Že už Vladimír Růžička není tak impulzivní? Kdeže. Výsledky své Slavie dál naplno prožívá. Po porážce se Zlínem, který sešívané zlomil až v závěrečné desetiminutovce, se trenérská ikona cestou do kabiny pořádně rozlítila. Ze ztráty 1:2 však Růžička s chladnou hlavou nevinil žádného vnějšího nepřítele…
Kdo slyšel ten řev, radši se klidil. Chodbami O2 Areny se hned po závěrečné
siréně sobotní těsné partie rozléhalo pořádné hudrování s nezaměnitelnou dikcí Vladimíra Růžičky. Nic hrozného, impulzivní kouč si jen zřejmě se zlínskou stranou vyříkával mimo jiné i výkon sudích. Nutno dodat, že nikterak mizerný.
„To nic nebylo, jen jsem si povídal. Když vyhrajeme, křičím radostí, tak teď jsem křičel, i když jsme prohráli. To tak bývá,“ komentoval Růžička už s nadhledem svou erupci emocí.
S oficiálním hodnocením utkání byl nicméně čtvrthodinku po jeho konci přesný. „Měli jsme výbornou první třetinu, ale postupem času nám chyběl pohyb a jen jsme se bránili a čekali, co brankář vychytá. Domino nás držel celý zápas, prohráli jsme si to sami,“ pochválil výkon gólmana Furcha.
Ani ten ale nestačil na druhou povánoční výhru v řadě, libový zásah kanonýra Jaroslava Balaštíka a teč Bedřicha Köhlera ve třetí třetině vývoj otočily a hlavní postavou duelu se tak stal Libor Kašík, mladý zlínský brankář, jehož perfektní zákroky hlavně na startu a na konci utkání udržely hosty ve hře.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
