Každý trenér se do takové fáze dostane. Vzít? Nevzít? Pokaždé se dostane pár jmen na hranu a musíte udělat verdikt. Server iSport.cz připravil tři díly na téma: olympijské nominace od roku 1998 a jak budily emoce. V pondělním prvním díle jsme se podívali na Nagano a Salt Lake City, v úterý jsme pokračovali turnaji v Turíně a Vancouveru. Na závěr se podíváme na sestavy pro Soči 2014 a Pchjongčchang 2018. Přidali jsme i názor, co by se stalo, kdyby... Takže, co kdyby na poslední olympiádu vzal Josef Jandač tehdy 19letého Martina Nečase?
Největší nespravedlnost za poslední roky
SOČI 2014, ČTVRTFINÁLE
Trenér: Alois Hadamczik
Nominace: Pavelec (Winnipeg), Kovář (Jekatěrinburg), Salák (Petrohrad) – Židlický (New Jersey), Šmíd (Calgary), Michálek (Phoenix), Gudas (Tampa Bay), Rozsíval (Chicago), T. Kaberle (Kladno), Barinka (Vítkovice), Krajíček (Minsk) – Jágr (New Jersey), Plekanec (Montreal), Eliáš (New Jersey), Krejčí (Boston), Hanzal (Phoenix), Michálek (Ottawa), Sobotka (St. Louis), Voráček (Philadelphia), Frolík (Winnipeg), Palát (Tampa Bay), Hemský (Edmonton), Červenka (Petrohrad), Nedvěd (Liberec), Novotný (Lev Praha)
KDO CHYBĚL
(bilance v sezoně 2013/14)
Jiří Hudler
Calgary, 75, 54 (17+37)
Jan Hejda
Colorado, 78, 17 (6+11)
Alois Hadamczik oznámil, že vezme osm hráčů z Evropy. „Na nedávném Channel One Cupu v Soči se jasně ukázalo, že nemáme důvod těm hráčům nevěřit,“ vysvětloval, proč opovrhl několika jmény z NHL. „Potřebujeme bojovníky, ale i kvalitní náhradníky. Vše je třeba mít vyvážené,“ vysvětloval.
I. DÍL: Kron v Naganu nebyl potřeba, přetlak v roce 2002 >>>
II. DÍL: Střelec na jedné noze? Málo. A naštvaný Kotalík... >>>
Nejvíc křičelo, že vynechal Jiřího Hudlera, kreativního centra, který zrovna válel v Calgary. Trenér přemýšlel, jestli v sestavě bude mít jeho, nebo Aleše Hemského. Vzal Hemského. „Je smutný, pokud se rozhoduje mezi dvěma kluky, kteří tam měli být automaticky. Ale já nejsem trenér a možná tomu nerozumím,“ odpověděl Hadamczikovi Petr Svoboda, střelec zlatého gólu z Nagana a Hudlerův agent. „Jirkovo opomenutí považuju za největší nespravedlnost, jakou jsem za poslední roky v hokeji zaznamenal,“ přidal ještě.
Hadamzcik nevzal ani Hejdu, který byl v té době nejvytíženějším českým hokejistou za mořem. „Na malém hřišti je to velmi dobrý hráč, má mimořádnou sezonu. Ale vybrali jsme jiné proto, že jsme byli přesvědčeni, že na široké kluziště patří oni,“ nabídl svůj pohled. Druhá věc je, že si s Hejdou moc nesedli na posledním MS. Obránce věcně poznamenal, že se mu pod trenérem nehrálo nejlépe. Že má rád, když ví, co se na ledě bude dělat. S nominací prý pak ani nepočítal: „Není to tak, že bych byl ukřivděný. Věřím, že to kluci zvládnou. Je jich tam dost zkušených na to, aby věděli, co dělat. A že si to sami ukočírujou.“
Už od začátku to Hadamczik schytával, že nominoval zetě Michala Barinku. „Barinka má trochu smůlu, že patří ke mně do rodiny... Veřejnost se do něj může trefovat, on bude hrát nejen za tým, ale taky za mě, za sebe. Ale nejsem alibista, a pokud jsem přesvědčený o tom, že to tak má být, tak to tak udělám,“ říkal Hadamzcik. Líbil se mu obranný pár Barinka-Krajíček, a když jednoho, tak jedině v páru oba. Tak znělo jeho vysvětlení.
Co by bylo, kdyby...
