Forma libereckého gólmana Romana Willa vygradovala pro Bílé Tygry v pravý čas. Během předkola zářil a byl pro sparťany nepřekonatelnou porážkou. Ve třech zápasech si připsal famózní úspěšnost zákroků přesahující 95 % a se stejným cílem bude mířit i na Hradec. „Nesmíme dát jejich útoku příliš prostoru, mají velmi šikovný tým. I Sparta patřila ale k top soupeřům,“ poukazuje Will na kvalitu předchozího soupeře.
Jak jste vstřebali první sérii?
„Jsme hrozně rádi, že jsme to zvládli, byla to těžká série. Ukázali jsme svou sílu a pak jsme si zaslouženě zařvali v kabině. Od půlnoci po zápase ale začala nová série, není žádný čas na slavení, jdeme rovnou do dalšího kola.“
Kde vidíte největší přednost týmu?
„Začíná to už u naší party v šatně… Je skvělá. Pokračuje to realizačním týmem, jenž nás dokáže výborně připravit na každý zápas. To je vidět i na ledě, kde padáme do střel a bojujeme jeden za druhého.“
Výhodou pro vás může být, že jste předkolo ukončili velmi brzy, ale zároveň jste rozehraní.
„Ani nevím, jestli je výhoda postoupit přímo do čtvrtfinále, nebo hrát předkolo. Každopádně to pro nás bylo super, hráli jsme s výborným soupeřem. Dokázali jsme sami sobě, že můžeme hrát s kýmkoliv.“
Jak vůbec vnímáte Hradec jako soupeře?
„Je to výborný tým, kde hrají výborní hráči. Mají dobrého brankáře i obranu. Myslím, že se setkají dva kvalitní celky a bude to pro lidi skvělá série.“
Síla Mountfieldu bude hlavně v defenzivě.
„Přijde mi, a to tady zažívám celou sezonu, že týmy přehráváme a jde na mě celkově méně střel. Každopádně moje práce je puky chytat tak, abych vytáhl jeden, dva důležité zákroky, které zrovna v té situaci klukům pomohou a třeba i z protiútoku dáme gól. To se teď proti Spartě a i na konci základní části dělo. Celý zápas jsme tlačili, tlačili a pak to stálo vteřinku na mně, abych udělal ten jeden potřebný zákrok.“
Pro gólmana ale není určitě příjemné, když není v tempu zápasu, že?
„Je samozřejmě lepší, když na člověka letí 35 střel a je celou dobu v tempu, přičemž zápas běží. Když brankář stojí v brance a říká si, že teď nemůže dostat gól, pak ten gól většinou dostane. Je důležité si věřit a v zápase se držet, jakkoliv to jde a to ať už nějakou rozehrávkou nebo komunikací s hráči.“
Hradec má v kádru spoustu zkušených hráčů, kteří dokáží rozhodovat zápasy. Soustředí se brankář speciálně na tyto osobnosti?
„Myslím, že i Sparta měla výborný tým. Je to top tým v Česku a jsem rád, že jsme je porazili. V každém týmu jsou dva, tři hráči, na které si člověk musí dávat pozor. Stejně tak to ví naši hráči a Hradec Králové, že my je máme. Nějaká příprava na to určitě probíhá, je samozřejmě znát, že například Jaroslav Bednář hraje přesilovku. Musíme si na to dát pozor a nedat mu příliš prostoru. To platí pro všechny jejich útočníky, protože jsou šikovní.“
Jak tým povzbudí, že jednoznačně přehrál Spartu?
„Mluvil jsem o tom už po sérii. Říkal jsem, že už jen název Sparta budí respekt. Tým mají vždycky výborný, také jsme neměli tu sezonu tak jednoduchou stejně jako oni. Jsem vděčný za to, že jsme je porazili a za to, že jsme se dokázali v nejdůležitější chvíli vzchopit a přejet takový tým.“
Vypadá to, že jste svou formu vyšteloval přesně na play off.
„Sám vím, že ta sezona nebyla úplně ideální, ale stále jsem sám sobě věřil, že jsem schopný podržet tým. Jsem rád, že když mi kluci na začátku soutěže pomohli, teď zase já pomůžu jim.“
S Janusem jsme si sedli
Kdy se vše zlomilo k lepšímu?
„Je to hrozně těžké říct. Kdybych to věděl, bylo by to super, ale myslím, že v hokejovém životě jdou vlny nahoru a dolu. Tak to prostě je. U gólmana je to nejvíc vidět, ale já jsem hlavně věřil sám sobě a pracoval jsem na tom, aby to bylo ideální. Od začátku sezony jsem se cítil dobře, nicméně góly tam prostě padaly. Jsem rád, že už je to lepší.“
Na kolik to souvisí s tím, že forma Liberce vstoupá?
„Jsou to je spojené nádoby. Většinou je to tak, že když se daří gólmanovi, daří se týmu a opačně. Když to nejde, všichni se v tom utápějí. Kluci hrají výborně a hráli celou sezonu. Je to o vypomáhání. Když jeden udělá chybu, druhý ho zastoupí. Jsme také obětaví a je to ideální.“
Velkou roli hraje také důvěra trenéra, kterou jste dostal.
„Myslím, že celá sezona začínala tak, že důvěru mám. Chtěl bych poděkovat trenérům, že i když některé zápasy nebyly ideální, věřili mi. Pro každého je důvěra důležitá.“
Skoro to vypadalo, jako kdyby vás nakopl příchod Jaroslava Januse.
„I s Alešem Stezkou to bylo dobré. Samozřejmě je Jaro zkušený gólman a lidsky jsme si suprově sedli. Máme dobrý vztah a pomáháme si. Bylo důležité, že tak to bylo i v sezoně. Někdy v půlce ročníku převzal štafetu na několik zápasů on, teď zase já. Máme oba radost, že jsme ve čtvrtfinále.“
Nebylo pro vás těžké, že ho klub v listopadu přivedl?
„V této branži to tak je. Je jedno, kde hrajete, pokaždé se na vás brankáři tlačí zespoda, zeshora i ze strany. Gólman může chytat jen jeden, je to těžká práce, ale v tom je to krásné, člověk si ve chvílích jako je třeba tato může užívat to, že to jde.“
Vyhovuje vám tedy osobně, že je na vás větší tlak?
„Nevím, je to hrozně těžké říct. Myslím, že s věkem přijdu na to, jaký je ideální recept a co by mně vyhovovalo. Je jedno, kdo přijde a kdo tu se mnou bude do budoucna, stále musím podávat nejlepší výkony, abych chytal. Je jedno, jestli přijde dvacetiletý kluk, nebo pětatřicetiletý brankář.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
