Michal Koštuřík
1. dubna 2020 • 18:10

Claireaux popsal šílenou cestu domů! Na ostrov za pět dní, pomohl i pilot

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Od smutné fotky ke slovenskému snu: Česko je pragmatičtější, říká Smetana
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Úmorných pět dní na cestě, plno nejistoty, stresu, zoufalství i naděje. Se čtyřměsíční dcerou, psem a manželkou. Útočník Zlína Valentin Claireaux (28) je šťastný, že má šílenou eskapádu s návratem na rodný ostrov St. Pierre and Miquelon u Kanady za sebou. „Bylo to dobrodružné. Už jsme více než týden v domácí karanténě,“ popsal francouzský forvard pro web Beranů.



Do extraligy by se měl vrátit. Zájem o něj má několik klubů, nadějně se podle zdrojů Sportu vyvíjela rokování s Pardubicemi. „Je s podivem, že do října po konci ve Finsku nikde nehrál. Je to vynikající hráč. Teď z něj všichni omdlívají,“ pousmál se zlínský kouč Robert Svoboda, který o něj přijde. Claireauxovy požadavky nemohl šetřící klub splnit.

Francouzský reprezentant si udělal ve Zlíně skvělé jméno, ukázal se jako absolutní profík. Po předčasně ukončeném ročníku odpočívá doma. Hlavně, že stihl po propuknutí pandemie koronaviru za moře dorazit…Bylo to docela drama. Po druhém duelu předkola s Olomoucí začal překotně balit.

„Když se v Česku vyhlásil nouzový stav a liga byla ukončena, pochopili jsme, že se opravdu něco děje. Uzavření hranic nám vůbec nehrálo do karet. Zabukoval jsem si letenky. Měl jsem letět jiným spojem, než moje žena, ale důležité pro nás bylo dostat se domů. Být s naší rodinou. Navíc se k nám dostávaly informace, které nasvědčovaly tomu, že i Kanada brzy zavře hranice. To by pro nás znamenalo, že se domů nestihneme vrátit a zůstaneme v Česku sami. Máme Zlín moc rádi, ale v těchto těžkých časech jsme chtěli být se svou rodinou,“ vylíčil Claireaux.  

Koronavirus a sport ONLINE: vše o odložených zápasech, zrušených sezonách a nakažených sportovcích ZDE >>>

To byl teprve začátek martýria. V pondělí šestnáctého března byl se psem Falkem na předletové veterině. Cestou na prohlídku se útočník dozvěděl, že sobotní spoj jeho ženy je zrušen. „Začínali jsme být zoufalí a báli jsme se. Neměli jsme tušení, co se bude dít. Když se nám večer podařilo zajistit letenky pro mou ženu, dceru i psa, navíc ve stejném letadle, kterým jsem cestoval já, byl to skoro zázrak,“ ulevil si.

Problémy však neskončily. Ani zdaleka. Ve čtvrtek měli všichni odletět z Vídně. K hranicím je měl ve středu ráno odvézt druhý kouč Martin Hamrlík, jenže tomu se Claireaux den předtím večer nedovolal. V momentě, kdy mu na klub doručili cestovní pas od francouzské federace, rozhodl se okamžitě jednat. V tu dobu už nesměli čeští občané opustit republiku. On jako cizinec mohl, bez možnosti návratu. „Poprvé za několik dnů jsme měli pocit, že vše dobře dopadne,“ oddechl si po obdržení pasu, který měl na svazu své země kvůli pravděpodobné účasti na mistrovství světa.  

Co bylo dál? Nechme vyprávět osmadvacetiletého hokejistu. Užil si své. Do smrti na tento březnový týden roku 2020 nezapomene. „Moje žena obdržela zprávu, že její let byl zrušen! Jak mohl být zrušen, když můj let zrušen nebyl a měli jsme být ve stejném letadle?! Začalo kolečko telefonních hovorů a proseb. Jenže na letecké společnosti v té době nebylo možno se dovolat. Co máme dělat? Odletět bez rodiny pro mě bylo nepředstavitelné. Díky kontaktům v klubu jsme vyslali do Vídně spojku, která se nacházela kousek od letiště a zjistili jsme, že jeden z problémů spočíval v tom, že máme francouzské občanství, ale letíme do Kanady, která zavírala hranice. Přijímala pouze své občany.

