Liberec je prvním týmem v extralize, který má analytické oddělení. Tvoří ho Jan Morkes společně se svým bratrem Davidem a videokoučem Alešem Vladykou. Má za sebou první sezonu, v níž fungovalo tak trochu v utajení, ale po mistrovské sezoně vznikla dohoda o víceleté spolupráci. „Je to věc, která mi pomáhá,“ přiznává Filip Pešán v dvojrozhovoru s Janem Morkesem.
Jan Morkes je v hokejovém prostředí znám spíš jako The Hockey Ninja. Pod touto přezdívkou vystupoval na sociálních sítích jako bloger zabývající se pokročilými statistikami, se kterými se pracuje v NHL. Jeho práce oslovila vedení Bílých Tygrů v čele s hlavním trenérem Filipem Pešánem, a tak se Morkes stal součástí realizačního týmu.
Hokej je o emocích. Proč ta práce s daty, čísly a statistikami?
Pešán: „Troufnu si tvrdit, že to není buď, anebo. Může to fungovat spolu. Statistiky jsou pro mě velmi dobrou nápovědou a vodítkem v mé práci, ale není to tak, že bych do hokeje přestal dávat emoce a začal hrát hru čísel.“
Jak důležitou součástí byly pokročilé statistiky v mistrovské sezoně?
Pešán: „Stejně důležitou jako kondiční příprava, dovednostní trénink, práce s gólmany… Byla to jedna z perel toho náhrdelníku.“
Byl Liberec ve finále pohledem pokročilých statistik lepší než Sparta?
Morkes: „Ve většině zápasů ano. V těch aspektech, které sledujeme a považujeme za důležité, jsme měli převahu.“
Na druhou stranu Bílí Tygři hráli na hraně pravidel a byli častěji vylučovaní, kdyby Sparta přesilovky proměňovala…
Morkes: „Pořád si myslím, že by musela mít nadprůměrně úspěšné přesilovky, aby to zlomila na svoji stranu. Což se v jednom zápase může stát, ale není to pravděpodobné dlouhodobě.“
Jaká je přesně vaše úloha v realizačním týmu?
Morkes: „Společně s bratrem Davidem a v koordinaci s videotrenérem Alešem Vladykou poskytujeme maximum informací a dat pro trenérský tým, aby mohl dělat co nejlepší rozhodnutí, které by měl podložené nějakými materiály. Je potřeba, aby debata probíhala na reálném základě, a to, co dojde k hráčům, je už na zvážení trenérů, kteří s hráči denně pracují.“
Pešán: „Nebráním se do budoucna tomu, aby sami hráči mohli s panem Morkesem komunikovat a získali si od něj informace. My ale obezřetně budeme muset vybírat, co by si od něj mohli vyžádat. Zaprvé kvůli tomu, aby nebyly zneužité, a pak aby se hráči mohli sami rozvíjet, protože častokrát nemají objektivní pohled na svoji hru.“
Morkes: „Cílem pro nás není, abychom si dělali vnitroklubové žebříčky, kdo je lepší, horší a podobně. Spíš naopak vystihnout přednosti daného hráče a s nimi dál pracovat.“
Hráči hltají analýzu s otevřenými ústy
Takže je používáte i jako argument při debatě s hokejisty, když třeba nesouhlasí s hodnocením svého výkonu.
Pešán: „Statistika je věc, která není subjektivně zabarvená, jsou to jen černobílá data. Pokud je použiji, tak hráč nemá jak reagovat, protože čísla se nedají oklamat na rozdíl od názoru, postoje a pohledu trenéra. Právě to je věc, která mi neskutečně pomáhá. Místo věty „dneska ti to moc nešlo“ s hráči mluvím už v číslech. To je věc, která je silným trenérovým nástrojem, na to hráč nemá šanci reagovat na základě svého pocitu.“
Jak často takto s hráči mluvíte?
Pešán: „Funguje to téměř na denní bázi. Neříkám, že s každým hráčem denně, ale pokaždé s někým absolvujeme individuální pohovor a jeho součástí jsou právě tyto statistiky. Jsou zabaleny do velkého balíku. Ukážeme si něco na videu, dotkneme se například jeho tréninkového zaujetí, a pak i té analýzy, aby hráč měl co nejvíc informací. Ale statistiku nepoužívám jako řemen, je to pro mě nástroj pro rozvoj hráče. Je potřeba, aby pochopili, kde je tlačí bota, kde jsou dobří… Musím ale říct, že to je věc, která je velmi baví, něco hltají s otevřenými ústy.“
| Se kterými statistikami Liberec pracuje |
|
Corsi. Jde o stejné hodnocení jako plus/minus, jen sčítá střely na bránu, mimo i ty zblokované |
Kdy mohou statistiky hráčům škodit?
Pešán: „Když se špatně použijí v situaci, kdy hráč nepotřebuje slyšet kritiku.“
Jak často se stává, že se realizační tým rozhoduje diametrálně odlišně proti vašim výstupům?
