Venku hřeje slunce, počasí pro vyjížďku na jachtě jako stvořené. I golfové greeny volají po návštěvě. Když však zahřmí první buly v liberecké aréně, Petr Nedvěd je přilepený u počítače a i přes dálku osmi tisíc kilometrů napjatě sleduje tygří zlatou výzvu. „Hrozně si přeju, aby to vyšlo,“ hlásí z Miami nejslavnější odchovanec libereckého hokeje.
Nebýt jeho gólu v kontroverzní barážové mlatbě proti Boleslavi před třemi roky, Bílí Tygři dnes dost možná zápolili v prolínačce o vstup do extraligy. Ačkoli Petr Nedvěd se pod Ještědem zasloužil o mnohé, bojovat o Masarykovo ocenění se mu během sedmileté štace nepodařilo.
Jaké to je pro bývalou libereckou ikonu pozorovat na dálku z Floridy historickou chvíli Tygrů?
„No, prožívám to! Rád bych si to tady pustil v televizi, ale bohužel, musím si vystačit s onlajnem. Ale i tak je to pro mě docela velký drámo. Ještěže to kluci v pátek srovnali, protože kdyby Sparta vyhrála venku i podruhé, Liberec by se dostal do poměrně velikých komplikací.“
Jak říkáte. Play off rozjeté neskutečně a najednou taková facka…
„A tím by to pro kluky bylo horší. Předtím na žádnou krizi nenarazili, dvakrát po sobě vyhráli sérii 4:0, prakticky celou sezonou projeli jako horký nůž máslem. Být po domácích zápasech se Spartou dole o dva, to by na tom psychicky nebyli nejlíp. Nebyl by samozřejmě konec, ale jednoduše řečeno, spadli by zpátky na zem. Jsem rád, že tomu tak není.“
Počkejte, něco si ujasníme. Jste jednoznačným fanouškem Liberce? V Praze žijete, po návratu z NHL jste upřednostnil Spartu, odehrál za ni dvě sezony… Nemáte to aspoň 90 na 10?
„Ne, mám to na sto procent. Jasně, kdyby hrála Sparta s kýmkoli jiným, budu fandit jí. Ale takhle je to na sto procent pro Liberec.“
Kdyby se však titul stěhoval na rudou stranu, několika kamarádům, které v kabině máte, byste to přál, ne?
„Jasně, jsou tam kluci jako Honza Hlaváč, Jarda Hlinka nebo Dragy (Michal Dragoun), za které bych byl rád. Ale to už možná bude všechno. Co vím, tak můj brácha už tam nehraje, ne? (usmívá se) Nějakou historii jsem ve Spartě měl, budu na ni rád vzpomínat, pro mě to byl v Česku vždycky jakýsi druhý domov. Na bydlení první, na hokej druhý.“
Teď mi blesklo hlavou, že jste před osmi roky ve čtvrtfinále jako holešovický lídr prohrál právě s Libercem…
„Jo, to je pravda. Tehdy to snad bylo čtyři nula pro Tygry. Ale i když měl tehdy Liberec velkou sílu, neměl v extralize zdaleka takovou dominanci jako letos. Proto by to chtělo dorazit až do úplného konce, šance je veliká. Na druhou stranu si myslím, pokud udrží většinu klíčových hráčů pohromadě, může udávat tón v extralize klidně další tři čtyři roky. I když, na to by nám dal odpověď snad jedině Stuart Hample. Jak říká v Pane, vy jste vdova! – Hvězdy nelžou…“ (směje se)
Věříte, že z liberecké armády může vyrůst dynastie? Přijde vám to pravděpodobnější, než že jde o pouhý výkřik do tmy?
„V žádném případě si nemyslím, že jde o náhodu nebo ojedinělou záležitost. Na druhou stranu, u nás v extralize je to s dlouhodobějšími prognózami složitější. V NHL, když máte štěstí a podepíšete na tři čtyři roky kvalitní hráče v ideálním věku a top formě, máte slušnou garanci, že budete hrát nějakou dobu stabilně nahoře. A pokud jim to nejde, můžete si pomoci trejdy. Ale pořád máte celkem jistotu, že se vám kádr nerozuteče. Jenže extraliga není nejlepší soutěž na světě. Takže i když si pořídíte výborné hokejisty, systém různých klauzulí může zapříčinit, že jeden, ale i klidně víc hráčů vám odejde do KHL. Sám to dobře víte. Hráč se v sezoně dobře rozjede, dostane šanci v nároďáku a už se kolem něj motají ruské kluby. Vybudovat v těchto poměrech dlouholetého vládce je pořádně těžký.“
A překoná Liberec popisované nástrahy?
