Do O2 areny poprvé přijel jako soupeř. Okořeněné to bylo tím, že domácím týmem byla Sparta. Trenér Vladimír Růžička (52) dorazil do libeňské haly s extraligovým nováčkem z Chomutova a musel skousnout porážku 0:4. „Bylo i hůř. Se Slavií jsme tu od Sparty dostali šestku. První třetina nebyla dobrá, výsledek je špatný, ale s hrou jsem byl spokojený,“ hodnotil kouč.
Vnímal jste to jako specifické utkání?
„Pikantní to bylo v tom, že jsem všechny ty předchozí sezony stál na druhé střídačce, ale člověk to nijak zvlášť neprožíval. Když ale do této haly přijede, tak si vzpomene na ty krásné okamžiky – získali jsme tu titul a hráli další finále. Nejsem ten, co by pořád vzpomínal, ale hala mi to připomněla.“
Poprvé jste přijel jako soupeř, zvláštní pocit?
„Ne. Říkal jsem si, že to bude divné, ovšem nic zvláštního jsem nepociťoval. Domácí jsme tu byli od roku 2004, ale už je jiná doba.“
Co jste říkal na atmosféru? Kdybyste ji měl porovnat s tou, která tu panovala na Slavii.
„Byla poměrně dobrá, spodní patro bylo slušně zaplněné. Zápasy se Spartou jsou vždycky zajímavé, už když jsem byl v Litvínově, tak mělo náboj, stejně jako teď za Chomutov.“
Musel jste v první přestávce zvýšit na hráče hlas?
„Já křičím pořád. Ale po zápase ne, jak jsem řekl, s hrou jsem byl spokojený. Sparta je silná, hráčům jsem říkal, že pokud každý z nich nenechá na ledě 150 procent, tak že ji nemůžeme porazit. Udělali jsme chyby a soupeř je potrestal. Za stavu 0:1 jsme mohli vyrovnat, šance jsme však neproměnili, a tak jsme dostali další góly. A to ještě Míra Kopřiva chytil další tutovky. Za takového stavu hrát se Spartou není jednoduché, ale druhou třetinu jsme odehráli dobře. Od začátku sezony se ale trápíme v koncovce.“
Při gólu na 0:4 jste vy i brankář Kopřiva protestovali u rozhodčích. Proč?
„Nebylo to pořádně vidět, ale sparťané tam do našeho gólmana šťourali. Byla to i naše chyba, že nezakročili obránci, ale rozhodčí uznal gól, tak k tomu nic nemám.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