Morkes: „To se dozvím až v samotném zápase, takže to nemohu moc dobře posoudit.“
Pešán: „Co týče předváděné hry, v drtivé většině se naše trenérské pocity shodly se statistikami. Pan Morkes pochopil, co chceme hrát, a v některých věcech, kdy jsem viděl, že máme nějaký problém, tak se to statisticky potvrdilo. To je pro mě zjištění, že hokej vidím spíš dobře než spíš špatně.“
Jsou statistiky pro všechny trenéry? Mohou pomoct i těm, kteří hodně sází na pocit?
Pešán: „To si netroufnu tvrdit, protože extraliga je plná zkušenějších trenérů, než jsem já. Na druhou stranu si stojím za tím, že pro mě jsou významnou pomocí.“
Při jakém konkrétním případě vám statistiky pomohly?
Pešán: „Když vezmu jednu ze základních statistik, tak jsme se s určitým hráčem zaměřili na vhazování a zjistili jsme, že mu nejdou buly v útočném pásmu na levém kruhu proti pravákům. Zapracovali jsme na tom a daný hráč se zlepšil, to je příklad, jak nám data pomohla. Nebo jsme k týmu ve finále použili veličinu ohledně přesilových her Sparty, kdy soupeř proměnil každou pátou. A když jsme jich ve třetím zápase měli deset, tak je to 0:2, statisticky zpracováno. A to je výstup, který hráčům řekne víc než věta: nebuďte vylučovaní, vždyť oni mají dobré přesilovky. Nebo dám další příklad, jsou dva obránci s podobným prostorem na ledě, ale jeden se do zakončení dostává, druhý skoro ne. Pak to musíme řešit.“
Kdy jste vůbec o pokročilých statistikách slyšel poprvé?
Pešán: „Poprvé jsem se o nich dozvěděl ke konci předloňské sezony, kdy jsem se vrátil zpátky do Liberce. Mým partnerem v některých hovorech o moderním pojetí hokeje byl vždycky Aleš Vladyka, on byl ten, kdo se o takové statistiky zajímal. Pak se sám začal pídit po člověku, který by nám s nimi mohl pomoct. A našel pana Morkese.“
Možných čísel, která by se dala sbírat, je obrovské množství. Jak vznikl soubor těch, s nimiž pracujete vy?
Pešán: „S nějakým základem pan Morkes přišel a navrhl, co by se sledovat mohlo. Ale jak on rozvíjí nás, tak zpětnou vazbou z naší strany se rozvíjí i on a tím celoročním dialogem vzniká celek informací, se kterými pracujeme. Velkou měrou se podílíme na tom, co pan Morkes se svým bratrem může sledovat a sleduje.“
Morkes: „Je to společné dílo. Pracujeme se statistikami, které jsou zajímavé pro obě strany. Z naší strany je důležité, aby údaje byly měřitelné, objektivní a aby bylo dokázané, že se v nich skrývá nějaká smysluplná informace. Nebudeme sbírat jen čísla pro čísla. Zároveň je potřeba, aby z hlediska týmu byly akceptovatelné, abychom všichni věděli, co statistiky měří a shodli se, že to dává smysl.“
Vybíráte faktory, které chcete měřit, i podle taktiky a vaší představy o herním pojetí?
Pešán: „Neřekl bych, že to takto vzniká celé, ale jsou fáze, kdy na základě taktiky, kterou chceme hrát, poprosíme pana Morkese, zda by nemohl začít sledovat určitou veličinu naší hry, o které si myslím, že je pro nás důležitá. Někdy mi to vyvrátí, čímž mi zboří můj trenérský pocit.“
Vy si pocit zbořit necháte?
(přemýšlí) „Jo, nechám.“
Sběr dat trvá osm hodin pro dva lidi
Extraliga s žádnými podrobnými statistikami nepracuje. Jak to ztěžuje vaši práci?
Morkes: „Sedmdesát až osmdesát procent dat, s nimiž pracujeme, jsou naše vlastní. Z videí si sbíráme to, co chceme, a na základě toho analyzujeme. Ve zbytku používáme údaje, které jsou veřejné.“
Kolik času zabere sběr dat ze zápasu?
Morkes: „Osm hodin pro dva lidi. Další čas ale zabere jejich formulace do konečného výstupu a reportu.“
Analytika a podrobné statistiky jsou do značné míry kritizovány. Jak tento pohled vnímáte?