„Má na to. Tygři dali do kupy tři vynikající lajny, vyrovnané formace s top hráči. To nikdy předtím nebývalo. Borci z KHL nebo severských lig, kde patřili do špičky. Zkrátka, protřelí světáci, co něčím prošli. Svalit Liberec je dnes fuška, protože musíte ubránit ne jednu, ani ne dvě, ale rovnou tři pětky. Na extraligové poměry je to poměrně unikát.“
Podíl u Tygrů Nedvěd stále má
Neštve vás, že za vaší éry klub prošustroval majlant hromadou nevydařených nákupů? Často se stávalo, že když potřeboval beky, kupoval jednoho útočníka za druhým a obráceně.
„Bylo to takový, jaký to bylo… Za sebe musím říct, že by se mi hrálo asi jinak pod podobným týmem, jako je k dispozici nyní. Je jasné, že v tomhle složení bychom každou sezonu hráli minimálně semifinále. Ale to je hokej, takhle to v něm chodí. Samozřejmě jsem v sobě nosil sen vyhrát s Libercem titul, nebo si aspoň zahrát finále. Bohužel. Ale jak s oblibou říkám, je to voda pod mostem, život běží dál.“
Platí pořád, že jste spolumajitelem klubu?
„Nic se na tom nezměnilo, je tomu pořád tak, podíl u Tygrů mám. Nicméně pravdou je i to, že po odchodu z Liberce jsem přestal mít vliv na chod uvnitř klubu. Se Syrdou (většinovým vlastníkem Petrem Syrovátkem) jsme se v minulosti párkrát bavili na téma, co dál, jak bych se mohl v klubu zapojit, ale nic konkrétního jsme nezrealizovali.“
Jakou máte do budoucna představu: trenér, nebo generální manažer?
„To takhle nejde říct. Můj zájem pracovat v organizaci Tygrů rozhodně trvá, ale jak už jsem řekl, k ničemu konkrétnímu jsme se zatím nedostali. Uvidíme, čas ukáže.“
Bez koho by Liberec nebyl tam, kde momentálně je?
„Odpovím trochu zeširoka. U některých hráčů jsem dopředu věděl, že to jsou velcí hokejisti a že svoje renomé prokážou i na ledě. A pak je v Liberci sorta kluků, na kterých krásně vidíte, kam jsou schopni se výkonnostně dostat, pokud se dostanou do herní pohody. Ono je totiž velký rozdíl hrát ve stresu, když vám za zadkem hoří první liga, anebo když společně jedete jako namazaný stroj. Za mých časů se nezřídka stávalo, že každý bod pro nás měl cenu zlata. Ať už jsme hráli o cokoli. Ale málokdy jsme si mohli vydechnout. Neřeknu nic nového, psychika dělá strašně moc. Díval jste se teď na golfové Masters v Augustě?“
Jestli, tak jedním okem…
„A viděl jste, jak Jordan Spieth ke konci selhal? Podle mě je to nejlepší golfista světa, a přesto se psychicky úplně sesypal.“
Náhodou vím, obhajobu zeleného saka utopil ve vodě.
„Přesně. Měl velký náskok, jenže pak přišla dvakrát bogey, po ní lehká tříparová dvanáctka a na jediné jamce šel dvakrát do vody. Takovému borci, který mívá nervy ze železa a předvede tohle… Stát se může opravdu všechno. Chtěl jsem tím jen říct, že v Liberci si po létech jistého utrpení zaslouží takhle výborný pohodový rok, který samotné hráče, ale i realizační tým a všechny fanoušky nesmírně potěší.“
Finální otázka pro finále. Bude Liberec korunovaný?
„Věřím tomu, že to zvládnou. Pevně. Jestliže se jim to nepodaří v šestém, tak nejpozději v sedmém zápase ano.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
