7. srpna 2009 • 02:00

Hašek: Zápisné zaplatím. Ale až po výplatě

Autor: Vladimír Škaloud
Vstoupit do diskuse
2
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Spokojenost a dobrá nálada. Takové pocity sálaly z Dominika Haška po obnovené premiéře v pardubickém dresu po více než 14 letech. I když zdůrazňoval, že se jednalo jen o přípravu, bylo znát, že úspěch ho těší. Vždyť nedostal ani gól.



Jak se po prvním vystoupení cítíte?
„Na rozehrání to byl dobrý zápas, i když rozdíl ve výkonnosti obou týmů byl znát, takže jsem si nezachytal tolik jako jindy. Pár zákroků jsem tam ale měl. Zápasové tempo je samozřejmě jiné než při tréninku, ke konci jsem trošku cítil únavu. V první třetině mně někdo spadnul na rameno, ale to k hokeji patří. Nejdůležitější je, že fyzicky jsem na tom dobře.“

Cítil jste před zápasem nějaké chvění, nebo to už ve vašich letech nehrozí?
„Trošku nervózní jsem byl. Osobně ale budu víc prožívat první zápas v Pardubicích. Doma je doma, to pro mě bude výjimečná situace.“

Návrat hodný mistra. Hašek vychytal nulu »

Bude to už v pátek proti Jihlavě?

„Až v pondělí. S trenéry jsme si řekli, že zezačátku nebudu chytat dva dny po sobě.“

Hned v první třetině jste se vytasil se zákrokem jako z dob naganské slávy...
„Byl to typický reflex, kdy už jsem byl překonaný. Věděl jsem, že puk je za mnou, jediný, co mi zbylo, bylo zakopnout nohama. Někdy musí mít člověk trochu štěstí, tohle byl ten případ.“

Brankář se protahuje před začátkem třetiny
Brankář se protahuje před začátkem třetiny


Zjištění, že to stále funguje, musí potěšit, co říkáte?
(usměje se) „Určitě, ale byl bych radši, kdyby takový zákrok přišel v rozhodujícím zápase za stavu 3:2 třeba minutu před koncem. Pak si toho člověk cení víc.“

Jinak jste moc příležitostí vyniknout neměl. Nenabádal jste spoluhráče, aby soupeři pustili častěji na dostřel vaší branky?
„Nic takového tam nebylo. Byl to první pohárový zápas, brali jsme ho vážně, chtěli jsme vyhrát. Je pravda, že kluci hráli v obraně téměř bezchybně. Domácí měli nějaké přesilovky, ale dohromady jsme jim příliš šancí nedali. Kluci si ze mě ke konci dělali srandu, protože za první nulu je v kabině něco vypsáno. Kdykoliv ke mě v posledních pěti minutách někdo přijel, něco prohodil. Čeká mě i nějaké zápisné. Ale až po první výplatě, zatím jsem ještě nic nevydělal.“ (směje se)

Už ze spoluhráčů spadl počáteční ostych před osobností vašeho formátu?
(usměje se) „To se musíte zeptat jich. Zezačátku tam nějaký ostych asi byl, ale postupně se to bude určitě ztrácet. Je sice nezvyklý, že někteří kluci za sebou tahali kačera, když už jsem chytal za nároďák, ale beru to, že jsem jedním z hráčů týmu. Věkové rozdíly nepočítám.“

Už se v nových spoluhráčích orientujete?
„Začínám, začínám. Mrzí mě, že v Tipsport Cupu nejsou jmenovky. (směje se) Pořád se teprve poznáváme, jsem tady chvilku. Už to v kabině probíráme, abychom věděli, co od sebe navzájem můžeme na ledě čekat. Chce to trochu času, potom to bude dobré.“

Tentokrát se proti vám postavil vrstevník, někdejším parťákem z Pardubic Biegl. Stačili jste prohodit pár vět?
„Potkali jsme se před zápasem. Je příjemný potkávat spoluhráče, s nimiž jsem kdysi hrál. Zjištění, že z mé generace ještě někdo také hraje, určitě potěší. Já už takové spoluhráče v týmu bohužel nemám.“

Probírali jste, jakými jste posledními Mohykány?
„Věk jsem nechali stranou, důležitá je výkonnost. Bavili jsme se o hokeji. Pro mě bylo příjemné překvapení, že jsem na něho narazil. Věděl jsem, že minulou sezonu ještě chytal, ale netušil jsem, že šel do Vrchlabí.“

Všiml jste si, že na stadionu byl i štáb kanadské televize?
„Zaregistroval jsem to. Myslím, že tady něco natáčeli a když zjistili, že budu hrát, tak toho využili.“

Bylo hodně těžké adaptovat se na evropské rozměry kluziště?
„Je to samozřejmě jiné, je mnohem dál do rohů, za branku. Rozehrávku jsem zatím netrénoval, musel jsem se věnovat hlavně chytání, abych se do toho zase dostal. Práce s holí přijde na řadu, až budu zase ve formě. V tuhle chvíli jsem jen zastavoval puky pro spoluhráče, z branky jsem moc nevyjížděl.“

Pamatujete si, kdo vám dal v Česku při zápase poslední gól?
„Asi v roce 1995 někdo z Jihlavy.“

Oldřich Válek...
„Vidíte, to si už ani nevybavuju.“

A při exhibici v roce 2004 v Plzni Jaroslav Kracík...
„Tak to už si nepamatuju vůbec.“ (smích)

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
2
Čtvrtfinále
Články odjinud


Články odjinud