Zápasů bude opravdu dost a kluci sami o sobě byli dost unavení kvůli náročným přejezdům z KHL. Takže jsme se rozhodli po vzájemné komunikaci, že bychom dali dohromady dvě mužstva, ve kterých budou hráči z mladší i střední generace a budou aspiranty na národní tým. Jinak bych řekl, že změny jsou hlavně v tom, že se nám několik kluků vrátilo z NHL do KHL. S hráči jako Hyka , Sedlák, Šulák a dalšími jsme byli v kontaktu. Na první akci někteří z nich ze zdravotních či jiných důvodů nedorazí, budou však připravení na druhou.“
Můžete být konkrétní u hráčů, kteří ze zdravotních důvodů na Karjalu nepojedou?
„Mrzí mě třeba, že nepřijede Hyka, ke kterému už jsme v podstatě měli vytvořenou pětku. Viděl jsem ho ve dvou zápasech v Rusku. Dokázal bych si Hyku představit v lajně se Sedlákem a Jaškinem . Chtěli jsme je spolu vidět. Z podobného důvodu chybí i Šulák. Na druhou stranu mě ale těší, že všichni oslovení hráči chtěli jet. Musím kvitovat, že se všichni těší.“
Proč jste z gólmanů vybral mezi prvními Marka Langhamera a Roman Willa?
„Máme z čeho vybírat. Všechny kluky navíc známe. Jsme v kontaktu s Šimonem Hrubce či Patrikem Bartošákem , který je ale zraněný, takže mu dáme volný prostor. Oba vědí, že je můžeme povolat. Nyní chceme vidět kluky, kterým se daří a podávají spolehlivé výkony. Z extraligy jsme vybrali Karla Vejmelku jako náhradníka, který už minulou sezonu odváděl v Kometě dobrou práci. Chceme ho vidět a přesvědčit se, zda obstojí i na mezinárodní scéně.“
Během tiskové konference jste zmínil, že počítáte s Milanem Gulašem . Bylo znovu těžké plzeňského lídra přemlouvat?
„Tentokrát už ne. (usmívá se) Rozhodně ne jako v minulé sezoně, kdy to bylo hodně těžké. Myslím si, že po mistrovství světa a díky dobré vzájemné spolupráci to nebylo složité. Taková perlička od něj byla, když řekl, že na první turnaj nepojede, protože ještě není v nejlepší formě. (směje se) Necháváme to na něm. Nechceme hráče nutit. Když jsme zhodnotili minulou sezonu, tak třeba Jirka Sekáč toho měl strašně moc a před mistrovství světa v Bratislavě se sám omluvil. Nyní to tedy chceme vést takovýmhle způsobem.“
V minulé sezoně byli hráči v reprezentaci docela vyjukaní z toho, jaký dril jste jim na akcích dával. Hodláte v tom pokračovat, nebo jste se určitým způsobem posunul?
„Pravidla a program si chceme držet určitě. Záležet bude hodně na tom, jak budou kluci připravení ze svých klubů. Pokud budou připravení a budou se cítit dobře, upneme pozornost spíše na nácviky technických variant v přesilovkách a oslabeních, vhazování a přechody do pásem. Uvidíme, v jakém rozpoložení kluci přijedou.“
Už nějakým způsobem spolupracujete s šéftrenérem Filipem Pešánem?
„On má nyní svých starostí dost vzhledem k mistrovství světa dvacítek, ale samozřejmě spolu komunikujeme. Domluvili jsme se, že do reprezentace nebudeme brát kluky, kteří budou zřejmě nominovaní na domácí mistrovství v Třinci a Ostravě, dáme jim k tomu zelenou.“
Jaké jsou vaše představy ohledně další vzájemné spolupráce?
„Na mě v tomhle případě už tak moc nezáleží. Je na Filipovi, aby on jako generální manažer dvacítek a šéftrenér Českého hokeje přišel s tím, že chce spolupracovat.“
Máte v hlavě ještě minulé mistrovství světa v Bratislavě, ze kterého jste se vracel bez medaile a v slzách?
„Tak ty slzy nebyly kvůli hokeji. Vzpomněl jsem si na rodinu a takhle… Bylo to spíš z osobních důvodů. Myslím, že můžeme být hrdí na to, co jsme dokázali. Neměli jsme trošku štěstí, hlavně s Ruskem. Jestli nám tam ještě něco chybělo, už jsem komentoval v podobě středních útočníků a prvního gólmana, kterého jsme nevybrali. Z prvních čtyř mužstev jsme neměli až tak kvalitního brankáře. Myslím, že to nás stálo medaili. Každopádně za předvedené výkony, kterými jsme pohnuli českým národem a hokejem, se nemusíme stydět.“