Pešán: „Netvrdím, že statistiky znamenají všechno. Je to součást puzzle, které dává dohromady úspěšný tým. Myslím, že spousta trenérů si nedokáže představit s těmito statistikami pracovat a mohou tu práci dělat lépe než já. Proti gustu žádný dišputát. Já jsem člověk, který všeobecně sbírá informací co nejvíc, ale netvrdím, že je to nejlepší cesta. Podle svého pocitu využívám věci, které se mi líbí, a které mě a celý klub posouvají dál. Chraň Bůh, abych někoho soudil podle toho, jak pracuje. Každý dělá to, co uzná za vhodné, a jestli nevyužije ani procento statistik a koučuje jen podle vnitřního pocitu a dělá to dobře, proč ne.“
Morkes: „Co se týče kritiky, setkávám se jen s tím, že jde o zásadní nepochopení toho, k čemu jsou tyto statistiky určené. Z mého pohledu to jsou informace, které jsou objektivním faktorem. Když budeme srovnávat tuto sezonu s těmi předchozími, tak můžu zanalyzovat, rozvinout a konkrétně popsat, co hráči dělali jinak. Pokud máte objektivitu, data a informace, můžete na nich stavět. Každý trenér má vlastní zkušenost z úspěchů či neúspěchů, na které si styl buduje, ale když analyzujeme sport jako celek, tak můžeme čerpat z toho, co se v NHL rozvíjí deset let. Takový je i princip vědy. Žádný vědec nikdy neobjevil všechno, ale nasál vědomosti, které existovaly, a ty pak posouval. Takže pokud se s hokejovou analýzou dobře pracuje, přináší to informační náskok.“
| Kdo je Jan Morkes |
| Jde o průkopníka moderních statistik v Česku, který si vybral přezdívku The Hockey Ninja, pod níž vystupuje na sociálních sítích a na svých webových stránkách. V minulosti společně s bratrem Davidem či několika dobrovolníky analyzoval mistrovství světa, juniorský šampionát či memoriál Ivana Hlinky pro národní týmy do 18 let. S pokročilými statistikami začal pracovat přibližně před třemi lety. „Lidská mysl není o tom, že vidíte šedesát minut ze zápasu a pamatujete si všechno, co každý hráč udělal. Spíš si vzpomenete, že někdo zakopl na modré čáře a soupeř z toho dal gól. Ale už si neuvědomíte, že předtím šestkrát úspěšně vyvezl puk a založil nebezpečné útočné akce,“ říká o smyslu moderních statistik. |
Existuje nový pohled na hity a zblokované střely, který jejich vysoký počet při hře pět na pět hodnotí negativně. Co vy?
Pešán: „Není to věc, na které bychom si zakládali, a navíc mi nepřijde správné tyto věci sčítat, jsou to zcela odlišné veličiny. Ano, jsem schopný sledovat zblokované střely, ale to bude maximálně jen v oslabení.“
Morkes: „Když už zblokované střely, tak v poměru s těmi, co prošly na branku. Problém je v absolutní hodnotě, protože blok není věc, o niž v zápase usilujete. Pokud je jich hodně, je to spíš negativní než pozitivní. A co se týče hitů, tak to mi přijde jako velmi subjektivní statistika. Ale chápu, že je jedna za základních, navíc jedna z mála obranných, takže se k ní inklinuje.“
Pešán: „Já bych si vysoký počet hitů uměl představit u checking line, například třetí a čtvrtá lajna Washingtonu, která kotouče nastřeluje do pásma a ti silní velcí hráči se snaží zastrašit a vzít co nejvíc sil soupeři. Ale znovu říkám, že si nedovedu vysvětlit, proč se sledují hity v kombinaci se zblokovanými střelami. Nedává mi to smysl ani logiku.“
Morkes: „Všichni vítězové Stanley Cupu v poslední době mají podprůměrnou hodnotu hitů. Výjimkou bylo Los Angeles, jehož styl hry je hodně postavený na nahazování puků a soubojích o ně s obránci. Díky tomu je to jeden z mála úspěšných týmů v této statistice. Ale obecná pravda je taková, že nejlepší celky jsou hitované, ale moc bodyčeků nerozdávají.“
Ale velmi často jsou hráči stále za zblokované střely chválení.
Pešán: „Také se s tím setkávám. U takového hráče oceňuji loajalitu k týmu a nebojácnost, ale je to statistika, která není pochvalná.“
Když vezmeme systém liberecké hry, dá se srovnávat s tendencemi předních týmů NHL?
Morkes: „V obecné rovině je trend moderního hokeje útočný a úspěch mají týmy, které diktují tempo hry. Nechci hledat konkrétní tým, ale jde o ty, které jdou ,štěstíčku naproti‘ tím, že nevyčkávají a hodlají zápasům dát ráz podle své taktiky.“
Kdy se váš pohled na tento hokej začal vyvíjet?
Pešán: „Čím víc jsem si v klubu mohl dovolit. První náznak přišel na farmě v Benátkách, kde jsem si se svými kolegy mohl vyzkoušet aktivní hru a v play off jsme dokázali potrápit Mladou Boleslav i České Budějovice. I proti obrovským favoritům jsme úspěšně hráli díky aktivní hře. Než jsem měl pevnější půdu pod nohama, tak jsem si ty věci třídil v hlavě a na naše poměry s touto revoluční taktikou jsem nemohl uspět. Teprve v Benátkách, kde jsem byl trochu v ústraní, jsem se ujistil, že mi je tato věc blízká a pracuju na tom, aby tento systém hokeje byl v mém týmu.“
A kdy nastalo to konkrétní obrození?
Pešán: „Když jsem trénoval devatenáctku a viděl vyspělé zahraniční nároďáky hrát agresivní, celoplošný a celozápasový hokej. Tam se mi otevřely oči, začal jsem si spoustu věcí zjišťovat, tam se začalo tvořit to, co teď mám v hlavě.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