Hadamczik se od Turína poučil, chtěl mít v Soči „svoje“ hráče, ať má poslušnou kabinu. Nechtěl riskovat další trable, že přijde zase nějaký odboj. Jenže už Soči bylo jasným důkazem, jak je český hokej nemocný a svět ujíždí pryč. Národní tým porazil jen Lotyšsko a Slovensko, jinak prohrával. Ve čtvrtfinále ho přejel válec USA 5:2. Jestli by to změnil Hudler? Sotva. Ale možná by Česko ve skupině neprohrálo se Švýcarskem 0:1, tím pádem by šlo ve čtvrtfinále nejspíš na Kanadu. Takže... P.S.: Barinka hrál dobře.
Nemáš svaly, nemáš čáry
PCHJONGČCHANG 2018, 4. MÍSTO
Trenér: Josef Jandač
Nominace: Francouz (Čeljabinsk), Furch (Omsk), Bartošák (Vítkovice) – Němec (Kometa), Kolář (Chabarovsk), Jordán (Chabarovsk), Polášek (Soči), Mozík (Podolsk), Vitásek (Chanty Mansijsk), Kundrátek (Novgorod), Nakládal (Jaroslavl) – Červenka (Fribourg), Birner (Fribourg), Kubalík (Ambri-Piotta), Koukal (Mountfield HK), Kovář (Magnitogorsk), Horák (Podolsk), Řepík (Slovan Bratislava), Sekáč (Kazaň), Radil (Spartak Moskva), Gulaš (Plzeň), T. Zohorna (Chabarovsk), Vondrka (Chomutov), Mertl (Plzeň), Erat (Kometa)
KDO CHYBĚL
(bilance v sezoně 2017/18)
Martin Nečas
Kometa, 24, 17 (9+8)
Martin Růžička
Třinec, 49, 54 (29+25)
Pohled trenéra Josefa Jandače se hodně podobal tomu, který mají teď Filip Pešán s Petrem Nedvědem. Vezmete zkušenost, starší borce, kterým je třicet a víc, aby ještě oprášili vítězný naturel. Chtěl najít někoho, kdo rozjede medailový večírek pro kdysi slavnou českou partu... „Věřím, že když se podaří překonat bariéru čtvrtfinále, nohy se pak rozjedou,“ pronesl.
Původně nevzal Martina Růžičku, třineckého bombarďáka. Jenže když se zranil těsně před turnajem Milan Gulaš, najednou se místo v ofenzivní části útoku otevřelo, takže Růžička nakonec dorazil.
Na Martina Nečas se ale nedostalo. „Rozhodování tady bylo až do poslední chvíle, konzultoval jsem to horem dolem i s Liborem Zábranským, majitelem Komety, nebo Filipem Pešánem, koučem dvacítky,“ rozebíral Jandač. Nečas byl v 19 letech poklad, který zůstával v extralize, ve 14 zápasech posbíral 9 bodů.
„Říkali jsme si, že bychom ho dali do hry jako mladého žolíka, který bude hýřit pohybem. Protože pokud jde o pohyb, je na tom nejlíp ze všech našich centrů,“ přesně kouč věděl, co může útočník Komety přinést. Plus dravost ještě a určitou bezstarostnost. Jen nakonec Nečas nikam nejel. „Rovnou ho hodit do tak velké akce, to ne… Mezi chlapy hrajete někdy i chytře, takticky. Ve fyzické hře má ještě mezery, nejeví se nám úplně chlapsky. V tom by nejspíš ještě nestačil,“ pronesl nakonec.
Co by bylo, kdyby...
Růžička nakonec mohl být hrdinou. Měl dvě velké šance v semifinále s Ruskem, ale nedal a Česko padlo 0:3. Trenérovo přání, že se nohy starších hráčů rozjedou postupem ze čtvrtfinále, se úplně nenaplnilo. Protože třeba ve skupině jeho tým Kanadu porazil po nájezdech, ale v zápase o bronz s ní padl 4:6. Nakonec tam spíš chyběla dravost, energie, bezstarostnost udělat kličku. Tím pádem? Ano. Martin Nečas mohl být faktorem, který by národní tým posunul o chlup blíž k medaili. Hlinka v Naganu jedenadvacetileté Sýkoru s Eliášem nepotřeboval, trefil se dokonale. V Koreji by Jandačovi větší drajv třeba pomohl. Za tři měsíce na MS Nečase už vzal a hrál skvěle.
