Extraligový rekordman František Ptáček zahájil novou část své bohaté kariéry. Na jejím sklonku si čtyřicetiletý obránce poprvé souvisle zahraje první ligu, kterou naposledy okusil krátce jako junior ve Slavii. Po nuceném odchodu z Komety Brno posílil Kladno, jehož snahou je vrátit se do nejvyšší soutěže, a angažmá zahájil výhrou Rytířů v Třebíči.
„Těšil jsem se hlavně na to, že budu hrát hokej. Spoustu kluků na Kladně znám, u těch mladších se znám s jejich táty…“ usmíval se dobře naladěný veterán po vítězné premiéře v novém dresu, na němž měl místo tradiční dvojky číslo 59. „Už mi někdo říkal, že to je můj ročník narození. Klasické vtípky,“ mávnul rukou.
Přebolel v zápasovém zatížení předčasný konec v Kometě a přesun do první ligy?
„Nebylo to (odchod z Brna) čerstvé, asi všichni věděli, že se to peklo dlouho. Moje herní vytížení nebylo takové a spělo to k ukončení angažmá. Už jsem jen čekal, jak to vyplyne. Pro mě i pro klub to byla nepříjemná situace, vyřešili jsme ji ale schůdnou cestou a já i klub můžeme být spokojeni. Rozvázali jsme smlouvu a jsem hráčem Kladna.“
Proč právě Kladna?
„Nabídky z extraligy byly takové nijaké. Místo čekání jsem chtěl hrát hokej a nebudu zastírat, že rozhodla i vzdálenost od domova. Mám to kousek, vrátil jsem se s rodinou ke svým kořenům a můžu fungovat. Kladno jednalo seriózně, oni mají mladou obranu, která může dát něco mně, já můžu dát něco jí, takže to bude to společné obohacení.“
Jednal jste i s kladenským majitelem Jaromírem Jágrem?
„Jsem v zastoupení agentury, takže se o jednání starali lidé, kterým to přísluší. Asi to na Kladně konzultovali i s Jardou, ale pro nás osobně by bylo těžké si volat, protože on spí, když já jsem vzhůru, a naopak.“
Souhrou okolností jste první zápas v novém angažmá odehrál v Třebíči, která je farmou Komety. Nebylo lepší v Třebíči nastupovat jako hráč Brna a čekat na šanci?
„Ta chuť hrát a bojovat o něco v Brně mě přešla. Co se Kladna týká, vím, že si zahraju všechno. Přesilovky, oslabení… je to příjemnější a začínám si vybavovat, jaké to bývalo, když na mě stály zápasy.“
Odkdy jste tušil, že to v Kometě nedopadne?
„Od té doby, co jsme v červenci nastoupili na led. Byl jsem ve čtvrté lajně sedmý bek, a jen výjimečně, když někdo potřeboval orazit, jsem se posunul. Pak jsem nastoupil v extralize, hráli jsme třetí kolo proti Karlovým Varům, a já si říkám, dobrý, hraju, spadl mi kámen ze srdce. Jenže přišel trenér, že příště zase hrát nebudu. Tam se to začalo lámat.“
Bylo to pro vás překvapení? Sám trenér Hadamczik v létě chválil vaši přípravu a říkal, že s vámi nemíní hazardovat, protože lepší hráče nemá.
„Špatně se to vysvětluje nehokejovým přátelům. Co jim mám na to říct? To je vztah hráče s trenérem. Leda jsem lidem mohl dát číslo, ať si trenérovi zavolají sami. Takový je sport. Kdyby mi bylo dvacet, jsem z toho špatný, teď si hlavu nedělám. Už se mi to stalo, byl jsem odejit ze Sparty do Budějovic a to bylo bolavější. Ke Spartě jsem měl blíž po těch letech, co jsem tam odehrál. Tady (v Brně) mi bylo víc líto rodiny. Udělali si zázemí, vazby, přátele. A já jsem je vytrhával z něčeho, co fungovalo.“
Přijde vám na mysl, že jste se konec v Kometě mohl dozvědět už v létě a byl byste na tom líp?
„Kdyby mi to tehdy trenér řekl, mohl jsem si sehnat angažmá někde jinde a budovalo by se mi to tam líp. Ale stalo se. Je to nepříjemné pro obě strany.“
Vlastně se tak naplnily hlasy, že obrana Komety, složená výhradně z hráčů ve zkušeném věku, nemohla zůstat pohromadě.
„Jak jsem říkal, člověk není úplně blbej, a když přijde na první trénink a vidí, kdo hrál spolu a fungovalo to, plus kde jsou noví kluci, které si trenér přivedl a bude za nimi stát… to bych musel být hlupák, abych si to neuměl spočítat. Ale říkal jsem si, že se dějí zranění, počítal jsem, že si občas zahraju, prostřídáme se. K tomu to však nevedlo.“
S Kladnem budete mít jako jednoznačný cíl postup do extraligy?
„V první lize je pár týmů, papírově a ambicemi, které mají o co hrát. Strašně rád bych si o to zahrál taky. Nemluvil jsem s nikým o přesném cíli, ale myslím si, že sen nás i ostatních bude bojovat o extraligu v baráži. Je dobré, že tahle soutěž není uzavřená.“
Myslíte i na to, jestli se uzavřel váš rekordní počet extraligových startů na čísle 1029, nebo k nim ještě někdy přidáte další?
„Smířil jsem se i s tím, že to může být konečné číslo. Kdyby to vyšlo a mohl bych hrát extraligu dál s Kladnem, bylo by to fantastické, ale není to priorita. Uvidíme v daleké budoucnosti.“
První ligu, pokud statistiky neklamou, hrajete poprvé po jednadvaceti letech, je to tak?
„Měl jsem pár startů ještě jako junior, šel jsem ze Sparty na hostování do první národní ligy do Slavie. Naskočil jsem ke třem zápasům a vzpomínám na to strašně rád. Hrál jsem s Růžou, postoupilo se. Parádní zážitky.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
