Jak naplnili potenciál? Září Plzeň, vybočila Olomouc, Spartě to dře nejvíc

ZDENĚK VENERA: Komu čest, tomu čest. Jeho tým by mnozí netrénovali ani za zlaté prase. On s ním vyhrává. Zase. 

Nejproduktivnějším hráčem ligy je Mertl, nejlepším střelcem Kubalík , nejvyšší úspěšnost má z českých brankářů Svoboda. A ano, Plzeň je první. Takhle nějak vypadá, když ze svého souboru vymáčknete přesně to, na co má. Ale kdybyste řekli, ať vyvalí sudy, že začíná mejdan, majitel Martin Straka by vzal Hollwegovu kytaru a hnal vás někam k Mnichovu. Drží tým hezky dole.

DOMINIK KUBALÍK: Dejte mu puk a jeďte se objímat. Plzeňský zabiják dokázal dát v 19 zápasech 15 gólů. Bravo!

Jo, takovou kocovinu by chtěl každý. Vlastně si Kometa může připadat pořád příjemně opojena mistrovskou euforií, nic moc ji netrápí. A tak jediný Nečas na modrobílém nebi je Martin a ten je zpátky v kabině více než vítán. Ještě že existuje osoba Josefa Řezníčka, jinak by vážně nebylo v Brně na co nadávat. Vyzyvatelé, šampioni na vás čekají. Připraveni.

LIBOR ZÁBRANSKÝ: Vysnil si modrobílé království, opanoval Moravu a teď už celou republiku. Další cíl – nová aréna.

Poslední roky platilo, že jste se jeli rvát do Třince a v Ostravě stačilo jen přibrzdit autobus, vyskákat, nezpotili jste se a se třemi body pokračovali, vysmátí, směr drsná přetahovaná s Oceláři. Situace se změnila. Ano, Vítkovice si prošly blbou náladou, kdy se trápily v koncovce. Ale vyhrabaly se z ní. Roman, Lev, Bartošák a spol. začínají být černým koněm soutěže. Jdou nahoru.

JAKUB PETR: Na stříbro z MS „18“ už pomalu padá prach. Potřebuje ukázat, jak dobrým je trenérem. Tohle je správná cesta.

Tak si to shrňme. Přes léto ukrutné trable sehnat sponzora, hráče a vlastně i generálního manažera, když klub zalovil až na Kavčích horách a obral Roberta Zárubu o experta Martina Hostáka. Jenže pod ním klub předvádí solidní boj s osudem. Žádné že předem odsouzený na smrt vás zdraví. Ne. Berany drží skvělý Kašík v kase, občas brknou, ale oproti předpokladům si nevedou vůbec zle.

LIBOR KAŠÍK: Vymyká se trendu narostlých brankářů. Měří jen 180 cm, v práci sebou musí víc mrskat. Ale jde mu to skvěle!

Nikdy nejste rádi, když se špinavé prádlo tahá ven. Pak jsou na něm fleky vždycky víc vidět. A přesně tohle se děje tady. Každý od léta ví, že s platební morálkou je na tom klub poněkud divočeji, to nikomu nepřidá. A když si vezmete, jak tým v současné situaci hraje (brání), je to fantastická práce. Teď si představte, co přijde, až hráči za svoji práci budou opravdu dostávat peníze...

MICHAL VONDRKA: Pravý kapitán. Dělá body, nebojí se diskutovat o dluzích klubu směrem ke kabině. Vyrostla z něj osobnost.

Podíváte se na tabulku a vlastně nemůžete říct ani „ň“. Hradec je nalepený na špičce, defenzivu má vyladěnou tak, že by trenér Václav Sýkora mohl být z fleku jmenovaný ministrem obrany. Zbývá ale doladit útočnou produkci. Zatím spočívá síla Mountfieldu v tom, že dovede vyhrávat i na dva vstřelené góly. Ale s Bednářem , Koukalem, Červeným a Jarůškem čekáte ohňostroj, ne prskavky.

PATRIK RYBÁR: Ve 13 startech dostal jenom dvakrát víc než jeden gól. Vlastně až nechutná bilance, je z něj monstrum.

