Češi se strachují o Hronka, kouč se obává… Zbytečná agresivita Finů, Špaček nejspíš dohrál

Byl to smolný okamžik. Hned v páté minutě atakoval u mantinelu Aku Räty českého šikulu Michaela Špačka, jenž dostal ránu do kolena. Ještě zkusil udělat dva kroky, ale bolest byla moc velká, takže po chvíli upadnul na led. Ihned k němu přispěchal jeden z masérů, dlouho byl u něj skloněný, pak přiběhl i týmový lékař Tomáš Vyskočil. Špaček se po chvíli zvednul, ale sám bruslit nemohl, do kabin odbelhal s pomocí spoluhráčů. Fanoušci ho doprovodili skandováním: Míša Špaček. Trenéři potom museli improvizovat, protože přišli o centra druhé formace. Zbylí tři centři (Tomášek, Filip a Melovský) se tedy prostřídávali.

„Vypadá to s ním špatně. Ještě jsem s ním nemluvil, ale myslím si, že dohrál,“ litoval kouč Radim Rulík. Ke konci zápasu zůstal ležet na ledě Hronek poté, co ho zalehl Mikael Seppälä. Šel ho pomstit Daniel Voženílek. Horší je, že zdravotní stav zadáka Canucks je otazníkem. „Mám obavu, aby to nebylo něco vážnějšího,“ zůstal zachmuřený kouč Rulík.

Měří 203 centimetrů, váží 107 kilogramů. Takže když někoho trefí, je to pořádná pecka. V praxi to ukázal Adam Klapka ve druhé třetině. Fina Hattaku naremploval, v rámci pravidel, na mantinel takovou silou, že uvolnil plexisklo i celý mantinel. Hned jak dojel na střídačku, gestikuloval směrem k hlavnímu rozhodčímu, aby přerušil hru. Což se po chvíli stalo. Do akce se dostali domácí montéři, kteří museli vyvrácené plexisklo spravit. Fanoušci se mezitím mohli podívat na zpomalené záběry, na nichž bylo krásně vidět, jaká to byla rána. A jak se plexisklo prohnulo… Rozhodčí po chvíli poslali hráče do kabin. Ledaři avizovali, že to bude trvat kolem deseti minut, takže i když to zvládli o něco dřív, pauze se protáhla právě na tuhle dobu. Až potom se oba týmy vrátily do akce. Když se začalo hrát, fanoušci začali skandovat: Adam Klapka!

„Netuším, co se stalo. Tohle jsem zažil poprvé, většinou plexisklo vyskočí, ale teď vyskočil celý mantinel. Jsem rád, že to spravili a mohli jsme to dohrát. Nebo že to nezrušili,“ ocenil Klapka nasazení domácích techniků.

Překvapilo, jak se hrálo tvrdě. Na to, že šlo o utkání v rámci Euro Hockey Tour. „Je to příprava na mistrovství světa. Něco jiného je šampionát, kdy se hraje o všechno, ale nemyslím si, že by tady měla být zranění. To mi vadí,“ zlobil se kouč Radim Rulík. Na mysli měl způsob, jakým do toho šli Finové. „Zbytečná intenzita, ale začali s ní oni. Naši hráči si to nenechali líbit,“ popisoval hlavní kouč, který byl velmi rozmrzelý.

Pořádek se snažil zjednat i obr Adam Klapka. „Byl jsem překvapený, jak do toho šli. Nebudu lhát. Ale bylo fajn, že jsme se všichni dokázali zastat ostatních. Bylo super vidět, jak stojíme při sobě,“ kvitoval Klapka týmové nasazení. „Některé zákroky nebyly fér. Já proti tomu nic nemám, ale musejí čekat, že to přijde zpátky. To není o shazování rukavic, ale o tom, že se dokážeme zastat jeden druhého. A postavit se za sebe,“ dodal více než dvoumetrový chasník, jenž hrál s velkým sebevědomím.

Energie, hity, ale i gól. Čtvrtá formace, složená z habánů Adama Klapky a Jaroslava Chmelaře, doplněná rovněž důrazným Matyášem Melovským, splnila to, co se od ní očekávalo. Škoda, že kvůli zranění Špačka se museli prostřídávat centři, takže lajna nebyla spolu celou dobu. Ale i tak ukázali, že mají potenciál. Chmelař s Melovským hráli první utkání za národní tým, ale nepůsobili vystrašeným dojmem. Naopak si věřili. Klapka rozdával hity, ale ukázal i to, že je to dobrý bruslař a hráč do kombinace. Nejen brousek a ranař. Melovský trefil premiérový gól, když se přesnou ranou prosadil v početní výhodě. Před finským brankářem dobře clonil Chmelař. Že by se rodila formace, která by mohla spolu nastupovat i na mistrovství světa?

„To je předčasný. Ale budeme se snažit hrát pořád stejně a doufám, že to dopadne,“ věří Klapka, který ocenil spolupráci v lajně. „Bylo to super. Cítil jsem se fajn, kluci taky. Forčekovali jsme, navíc je super, že je tam i Jarda (Chmelař), který do toho dokáže vletět. Nejsem na to jenom já. Melo (Melovský) číhá na puky, aby je mohl střílet. Hrálo se mi s nimi bezvadně. Jsem rád, že jsem mohl být u toho, když Melo dal svůj první gól v seniorské reprezentaci,“ popisuje Klapka.

Občas na ledě působí jako zjevení. Co on si dovolí ve 20 letech! Liberecký obránce Tomáš Galvas, trojnásobný medailista ze šampionátu dvacítek, i proti Finům ukázal, že se toho nebojí... V rozhovoru pro Sport Magazín během sezony mluvil o tom, že má zásadu: nejlíp se brání tím, když má puk na hokejce a je v útoku. V podobném duchu se snaží hrát i v národním týmu. Když ho sledujete, až si občas říkáte: Co on si dovolí! Ale nejsou to frajeřinky. Většinou jde o odvážné a nečekané věci, které soupeře překvapí. Bruslařsky stíhá, tempo v dospělé reprezentaci mu nečiní problém. Občas u branky odpadne od souboje, ale od šikuly, který měří 179 centimetrů, nemůžete čekat, že bude rozdávat hity na počkání.

I když je zřejmé, že je pro šampionát tým omladit, tak zkušenost je třeba. Což je přesně případ elitní formace ve složení Daniel Voženílek, David Tomášek, Jakub Flek. Během dosavadní přípravy tým táhli, také proti Finům z nich čišela zkušenost, přehled. Mužstvo očekává ještě finalisty extraligy a švýcarské ligy, případně posily z prvního kola Stanley Cupu, ale zdá se, že tohle trio by mohlo vytvořit úspěšnou formaci i ve Švýcarsku. Spolu třeba nevydrží, ale místo jistě ve výběru budou mít. To samé v obraně matador Michal Kempný, rovněž mistr světa z Prahy. Mladíci dodají drive, energii, tyhle zkušené stálice rozvahu a zkušenosti. Přesně v tomto stylu odehrály poslední minutu, kdy se soupeř tlačil za vyrovnáním.