Naprosto zaslouženě převezmou v pátek Prezidentský pohár pro vítěze základní části Bílí Tygři. Ještě žádný tým extralize nedominoval takovým způsobem jako Liberec, který to zvěčnil i rekordním ziskem 112 bodů a ještě ho může o dalších šest navýšit. Deník Sport přináší 10 důvodů, které stojí za suverenitou Severočechů v základní části.
1. S Pešánem do třetice všeho dobrého
Majitel klubu Petr Syrovátko má čich na výběr kvalitních trenérů. Vždyť v Liberci začínal například Josef Jandač či Jiří Kalous. Nikdy se netajil tím, že důvěřuje i schopnostem ambiciózního Filipa Pešána a celkem třikrát mu svěřil první tým. Ten kvůli tomu kdysi získal i nálepku „protekčáka“. Stále mladý trenér však nyní dokazuje na sto procent, že naděje v něj vkládané byly oprávněné. Pešán se nebojí nových trendů, což dokázal třeba i angažováním kondičního trenéra Aleše Pařeze. Ideálně složil tým a ušil mu na míru herní styl.
2. Funkce sportovního ředitele
V Liberci před touto sezonou zřídili zbrusu novou funkci sportovního ředitele, jehož dělá zároveň i trenér Filip Pešán. A tento krok severočeskému klubu prospěl. Pešán měl volnou ruku vybudovat si tým podle svých představ. Příchody i odchody začaly mít hlavu a patu, což v minulosti stoprocentně neplatilo. O skladbě kádru bylo jasno prakticky již před začátkem letní přípravy, ani to nebývalo vždy pravidlem.
3. Kvalitní posily
Vše souvisí se vším, jak řekl po zisku Prezidentského poháru obránce Lukáš Derner. A k nové funkci sportovního ředitele se vztahuje i kvalitní doplnění kádru. Každý nový hráč byl skutečnou posilou. Ostatně statistiky bývalých hráčů pražského Lva a reprezentantů Michala Řepíka a Michala Birnera hovoří za vše. Povedly se i příchody zkušených obránců Martina Ševce a Tomáše Mojžíše.
4. Systém, systém, systém!
Zeptáte-li se hráčů Liberce, proč se jim v sezoně tolik daří a v čem je ve srovnání s minulostí zásadní rozdíl, jako první většinou vypálí systém hry. Ten je pod Ještědem momentálně založený na hře na puku, celoplošném presinku a kombinačním útočném hokeji. Citelně je to vidět například na obraně. Lukáši Dernerovi, Janu Výtiskovi, Radimu Šimkovi či Ondřeji Vitáskovi ofenzivní hokej sedí. Příkladem však může být i právě třetí liberecká formace. Její hráči už sice působí v Liberci delší dobu, ale až s novým systémem prožívají životní sezonu.
5. Vyrovnanost řad
Jeden z dalších hlavních faktorů úspěchu Bílých Tygrů. O kvalitách první liberecké lajny Řepík-Vampola-Birner se snad ani nemá smysl bavit. Jenže v Liberci řádila i třetí formace, která by dost možná v jiných mužstvech dostávala na ledě prostoru nejvíce. Vždyť letka Krenželok, Jelínek a Valský dohromady zatím posbírala přes sto kanadských bodů. A na přelomu roku začala šlapat i druhá řada Bakoš-Bulíř-Radivojevič. Důkazem nechť je její galapředstavení v Karlových Varech, kdy byla u sedmi branek.
6. Kondiční revoluce
Filip Pešán vzal před sezonou nového kondičního trenéra Aleše Pařeze, který zjednodušeně řečeno zkrátil tréninky a zaměřil je především na rychlost a výbušnost. Pod Ještědem si vzal do parády i stravu či regeneraci a hráči na něj dají. Trenér Pešán sice má o všem přehled, ale nijak mu do jeho přípravy nezasahuje. Liberec se tedy více specializoval a lze předpokládat, že se s tímto trendem budeme setkávat čím dál častěji.
7. Zdravé šelmy
Může v tom být kus štěstí i náhody, ale rozhodně to z části souvisí i s novou kondiční přípravou a regenerací. Liberci se v této sezoně vyhýbala zranění. Prakticky celou sezonu bílé šelmy odehrály ve stejném složení. A když už někdo kvůli zdravotnímu stavu vypadl, nebylo to na dlouho. V zápasech to bylo znát na sehranosti s postupem času více a více.
8. Počítačový drobnohled
Herní analýzu a podrobné statistiky ze zápasů mají na severu dokonale promakanou. V extralize jsou průkopníky, ale ani v Evropě to není běžná záležitost. V Liberci sbírají například data, odkud a kam hráči střílí, jak zaváží puk do třetiny, zkažené přihrávky a celou řadu dalších herních situací. Hodně práce v tomto ohledu odvádí videokouč Aleš Vladyka. Statistiky jsou pak pro trenéry cennou pomůckou při práci s jednotlivými hráči.
9. Po bídě přišel hlad
Tygři mají za sebou tři nepovedené sezony, kdy byli bez play off. A dlouhý půst bez úspěchu je v ambiciózním celku nyní citelně znát. Můžeme to nazvat pověstnou „hladovostí“, byť to zní jako otřepaná fráze. Ale na tygří smečce je to opravdu znát a dokládají to i čísla. Ostatně stačí znovu zmínit rekord 112 bodů, který Pešánova parta urvala i díky tomu, že v sezoně v podstatě ani jednou nepolevila. Ani v samotném závěru, kdy měl Liberec nahráno. Hodně duelů rozhodl v samém závěru.
10. Špičkové zázemí
Shodou okolností liberecký boss Petr Syrovátko otevřel aktuální sezonu dortem ve tvaru liberecké arény, která na začátku této sezony slavila desáté narozeniny. Stále však patří k nejmodernějším hokejovým halám v Česku, kde hráči mají všechen potřebný komfort. I to je potřeba zmínit do mozaiky libereckého úspěchu.
Související články