Kolují po extralize řeči, že v kabině Ocelářů zrovna nejiskří přátelská atmosféra. Že se prý chlapci sem tam pěkně poštěkají. Inu, proč by ne. I kdyby se z práce každý rozprchli do jiného lokálu, na ledě spolu fungují parádně. Ostatně i z mistrovského poháru ať si každý pije klidně na své zahradě. Hlavně že bude. A může být. Trenérská kariéra Václava Varadi začíná více než slibně.

TOMÁŠ MARCINKO: Tenhle chlap je stejně drsný a nezdolný jako beskydský kraj. Radegast je vedle něj střízlík.

Vědělo se, že to bude vojna. A světe, div se, je to vojna. Trošku se bojíte, trošku se těšíte na chlapskou výzvu. Na startu vám pomůže euforie, odhodlání. A pak už se o sebe snažíte postarat, jak umíte. Mazáky uctivě zdravíte, do ležících si snažíte kopnout a získat nějaký ten respekt (nebo bod). Ale na nic víc než na boj o přežití to nebude. POZOR! Pohov. POZOR!

TOMÁŠ ČACHOTSKÝ: Miláček, kapitán. V pětatřiceti může/bude mít extraligové bodové maximum. Víc chce záchranu.

Halu stačí natírat, něco zamáznete a bude vypadat opravená. Jenže s kádrem je to jiné. Litvínov nemůže donekonečna věřit jenom tomu, že se zjeví Viktor Hübl s Františkem Lukešem a udělají NĚCO. Trenér Radim Rulík taky není David Copperfield a neumí nechat zmizet soupeřova brankáře. Ano, přišli Vandas a Ihnačák. Ale proč se tým neposílil už na začátku? Crrr, vedení, budíček.

MICHAEL PETRÁSEK: Výborně táhne káru po Francouzovi s Janusem. Úspěšnost drží nad 92 %. Nejlepší hráč týmu.

Pořád si vyžírají, co se v klubu dělo v minulých letech, někde se ta poraženecká nálada podepsat musí. Dynamo neumí soupeře sebevědomě přejet. Občas vyhraje, ale na TOP výkon nedovede navázat. Dobře vypadají junior Kaut, Poulíček, Tomášek i drsoň Treille. Ale taky nevyšel odhad, že Quenneville bude dávat góly, z Kacetla se stane jednička a že Dušek a Vondráček dodají víc než průměr.

TOMÁŠ ROLINEK: Občas jsou výkony na vzteklé hození výstroje do řeky a rozkousání hokejky. Kapitán hůl s Plzní jen zahodil.

Za měsíční gáži svého týmu by postavili základy nového zimáku. Jenže na předváděnou show v pohodě stačí ten starý. Ne, tenhle mančaft se svému potenciálu neblíží ani náhodou. Méně gólů dal jen poslední Litvínov… A to přitom na lavici stojí takový pistolník, jakým je Viktor Ujčík. Zvláštní. Možná by pomohlo změnit klubové jméno z Bruslařský na Střelecký.

PETR HOLÍK: Zlínským chlapcům převlékání dresů zkrátka nejde. Kdepak rozdílový hráč, průměr.

Zahrabaní jsou v tabulce pod nánosem soupeřů a stejně… A stejně když jede Martin Bakoš sám na gólmana, tak strká hůl mezi nohy a zkouší parády. Neúspěšně. Ale právě tahle „arogance“ Tygry zdobí. My jsme šampioni, finalisté. My máme svoji cestu, svoji metodiku, svého a nejlepšího trenéra Filipa Pešána. My. My. My. My to zvládneme.

JAROSLAV VLACH: Body nejsou, tak jim aspoň naložíme. Ne, pod Ještědem nejsou se situací smířeni. Zkusí všechno.

Víme, víme. Kdyby bylo to štěstíčko v posledních sekundách někdy na hokejkách Pražanů, tak by bylo všechno jinak. Ne, nebylo. Ba naopak. Kdyby snad byl sport nakrásně spravedlivý, tak je na tom Sparta dost možná ještě hůře. Takže do práce. Zvednout hlavy. A nebrečet. Občas to chce mít trochu více rudo nejen na dresu ale i před očima. Nikdo vás nemá rád. Tak toho využijte.

JAROSLAV HLINKA: Co s ním? Co s tím? Sparta neví. Otrávený kapitán na tribuně, otrávení diváci u Ordinace.