ROZHOVOR - Závidí mladším spoluhráčům čistou hlavu, sám zarůstá vousem. Má starosti, ani oholit se nestíhá, žije jen hokejem. David Výborný je nyní kapitánem na více než plný úvazek. Sparta jeho služby potřebuje více než kdykoliv předtím. Musí ji vyvést z tragické krize.
Občas se mu honí hlavou myšlenky nejčernější. Vzal by do ruky kladivo, hřebík a na zeď si vystavil svoje poslední brusle. David Výborný během aktuální sezony pomyslel i na konec kariéry. Černé úvahy však odložil a znovu se obul do záchranářských prací, ve Spartě je jich až dost.
Máte už na tváři docela slušný plnovous, nějaký nový rituál, který má zlomit špatné období?
„Už mě to taky napadlo. (usměje se) Ale ne, tohle je výsledek lenosti. Máme teď hodně zápasů i starostí. Spíš jenom spím a hraji hokej, na nic jiného není čas. Ani na to holení.“
Třeba by se to v kabině chytilo…
„Spíš ne. Vždyť těm mladým klukům vousy ještě ani nerostou.“
Jak ve zlých časech udržuje kapitán v mužstvu dobrou náladu?
„Je to těžký. Pomáhají mi i ostatní starší kluci, ale je jasný, že to všichni bereme trošku jinak. My už k tomu prostě musíme přistupovat pozitivně, toho negativního bylo dost. Nehrajeme o čtyřku, realitou je boj o desítku. Nemůžeme si říkat, že už je za námi půlka sezony. My musíme myslet na to, že ještě půlka je před námi. Třeba pak budeme takovým černým koněm. Teda já doufám, že jím budeme určitě.“
Udržet si na jedenácté příčce pozitivní náladu musí být dost těžké. Dostavují se i chvilkové deprese?
„Určitě to není nějaké příjemné období v mém životě. To je jasný. A asi teď nemluvím jen za sebe, všichni v kabině to cítíme podobně. Člověk zažil v hokeji hodně, ale něco jako tohle nikdy. Nejsme na to zvyklí, musíme se zkusit odreagovat u dětí, u rodiny.“
Nemusíte se i tam hlídat, abyste nebyl nepříjemný a svoje problémy nepřenášel na ostatní?
„Abych pravdu řekl, tak jo. Nosím si hokej i domů, nedá se na něj jenom tak zapomenout. Na druhou stranu to nemůžu přenášet na rodinu tolik, takže se snažím aspoň občas vypnout. Pomáhá mi v tom i pes, s ním si na procházkách odpočinu snad nejvíc.“
Bývá to až tak zlé, že vás doženou myšlenky na konec kariéry? Obránce Jiří Vykoukal říkal, že tohle už nikdy zažít nechce, že je pevně rozhodnutý po sezoně uzavřít kariéru.
„Jirka to říká už posledních deset let a pořád je na ledě.“ (směje se)
Dobře, ale teď vypadal už hodně nahlodaný.
(zvážní) „Samozřejmě, že mě to taky napadlo. To bych nebyl normální, kdyby ne. Ale nechci a rozhodně nebudu teď vydávat prohlášení, jak končím, nebo nekončím. Tím se snažím nezaobírat, ale člověk to z hlavy samozřejmě nedostane.“
Některé zdroje uvádějí, že jste k tomu měl blízko už v létě po rozepři s generálním manažerem Petrem Břízou. Jak to bylo?
„O tom slyším poprvé. Žádné spory jsme neměli, myslím, že takové věci bychom si dokázali vyříkat mezi sebou a ne přes noviny.“
Máte tedy stejné vztahy jako v době, když jste spolu hráli?
„Já myslím, že určitě. My si voláme po zápasech, navzájem se držíme nad vodou. Opravdu mezi sebou nemáme rozepře, všichni bojujeme za Spartu.“
Cítíte, že se Bříza snaží podržet i ostatní hráče, že žije s kabinou?
„Rozhodně. Dokázal to už tím, že s námi byl vloni na ledě a pomáhal s trénováním brankářů. Ve vztahu mezi námi a vedením opravdu nevidím problém.“
Dokazuje to i fakt, že jste sami navrhli dvacetiprocentní snížení svých platů. Přineslo to pozitivní efekt?
„Já myslím, že tenhle krok jsme měli udělat. A možná už dřív. Jsem rád, že jsme se na tom dohodli, i když o penězích už naše výkony nejsou. My bychom nehráli lépe, ani kdyby nám přidali. Trápí mě to.“
Závidíte vaším mladším spoluhráčům, že podobné starosti neřeší?
„Neustále mě překvapují, oni mají ty hlavy trochu vymletý a každý den vymyslí něco nového. Jejich snaze nebo nesnaze se musím občas začít smát. Určitě jim tu lehkost trošku závidím. Nemají takovou zodpovědnost jako my, ale jednou i oni naši situaci zažijí.“
Byl jste taky takový?
„Už si to nepamatuji. (usmívá se) My tehdy se Spartou spíš vyhrávali.“
V úterý jste po šesti prohrách dokázali ve Varech zvítězit po samotných nájezdech 4:3. Pozvedlo to náladu mužstva?
„Po dlouhé době jsme se zase těšili na trénink. No a on byl těžší, než když jsme prohrávali. (znovu se usměje). Ale rozhodně je to vzpruha, i v noci se mi spalo lépe. Nemusel jsem vypít tři lahve vína než jsem si šel lehnout. Ne, to si dělám srandu, opravdu se nám ulevilo. Zároveň víme, že to byl jen jeden zápas a to zatím nic neznamená.“
Uvědomujete si tedy, že tím krize nekončí?
„Rozhodně. Jsou to jenom dva body, nic moc neřeší. Ale ukázalo nám to, že naše cesta není špatná, že můžeme být úspěšní.“
Projevuje se už práce nových trenérů Hořavy a Rulíka? Z dvanácti duelů jste pod jejich vedením zatím vyhráli jen tři…
„Já myslím, že ano. Pořád do nás hustí taktiku, máme tvrdší tréninky než dřív. Na začátku jsme moc nevěděli, kde stát, co hrát. Ale zlepšuje se to a věřím, že to tak půjde i dál. Navzdory těm výsledkům jsme už v poslední době nehráli tak tragicky. I proto jsme za ty body z Varů rádi dvojnásob, zase jsme prohrávali 0:2… když jsem v tu chvíli viděl těch sedm našich fanoušků co dorazili, tak mi jich bylo vážně líto. Naštěstí vyšel obrat a třeba se nastartovala nějaká lepší série.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