Ostrov, na kterém žijeme je geograficky územím Kanady, politicky ale patříme k Francii. Druhý problém byl spíše komunikačního rázu, protože moji ženu přesouvali z jednoho letu na druhý. Během celé zjišťovací šarády jsme stanuli před rozhodnutím. Zůstat ve Zlíně, blízko našich přátel nebo se vydat do Rakouska a pokusit se dostat domů do Kanady, i za tu cenu, že se nám to třeba nepodaří a v Rakousku zůstaneme? Rozhodli jsme se odcestovat, pokud možno hned, abychom si na letišti ve Vídni ověřili, že opravdu odletíme. Zabalili jsme zbývající věci, objednali si taxi, které nás mělo odvézt z rakouských hranic do Vídně, zamkli jsme a odjeli. Larry (Hamrlík) nepočítal s dřívějším odjezdem. Naštěstí se nabídli Libor a Karolína z marketingu, že nás na hranice zavezou a zároveň vrátí naše auto do Zlína. Loučení bylo těžké. Nikdy jsem si nemyslel, že zažiji takto divoký odjezd domů,“ líčil dramatické hodiny.

Útočník Zlína Valentin Claireaux je šťastný, že má šílenou eskapádu s návratem na rodný ostrov St. Pierre and Miquelon u Kanady za sebou
Útočník Zlína Valentin Claireaux je šťastný, že má šílenou eskapádu s návratem na rodný ostrov St. Pierre and Miquelon u Kanady za sebou

Ještě v úterý v noci přímo na letišti si zkontroloval, že jejich letadlo do Toronta ve čtvrtek skutečně letí. S rodinou přenocoval v rakouské metropoli, kde se další den shodou okolností setkal na obědě s posádkou jejich letu. Útočníkovi a jeho rodině slíbila, že odletí jedině s nimi anebo vůbec.  

Tak jednoduché to nakonec nebylo. Vznikly další komplikace. A to po odbavení, těsně před nástupem. „Už jsme byli jednou nohou v letadle, když nás požádali o potvrzení z nemocnice, že jsme byli čtrnáct dní v karanténě a nejsme tedy nakažliví. S pomocí pilota, se kterým jsme se o den dřív seznámili, jsme byli schopni vysvětlit, že v karanténě v nemocnici jsme nebyli. Poslali nás tedy na lékařskou prohlídku, kde zkontrolovali, jak se cítíme a změřili nám teplotu. Pak jsme konečně mohli nastoupit a vytouženě odletět. V Torontu jsme přistáli kolem dvaadvacáté hodiny středoevropského času. Posbírali jsme veškeré své věci a vydali se na šestihodinovou cestu do Montrealu, odkud jsme v sobotu odlítali na náš ostrov. Domů. Do Saint-Pierre-et-Miquelon,“ shrnul nezapomenutelné momenty zlínský útočník.

Nemyslete si, že vlasatý útočník se povaluje někde u oceánu v houpací síti. Zaprvé má karanténu, nesmí z domu. Zadruhé je na ostrově, kde žije lehce přes šest tisíc stálých obyvatel, zima. Kolem pěti stupňů, k tomu ostrý vítr. Žádný Karibik. „I když mě mrzí, že jsme nepostoupili dál do play off a neodehráli víc zápasů, jsem rád, že jsem doma se svou rodinou. Užíváme si jeden druhého a toho, že jsme zdraví. Protože zdraví je to nejdůležitější,“ dodal.

Útočníkův agent na dálku řeší budoucnost svého klienta. Měla by být v extralize. Ale kdo ví, kdy se pro Claireauxe otevřou hranice…Možná ho čeká další dobrodružná cesta do Evropy. 

PSG Berani Zlín Vše o klubu ZDE

Nejpodceňovanější hráči extraligy? Flek, Lenc, ale i Jelínek nebo Krošelj
Video se připravuje ...

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
0
Čtvrtfinále
Články odjinud


Články odjinud