„Nesmíme se ale spokojit s konstatováním, že nám ujel vlak. Je třeba pracovat na tom, abychom ho začali dohánět.“

Mnozí tvrdí, že s ozdravnou kúrou je třeba začít u mládeže. To zní logicky, souhlasíte?
„Neúspěchy se hází na práci s mládeží. Je pravda, že je potřeba v její výchově přidat. Každý trenér by nejraději chtěl mít hotového hráče v osmi devíti letech, aby s ním už nemusel pracovat, vytvářet tlak na jeho zlepšování. Je potřeba zvýšit náročnost a nejen konstatovat, že hráči něco neumějí. Od toho tam jsou trenéři, aby je to naučili. Všichni musí začít pořádně pracovat pro hokej a oprostit se od osobních ambicí. Jedině tak se to zase začne zvedat.“

Myslíte, že ne všichni trenéři mají takový zájem?
„Pokles kvality je samozřejmě dán i tím, že spousta mladých hráčů odešla do zámoří. Teď už jich nemizí tolik, protože úroveň není taková, mezi mladými chybí konkurence. Je to začarovaný kruh. Každopádně je potřeba pro mladé vytvořit prostor, aby neměli důvod utíkat. V tom za nás hodně vykonala ekonomická krize, díky ní teď dostanou šanci.“

Není náš systém výchovy jaksi mimo současný proud?
„Co to je moderní trend? Kdo určuje, co je správně? Všechno se teď dělá do rychlosti, ale kluci potřebují také umět hrát hokej. Navíc nelze říkat, že starší trenér je špatný a mladší dobrý. Podívejte se na Pepu Palečka, který vyhrál v šedesáti s Karlovými Vary titul. Ve věku to není.“

Jak mohou k pozvednutí hokeje přispět trenéři mládežnických reprezentací? „Hlavně musí být objektivní a nenechat si do toho moc povídat od agentů. Nutná je i znalost hráčů, aby si vybrali takové, kteří opravdu chtějí pracovat. Ti druzí nemají v národním týmu místo. Ve výběru nemohou být jen hvězdy z klubů, je potřeba dát dohromady co nejlepší mančaft, který by byl schopen vyhrávat.“

Má na to vůbec současný mládežnický hokej?
„Předpokladem úspěchu jsou takové výsledky, abychom ve čtvrtfnále měli přijatelnější soupeře než Kanadu nebo Ameriku. Ale to nejde, když na turnaji porazíme třeba jen Švýcary.“