Finsko mě naučilo nekoukat na čísla, říká Pavlát. Soupeři zkazil radost i díky videu
Poprvé od února se vrátil do reprezentační branky, v Liberci proti Finsku zažil hodně těžkou fušku. Dominik Pavlát pochytal 24 střel, a i když třikrát lovil puk ze sítě, na konci mohl slavit výhru 3:1. K národnímu týmu se dvakrát přiklonilo rozhodnutí u videa. „Velký kredit patří střídačce a našim videokoučům, že si výzvu vzali a byla úspěšná,“ ocenil šestadvacetiletý gólman. Oproti původnímu plánu bude mít na turnaji nového parťáka v Petru Kváčovi. Nicka Malíka vyřadila nemoc.
Byl to pro brankáře hodně těžký zápas?
„Věděl jsem, že to bude i daleko těžší než zápasy v Liize. Bylo to těžké i na psychiku. Snažil jsem se pořád být v zápase, byly tam pasáže, kdy neměli moc střel, ale naštěstí tohle znám právě z finské ligy. Využil jsem zkušenosti a jsem ohromně rád, že jsme vyhráli. Chtěli jsme vyhrát o to víc, že jsme hráli před tak skvělým publikem.“
Co pro vás bylo nejtěžší? Oslabení ve třech? Závěrečný nápor?
„Celkově byli nebezpeční v předbrankovém prostoru. Ale musím dát obrovský kredit našim hráčům. Bylo skvělé, jak blokovali, jak jsme odehráli všechna oslabení. Jsem ohromně hrdý na to, jak jsme hráli.“
Dvakrát vám pomohlo i video, první gól odvolali rozhodčí kvůli kopnutí. Viděl jste ho hned?
„Vím, že kluci to signalizovali. Já ležel na břiše a snažil se roztáhnout, co nejvíc šlo, a vůbec jsem ani nevěděl, kde puk byl. Byl jsem samozřejmě rád, že to bylo kopnuté.“
A druhá situace? Soupeř vám hokejkou ťuknul do brusle?
„Jenom jsem cítil, že jsem o něco zavadil, a spadl jsem. Možná to nám pomohlo. Kdyby tam nikdo nebyl a gól by stejně padl, bylo by to horší. Velký kredit patří střídačce a našim videokoučům, že si výzvu vzali a byla úspěšná.“
Už na konci první třetiny jste byl otřesený, když vám Libor Zábranský hodil na hlavu soupeře. Oklepal jste se z toho rychle?
„Otočila se mi helma, byl to nepříjemný náraz. Byl jsem i rád, že to bylo takhle na konci a v přestávce jsem se do toho zase zpátky dostal. Pak to bylo super.“
Původně jste měl na turnaji tvořit dvojku s Nickem Malíkem, ale ten kvůli nemoci odjel a nově se k vám má připojit Petr Kváča z Liberce. Mění se tím něco pro vás?
„Soustředím se sám na sebe, na každém tréninku a na každém zápase do toho jdu na maximum. Tohle jsou věci, co asi neovlivním.“
Ve Finsku chodím do jezera, do sauny
Vás se viróza, která prošla kabinou, netýká?
„Ne, já se cítím dobře. Ve Finsku chodím do jezera, do sauny. Věřím, že budu zdravý.“
Je pro vás cennější vychytat výhru proti Finsku, kde působíte?
„Asi to je trochu cennější. Občas si tam z nás dělají srandu, když proti nim prohrajeme. Teď tam jedu s výhrou.“ (usmívá se)
V Ilves se vám zatím nepodařilo navázat na čísla z minulé sezony, momentálně jste úspěšností pod hranicí 88 procent. Sám jste mířil výš, ne?
„Jestli je něco, co mě Finsko naučilo, tak nekoukat na čísla. To se absolutně nedá srovnávat asi s žádnými jinými ligami. Je to ale spousta nových zkušeností, z toho jsem teď mohl těžit.“
Je příjemné moct v sezoně vypadnout ze zaběhnutého prostředí v klubu a zažít zase něco jiného v reprezentaci?
„Česká kabina je asi to nejlepší. Těšil jsem se na všechny kluky, většinu znám, se spoustou jsem hrál. Je to příjemné zpestření ještě před Vánoci.“
Trenér vás po utkání chválil. Věříte, že jste získal plusové body třeba směrem k mistrovství světa?
„To je ještě předčasné. Je to pomalu za půl roku. Já půjdu den po dni, zápas po zápasu a trénink od tréninku. Uvidí se, jaká bude forma a jak se bude dařit na konci sezony.“
